The Uniques: Děláme to vlastně pro sebe..

The Uniques: Děláme to vlastně pro sebe..

01. 09. 2009  |  Autor: redakce  |  Komentáře (0)
K tomu, aby na sebe ambiciózní The Uniques z Bratislavy strhli pozornost veřejnosti, jim stačilo několik písní na Myspace. Aby ne – svižný indierock s výrazným vokálem, inspirovaný 80. léty občas synťákem, občas garážovým zvukem je osvěžující změna na hudební scéně. Na otázky odpovídal frontman kapely Pišta.
Co je Váš hnací motor při tvorbě hudby?
Hudba, teď je to určitě hudba samotná. Vzhledem k tomu, že nemáme nějakou fanouškovskou základnu, děláme to vlastně pro sebe a pokud se to někomu líbí, jsme jenom rádi a žene nás to dělat nové věci.

Nedávno jste vydali singl „Wild“. Je to předznamenání Vašeho prvního alba? Bude hotové do konce roku?
Ať už album, nebo jen LP, slibovali jsme hodně. Každopádně jsme slíbili také singl a to i dodržíme, část už je nahraná, jen se snažíme dotvářet nějaké věci, abychom s tím byli spokojení i my. Ale nespěcháme s tím, první album musí být vždy „top of the top“.

Kde ho vlastně nahráváte a kdo ho produkuje?
Nahráváme ho ve zkušebně kapely PPE, se kterými se skvěle pracuje, ale děláme si ho vlastně sami s pomocí veškerého jejich vybavení, co máme k dispozici. Je to stále „fun,“ při každém novém songu objevujeme nové věci, jak dělat muziku jinak, než jsme zvyklí.

Už víte název?
To teda ne, názvy jsou pro nás těžká věc...

Co mělo podle Vás největší vliv na to, že jste i jen s několika málo skladbami na internetu začali být tolik slyšet?
Hm, v československé scéně se toho moc neděje, možná to je důvod, proč máme jiný přístup k věcem a že to děláme pro sebe. A myslím, že je to z té hudby cítit, že se na tom vážně bavíme...

the uniques

Jakou věc byste na pódiu nikdy neudělali?
Asi bych se nikdy nesvlékl do naha... střízlivý. Momentálně jsem však u kamarádky v bytě v Londýně, je 4:33 ráno a jsem dost opilý, takže mě nenapadá nic, co bych na pódiu neudělal. Nikdy neříkej nikdy.

I když máte kořeny ve funku a jazzu, hrajete vesměs svižný indierock s prvky elektroniky. Neláká Vás zkusit ve Vaší hudbě jazzové postupy?
Velmi málo lidí si to uvědomuje, ale například všechny kytarové akordy, co používám, jsem se naučil právě ve funku. Stejně tak i bicí mají kořeny ve funku, takže tak daleko zase nejsme. Chtěli jsme se však posunout z „technické hudby“ k hudbě, kde jde víc o píseň, než o instrumentálnost. Samozřejmě, že zkušenosti jsou všude jen výhodou, tak doufám, že je budeme umět zúročit.

Ve Vaší hudbě jsou slyšet prvky osmdesátých let, ať už se jedná o použití syntetizéru, nebo jindy třeba v garážovějším zvuku. Jaké jsou vaše osmdesátkové idoly?

Osobně jsem neskutečně přesycený osmdesátkovým zvukem. I když je to hodně slyšet v písních, je to spíš proto, že jsem se jako dlouholetý kytarista dostal k synťákům dost pozdě, což mi otevřelo neskutečné pole možností, co se zvuků týče. Ať tak nebo tak, zvuk osmdesátých let je pro nás velmi specifický zvuk 20. století a navíc jsme všichni narození v osmdesátých letech, tak možná i proto nás to tolik ovlivnilo. I když jsme tenkrát cucali mlíčko z flašky, tak rádia stále hrála. ;)

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
Že se nám podařilo dát dohromady stálou trojčlennou sestavu kapely, se kterou jsme spokojení a asi i velmi dlouho budeme...

Pišto, četla jsem, že máš kromě Uniques ještě boční elektronický projekt. Pokud je to pravda, přibliž nám ho, prosím.
Tím, že jsem se přiblížil k synťákům, se mi začal velmi líbit Djing a věci, které se označují jako party music. Pro mě ale mají veliký význam, protože je to jaksi propojené s tím, co poslouchám, co hraju a žiju. Takže mám zase jen kladné body, že umím trochu pracovat i s nástroji, o kterých jsem si předtím myslel, že v kapele nemají místo. Můj sideproject má název Que a je to vlastně další moje hobby. Momentálně bych měl vydat nový singl s londýnským Afrikan Boyem, který spolupracoval s M.I.A., takže se na to velmi těším... Nevím, kam to povede, ale jak jsem říkal, hudba je pro mě stále zábava v jakékoliv formě tvoření.

Líbí se Vám nějaké současné kapely/ projekty ze Slovenska?

O tom bych nerad začínal, nechci nějak diskreditovat nebo upřednostnit některé kapely. Jsem rád, když u nás lidi dělají hudbu originálně (je jich dost málo), nebo prostě tak, jak to cítí a má to určitou myšlenku...

Kdybyste měli svojí hudbě dát nějaký slogan, jaký by to byl?
Naší? Parafrázuju 50 Centa – „Get rich or die tryin' makin' fokin' good music!“

Dodal: Zuzana Friday Prikrylova, Level B Production
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

ITCH MY HAHAHA

Pátek 18. 9. 2009
Vstup: 140/180 Kč
Vystupují:
Kevin Blechdom (Usa)
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUTĚŽTE
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika