Laydee Jane v rozhovoru

Laydee Jane v rozhovoru

15. 12. 2005  |  Autor: erow  |  Komentáře (0)
A máme tu rozhovor s Lucii Královou aka LayDee Jane, která bude headlinerem druhého stage na lednovém Imperiu. V rozhovoru padaly i celkem zajímavé otázky.
Čau jak se vede? Na české scéně jistě nejsi žádným nováčkem, zkus se lidem, kteří tě ještě moc neznají, ve stručnosti představit?
Dobrý den, já jsem Lucka a vede se mi dobře. Miluji zvířata, ráda maluji, často čtu, doma hodně pomáhám mamince a ve škole mám samé jedničky :)

Jak by jsi charakterizovala styl, který hraješ a proč jsi vlastně s hraním začala?
Tak teď vážně... Stylově je to někde mezi technem a trancem. Protože mám ráda pestré sety, tak v těch mých jsou jak melodické, tak i progresivnější tracky. Při nákupu desek hodně dbám na kvalitu, což je při tom množství problém najít, ale ta námaha a čas stojí ve finále za to. Hraju pouze muziku která se mi líbí, protože tu hudbu můžu lidem nabídnout s čistým svědomím a mám radost, když se to pak publiku líbí. Občas také experimentuju, ale nepřeháním to. Ráda bych některé škatulkáře upozornila, že nehraju hardstyle nebo naopak uplifting, jak si o sobě občas přečtu. A začala jsem asi jako každej jinej, nejdříve to byl koníček, který se po čase změnil v zaměstnání na plný úvazek.

Jaké desky máš momentálně ve svém kufru a jakou muziku si ráda poslechneš doma?
Jak říkám, výběr je pestrý, ale asi nejvíce je v mé tašce techtrance, většinou holandské a anglické produkce. Třeba v poslední době mě hodně zaujal label Detox nebo Oxygen, z producentů je to třeba Dimitry Andreas, Sander van Doorn, Fred Baker a další. No a doma když zrovna neposlouchám klubovou muziku, tak si ráda poslechnu MTV-popík z přelomu 80 a 90 let.

Velmi často kromě Česka hraješ také ve Švýcarsku. Jak je na tom švýcarská scéna?
Tak ve Švýcarsku už hraju asi jen 2x do měsíce, protože teď tady vládne Shit-Hop nebo Hardstyle a to jsou styly které fakt nemusím. Když už je někde nějaká klubovka, tak na hlavním flooru je právě Hardstyle a trance nebo progressive už je hodně bokem. Ještě před pěti lety se tu hrál zajímavej trance doslova na každém rohu, stejně asi jako v Čr techno, ale dnes už švýcarská scéna skoro neexistuje. Několikrát se mi potvrdilo, že místní promotéři objednávají dje už jen podle jména, ale vůbec netuší co hrajou.

Jsou nějací švýcarští DJs, které stojí za to zmínit, a které by si lidi měli poslechnout?
Tak přestože jsem tolik proti hardstyle, tak musím s respektem říci, že takovej Max B. Grant je opravdu šikula kterej to s lidma umí. Je to zatím asi jedinej švýcar, co se v poslední době trochu prosadil i v zahraničí. V house je to pak Antoine, ale podle mě to s tou komercí dost přehání ačkoli by nemusel. V trance je to pak určitě dj Pure, který byl se mnou v Čr již 4x jako host a určitě si ho ještě ráda pozvu. Produkoval třeba s Maurem Picottem a také má velký podíl i na mém posledním singlu. Méně známí djs to pak jsou Vespa 63, Simple ...no a to je asi tak vše :)

Se kterým českým DJem se nejraději setkáváš na různých akcích a nejvíc jste si padli do noty, proč?
To je opravdu různé. Nejčastěji hraju s Petrem Holmanem, Martinem Grednerem a dalšími českými trance dji, ale s Petrem si i opravdu dobře rozumíme.

Nedávno ti vyšla deska, můžeš nám jí trochu přiblížit?
Tato deska se jmenuje Titan-ic E.P. vyšla u labelu Frontal records, což je sublabel Diffused a jsou na ní 2 tracky. První skladba Titan-ic dostala název podle kovového zvuku, který jsem použila pro hlavní motiv. První verze této skladby vyšla již v roce 2004 na kompilaci „Trance Escape 10“ jako „Buck Fush Remix. Na druhé straně tohoto vinylu je pak originál singlu Alumin-ic, který se například objevil na CD kompilaci Sonic 5 nebo ho teď chystají na svou novou kompilaci Hemstock & Jennings. Co vím, tak vinyl se velmi dobře prodává a v Anglii se už během jednoho týdne vyprodala první várka.

Na co jsi při tvorbě myslela ?
Tak nejdříve jsem si projížděla různé zvuky v databance, kde jich bylo opravdu hodně a hledala jsem něco, co by mě oslovilo, něco co jsem ještě jinde neslyšela. V té době zrovna kolega přinesl do studia nový plugin podporovaný vlastní zvukovou kartou. Hned po instalaci jsem se na něj vrhla a právě tam jsem objevila tento zajímavý zvuk, který jsem později použila ve skladbě Titan-ic. Při samotné tvorbě jsem myslela hlavně na pařící publikum v klubu a představovala si jeho reakce. Pamatuji si přesně, když jsem v klubu MAD hrála první pokusnou verzi této skladby, jak lidi vyloženě řvali. To byl asi jeden z mých nejhezčích zážitků při hraní. Ti lidé vlastně vůbec nevěděli o jakou skladbu se jedná, slyšeli jí poprvé v životě, ale evidentně se jim líbila. Byl to pro mě jasný signál, že tuhle skladbu musím dokončit a vydat a to se po více než roce konečně podařilo.

Jaké máš pocity, když vystupuješ po boku obrovských hvězd jako třeba Tiesto?
No asi mi to nikdo nebude věřit, ale já z toho dvakrát nadšená nejsem, protože tyhle superstars mají dost náročné požadavky. Zrovna nedávno jsem hrála před Armin van Buurenem a jeho management mě požádal, abych hrála „pomalu, potichu a nudně“, aby on pak nastoupil jako hvězda !! Já to chápu, že on byl zlatým hřebem večera, ale tak snad si natolik věří, že tohle nemá s jeho „kvalitama“ zapotřebí. Nebýt toho, že majitel klubu si mě speciálně na tuto akci vyžádal, tak jsem to vystoupení zrušila. A to bylo poprvé, kdy jsem měla blbej pocit, když lidi řvali, tleskali, zvedali ruce a tak podobně. Měla jsem strach, kdy na mě vlítnou, ať to sklidním. Nakonec jsem udělala kompromis mezi tím co hraju a co chtěli abych hrála, ale radost jsem z toho neměla i když to dopadlo dobře. Lidi se skvěle bavili, vedení klubu bylo v klidu a managmenet Armina včetně jeho byli velmi spokojeni, což mi několikrát opakovali :)

Myslíš, že jsou podobné megastars pouze mediální bublinou, nebo skutečně nabízí něco víc než ostatní DJs?
Nejen mediální bublina, ale je to především souboj managementů, kdo svého koně více prosadí. Třeba Tiesto hrál dříve fakt zajímavé sety a dnes je to přelud, jehož jméno je úplně mimo realitu. Pro pořadatele je to určitě zajímavej kšeft, ale každej soudnej kluber už to nebere vážně. Já si třeba dám do biografie, že jsem hrála s tím a tím, ale jen proto, že někteří pořadatelé se nedívaj na to jak hraju, ale jak jsem známá a s kým už jsem hrála. Klubovej djing a všechno kolem je busines stejně jako každej jinej, jen s tím rozdílem, že se to balí do obalů s undergroundovou image. Já osobně jsem šťastná, že se můžu živit tím co mě baví, ale ta politika kolem toho mě fakt prudí.

Když se podíváš na lineup Imperia, je něco co by jsi tomu vytkla?
Většinu djs jsem nikdy neslyšela hrát. Přece jen se pohybují na trochu jiných akcích než já a když už se někde sejdem, tak rozhodně ne na stejné stagei, stejně jako je tomu i v tomto případě. Ale co se týká „naší“ trance/ progressive stage, tak tam určitě patří Martin Gredner, což je asi nejlepší progy dj v Čr a jistě potěší i BB Mike.

Kdo z lineupu je pro tebe osobně NEJ?
Pro lidi to určitě bude Cristian a jestli nebudu hrát ve stejnou dobu, tak si ho ráda poslechnu a třeba si i trsnu :) Ale podle jmen v Line-upu to bude spíše španělská fiesta, než brněnský večírek :)

Pokud by sis k sobě mohla na druhý stage přibrat někoho dalšího, kdo by to byl a proč?
Tak kdyby měl sponzor vánoční náladu, tak určitě Marco V nebo George Acosta, ale kdybych měla zůstat aspoň trochu na zemi, tak Randy Katana, Svenson, Pure, Fred Baker a spousty dalších.

Máš nějaký vzkaz pro lidi?
Nechoďte tam jen proto aby jste byli „IN“, ale přijďte hlavně za muzikou, protože si budete mít určitě z čeho vybrat.Viva IMPERIUM!



0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno: Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
NOVÉ SOUTĚŽE
JE ČAS VYRAZIT NA
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2019   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika