KOFE-IN: Dobrá píseň vydrží

KOFE-IN: Dobrá píseň vydrží

24. 05. 2011  |  Autor: Lukáš Pokorný  |  Komentáře (3)
Opavská formace KOFE-IN nedávno vydala svou druhou studiovou desku Libertin. O tom, jak kapela vnímá kritiku, jak se rock v jejich podání tváří na filozofování a vytahané svetry a o budoucích plánech jsme se bavili s frontmanem kapely Janem Kunze.
Deska je venku – jak jste zatím spokojeni s ohlasem? Některé z recenzí ti vyčítají texty, jinde se dá najít kritika mířená na váš hudební projev. Prý zníte jako Lety mimo před pěti lety… Řešíte takové věci uvnitř kapely – třeba na pivu – nebo o tom nemluvíte?
Jsme spokojení, lidi chodí na koncerty, tančí a dobře se baví. Proto to děláme. Kritika je samozřejmě důležitá, a to víš, že se o ní v kapele bavíme. Ale kritiku si dneska lze brát k srdci jenom od lidí, kteří mají sami co říct a mají za sebou kontinuální tvorbu, ať už uměleckou nebo publicistickou. Žijeme v době internetu, která nám dala naprostou informační svobodu, ale zároveň taky vytvořila prostředí, kde má každý dojem, že se může vyjadřovat ke všemu. Proto některé kritiky na některých hudebních serverech musí brát člověk s rezervou: vždyť je taky nepíšou profesionální novináři, ale mladí kluci, kteří se na tom učí. A konkrétně to srovnání s Lety mimo – kombinujeme rock s elektronickým zvukem a zpíváme česky, takže v tom někdo může hledat souvislosti. Neupírám kritikovi právo na názor, ale nemyslím si, že zníme stejně, Lety jsou mnohem víc kytaroví než KOFE-IN.

Ohlasy na desku od fanoušků máme velmi dobré, a ostatně ani v oficiálních tiskovinách nedopadla nijak špatně. Někteří se diví, že Libertin zní jinak než první deska Osobní vesmír, ale to je účel: nebudeme přece točit pořád stejné desky. Ano, texty jsou jednodušší a méně básnické než na debutu, ale o to víc souzní s hudbou, která se taky zjednodušila. Jako další pozitivum vnímám fakt, že singlový videoklip Kladu tě na vodu se chytnul jak na Óčku a MTV, tak i v Medúze. Momentálně nevím, co by kapela, jako jsme my, mohla chtít víc.

kofein

Můj dojem je, že se snažíte za každou cenu udržet klasickou „písničkovou“ strukturu: za nic se neskrývat, jít s kůží přímo na trh. Paradoxně se zdá, že vám taková otevřenost a konzervativní přístup k hudbě u kritiků spíše škodí. Jak se na to díváš?
Neděláme to „za každou cenu“: chceme dělat písničky, protože dobrá píseň vydrží. Dobrá píseň se váže na emoce a díky tomu překonává čas, v němž vznikla. Vezmi si písně z šedesátých let: všichni je znají a pořád fungují, jsou prostě nadčasové. Naopak když si vezmeš muziku, která tady v 80. letech jela v aktuálních hudebních trendech – kapely nové vlny, jako bylo třeba Tango – tak už dneska zní směšně, ta muzika se po skončení dekády vyčerpala a ani současná nostalgie po „osmdesátkách“ ji nedokázala vrátit do života.

Pokud má někdo problém s písničkou, například proto, že se mu zdá konzervativní nebo málo intelektuální, tak fajn, neberu mu to. Rocku ale filozofování nikdy moc nesvědčilo. Pro uspokojení svých intelektuálních potřeb máme vedlejší projekty, jako je třeba můj Hičhaikum projekt nebo různá jazzová uskupení, v nichž hrají Honza Tengler a Zbyněk Raab.

kofein

Každopádně si myslím, že v desetiletí post-rocku, noise a renesance psychedelie, ať už v jakékoli její formě, je sázka na klasické rockové písničkářství velké riziko. Uvažovali jste o tom také takto, nebo prostě děláte věci, které se vám líbí?
Takhle to v Česku nefunguje, tady mají hudební trendy jiný prostor k prosazení než ve světě. Ty znáš nějakou českou kapelu hrající post-rock nebo noise (ať už tyhle nálepky znamenají cokoliv), která by si získala větší publikum, věnovala se jí média, bookovali ji promotéři? Ono by bylo moc fajn, kdyby místní hudební scéna fungovala jako světová, ale prostě nefunguje. V anketách vítězí pořád titéž, lidi chodí jen na to, co znají a promotéři zvou jen kapely, na kterých neprodělají kalhoty. V Čechách je rizikem naopak sázka na trend.

Vedle už zmiňovaných klasický struktur se v ní dá najít spousta vlivů – od d´n´b přes rock až po jazz. Není to na škodu? Nebylo by lepší začít opravdu do něčeho pořádně „dělat“?
Myslím, že té stylové rozpolcenosti na druhé desce ubylo, ve srovnání s Osobním vesmírem. Zčásti je to produkcí, zčásti jsme sami dospěli k tomu, že určité zjednodušení naší muzice prospívá víc než krkolomné střídání stylů a desetiminutové stopáže. Ale to nasávání a přetváření různých vlivů u nás vždycky zůstane, to je dáno jednak velkým rozptylem toho, co posloucháme, jednak rozdílným muzikantským zázemím lidí, kteří KOFE-IN tvoří.

kofein

Od minulé desky jste dost vsadili na image zadumaných, ale perfektně oblečených a upravených kluků. Co za tím bylo?
Co se týče image kapely, tak bereme jako naprostou samozřejmost, že by měl člověk na pódiu nebo na fotkách vypadat dobře nebo nějak zajímavě. Vytahané svetry si nechme na literární festivaly, tohle je rock v roce 2011!

Jak se s tvým sebevědomým frontmanstvím srovnává nejbližší okolí? Určitě není jednoduché vyčnívat z řady, být vidět a stát si pevně za tím, co člověk dělá. Jak dopadá popularita na tvůj osobní život?
Samozřejmě že to okolí občas nezvládne. Zčásti jsou to lidi, kteří neví nebo možná nechtějí vědět, že mám za sebou x let hraní v různých kapelách a projektech. Takže to moje sebevědomí stojí na nějakém základu; nejsem hvězdička objevená v talentové soutěži, která dostala něco zadarmo. Paradoxně to občas nezvládají někteří staří kamarádi, kteří mě vnímají přes prizma minulosti a nedokážou pochopit, že už chci dneska dělat některé věci jinak a že se posunula i samotná muzika. Lidi obecně nechtějí, aby se svět kolem nich měnil, to je známá věc.

Popularita je relativní pojem, zatím mě na ulici nikdo nezastavuje a na můj osobní a pracovní život má mnohem větší dopad neustálé koncertování s kapelou a další umělecké aktivity.

Jaké jsou další plány? Předpokládám, že léto strávíte na festivalech. Co pak? Dáte si přestávku nebo se vrhnete do další práce? Stručně řečeno, jaký je další cíl kapely?
Festivaly obrazíme jenom na začátku a na konci léta, protože vyrážíme na několik týdnů do USA. Ke koncertování se vrátíme zase až v září a na jaře bychom měli jet turné s jednou větší kapelou, ale zatím nechci prozrazovat víc. Možná taky vzniknou nějaké remixy. Na podzim by měl spatřit světlo světa druhý videoklip k desce Libertin a taky dokumentární film z naší jarní šňůry. No a dál… Chceme samozřejmě natočit ještě několik desek a klipů a dobře na tom všem pobavit sebe i ostatní lidi.

A nějaká osobní meta nebo předsevzetí?
Nezastavovat, dělat dál věci po svém tak, aby si našly svoje publikum a předaly emoce a energii, která v nich je obsažena.
3 KOMENTÁŘE
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
ňuňík
31. 05. 2011 | 14:09:02
+0 | -0

to Kráska

kdybys nebyla tak krásná, tak bych se s Tebou hádal!
Kráska z pasáže
27. 05. 2011 | 22:00:15
+0 | -0

Dobrá píseň vydrží

Hrozí a řekla bych, že šance je velká :)
ňuňík
26. 05. 2011 | 12:43:35
+0 | -0

Dobrá píseň vydrží

Dobrá píseň vydrží - tak to vám nehrozí pánové :-))))
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika