2. Report z Transmission

2. Report z Transmission

21. 02. 2006  |  Autor: krysicka  |  Komentáře (0)
Na Ferryho Corstena jsem byla původně rozhodnutá nejít. Po party s Tiestem, která mě zklamala jak hudebně, tak organizačně, jsem trochu zanevřela na velké akce. Ale s postupem času člověk zapomíná na to špatné a pamatuje si jen ty světlejší okamžiky a tak se mé původní ne změnilo na ano.
Reklamy a propagace Transmission mě nechávaly chladnou, ještě snad nikdy jsem nezažila, aby bylo splněno vše, co bylo naslibováno.

Na akci jsem se těšila především kvůli lidem, kteří se mnou šli, dobrá party je vždycky základ dobré pařby. Už dávno nechodíme na akce od začátku, ale přicházíme v nejlepším do rozjeté zábavy. Kvůli tomu jsme také neslyšeli set Martina Grednera a Quintina, ale přišli v polovině setu dje M.I.Ka. Milým překvapením byly šatny a bary bez front, takže od našeho příchodu do následného vstupu do arény i s nápojem nám stačilo přibližně deset minut. Což považuji v tomto místě za rekord.

Velkou ale příjemnou změnou bylo podium s djem umístěné na delší stěně arény. Myslím si, že takto se to mělo řešit i na předešlých akcích. Mnohem více lidí tak může přímo před dje, a cesta k němu je mnohem kratší a snazší. I když tentokrát to bylo ovlivněno především počtem návštěvníků, který se pohyboval přibližně kolem osmi tisíc. Lidí bylo prostě tak akorát na to si pořádně zapařit, mít dostatek místa, nestát fronty a dostat se kamkoliv.

Během M.I.K.ova setu jsme se spíše rozkoukávali, popíjeli, procházeli davem a potkávali se starými známými. Naším stanovištěm se stala Red Lounge napravo z pohledu dje. Vyvýšené místo ohraničené zábradlím, se stolky a pohodlnými gaučíky s červeným osvětlením působilo opravdu útulně a připomínalo spíše VIP zónu. Ta ale byla na tribunách na opačné straně než podium a byla to jen část oddělená páskou, takže jsme tam pobyli přibližně dvě minuty. Před jednou hodinou už byla zábava pořádně rozjetá, atmosféra napjatá v očekávání příchodu Ferryho Corstena. M.I.K.E poněkud přitvrdil a pořádně nás nažhavil na mistrův příchod. V ten moment se spustila světelná smršť a slibovaný grandiózní světelný part nám opravdu vyrazil dech. Během Ferryho setu se opravdu bylo na co dívat. Pro mě byly naprosto luxusní tančící roboti, lasery a po jednom vyšlehávající tři plameny. Teplo od ohně jsme cítili až do Red Lounge (nebylo to vůbec nepříjemné, protože s přibývajícími hodinami začínala být v T-Mobile aréně docela zima.), takže se docela divím, že se Ferrymu nezkroutily desky. Zvuk byl kvalitní a to překvapivě i na tribunách. Kdo a nebo spíš co mi trochu lezlo na nervy, byl mluvící obličej na videoprojekci, který neustále opakoval: Dámy a pánové, dj Ferry Corsten. Myslím, že jsme všichni věděli kdo hraje a kdo to netušil, neboť byl kupříkladu příliš společensky unaven, tomu ani tohle nepomohlo. Každopádně ze setu Ferryho Corstena jsem já (i mojí přátele a evidentně celá aréna) byla naprosto nadšená. Už dlouho se mi nestalo (také už patřím mezi náročnější a ne nejmladší posluchače) abych tancovala v kuse 4 hodiny, nešla si ani pro pití a na záchod, jelikož jsem do hudby a tancování byla opravdu „zažraná“. Na tvářích každého byl úsměv a: „Je fakt dobrej“ bylo slyšet odevšad. Pro mě to byl určitě nejlepší set posledního půl roku a nejlepší akce v tomto prostoru. Vlastně ani nevím, co bych akci vytkla a co by bylo extrémně v nepořádku. Bohužel nás k ránu vyhnala zima (takže ze setu Michaela C jsme slyšeli jen kratší a docela tvrdou část). A trochu nemilá byla v ten večer i naše hokejová prohra, ale musím říct, že Ferry Corsten nám všem naprosto dokonale spravil náladu.


0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika