Nika 77 a Dialect: Nejsme žádný jukebox

Jak ses dostal k hudbě, Michale, a co průprava na hudební nástroj, máš nějakou?
Asi to tak mělo být, na základce mě hudba nezajímala asi do půlky osmičky, pak přišli Prodigy, Scooter a jiní… Začalo se to nabalovat. Hudební výchovu jsem na základce nesnášel, tam jsem se naučil jen jak vypadaj noty, pak až mix.

Co ty Niko?
Nepamatuju si úplně první kontakt s hudbou, byla jsem moc malá, ale někdy kolem deseti lety věku jsem se o hudbu začala zajímat aktivně. Kromě nějakých základů na piano nehraju na žádný klasický hudební nastroj. Momentálně ale se svojí téměř tříletou dcerou začínám na flétnu, tak třeba ještě na starý kolena hrát budu.



A co djing, jak ten tebe ohromil a co ti dal?
Dialect: S djováním jsem začal v bývalé dj škole LIVC. Tam nám vysvětlili, co je jakej čudlík a čeho se jeho kroucením dosáhne. Pak nastoupily volný hodiny, a už se jenom pronikalo hlouběji a hlouběji. Kupodivu jsem se dostal mnohem dál, než jsem si kdy představoval. Mám ještě 2 pomyslný mety, bez kterejch se ale už obejdu, takže myslim, že mise celkem uspěšná. I když teda se mi to celý stočilo k jiným zvukům a škatulkám, než jsem si myslel.
Nika: S djingem jsem začala kolem roku 1998 a jako každé začátky to bylo dobrodružné a i když to zní jako klišé, tak byly hodně vzrušující.Skrze hudbu se mi podařilo především hodně cestovat a poznávat nové lidi. Díky hudbě a djingu jsem narazila na spoustu svých přátel, za což jsem strašně moc vděčná. Samozřejmě jsem v kontaktu s mnoha zahraničníma djema a lidma z hudební branže.

Každého, kdo hraje jen trochu déle, se ptáme, na co z té doby svých začátků rád vzpomíná. Co ti dnes chybi?
Dialect: Rád vzpomínám na to jaký byly párty, že se chodilo na to, co kdo hrál. Né že se tady dneska roluje jen to známý, velkým písmem na plagátě napsaný. Ale lidi jich už naštěstí začínaj bejt přežraný, snad…

Nika: Vzpomínám tak nějak na všechno a někdy u toho mám až nostalgické pocity. V době, kdy jsem začínala hrát a motat se v tomhle světě, bylo všechno nový a ta hudba znamenala něco jako součást životního stylu, určitýho postoje a hlavně svobodu. To mě hodně zasáhlo, a proto každá moje vzpomínka na tu dobu má dost intenzivní náboj. Co se týče současnosti, tak netrpím pocitem, že by mi něco vyloženě chybělo. Všechno mi přijde docela přiměřený době i mýmu věku.

Spousta lidí , včetně modrých, již ví, nicméně popiš nám styly, které hraješ. Přemýšlíš nad hraním doma, než vyrazíš do klubu?
Dialect: Kdysi jsem z legrace říkal, že Dialect znamená Dark industrial abstract loopy electronical chemical techno. Chybí tam heavy, broken a další miliony jinejch nálad. Nad hraním a hlavně tím, co hrát, jsem přemýšlel chvíli na úplném začátku, pak doteď v podstatě ne, ale třeba na VPX02 jsem si udělal “výběr“.

Nika: Hraju víc stylů, ale v první řadě je to klubový techno. To hraju nejdelší dobu a hodně mě baví. Ráda si ale zahraju techhouse, deephouse, všemožný dowtempový věci, dokonce jsem jednu dobu i koketovala s industrial/noise ambientem. V posledních asi dvou letech mě ale neskutečně chytla specifická odnož drum and bassu zvaná autonomic. Aktivně se tomuhle žánru věnuju a příležitostně ho i hrávám, což mě taky šíleně baví. Řekla bych ale, že ať hraju cokoliv, tak vždycky je tam jako pojítko určitá specifická nálada, feeling, podle které si hudbu vybírám. Nad hraním přemýšlím občas, záleží o jakou akci jde. S nervozitou je to taky podle situace, ale na jisté trémě jsem asi závislá a baví mě.



Co ty a produkce? Víme taky, že máš za sebou nějaké spolupráce. Jak vnímáš své úspěchy?
Dialect: Produkce a vůbec hraní teď dostane trochu víc volna, asi začínám bejt starej. Koupil sem si xbox, prodal velkej počítač a zvolnil jsem ten „hon“. Co se týče spoluprací tak začal jsem s Řezníkem, dlouho jsme to spolu táhli a podporovali se, pak jsme se rozkmotřili a pár let se neviděli, teď jsme se párkrát viděli, hráli spolu, ale zklidňuje se to. Úspěchy byly a budou, stejně jako pády a klopýtnutí, dneska nemá cenu o nich mluvit, už totiž není nikdo, kdo by věděl, o čem se to mluví. Jinak collabům jsem se vždycky spíš vyhýbal, protože je málo lidí, se kterýma bych snesl dělat muziku. Jsem takovej zlej dědek, když dojde na použitý zvuky, mám zajetý svoje postupy, který u jinak nastavenejch a nainstalovanejch počítačů nemůžeš používat, a každej člověk u mě je pro mě vpodstatě rušení. Takže se poslední dobou osvědčilo vzájemný posílání samplů, následnejch smyček, stop a tak dále, což díky bohu a konečně vyústilo v takovou nějakou spolupráci s Vojtou „Anhedonií”. Zhruba před třemi týdny jsem sám sobě přiznal, že už nejsem techno dj. Zvrtává se to, i když si člověk myslí svý. Bylo na čase si přiznat, že to, že na techno párty hrajou všichni jiní a né já, něco znamená. Techno se u mě promísilo se všema možnýma prvkama z jinejch hudebních stylů, že z toho je občas pěknej maglajs, ale pořád se držím kolem těch 120-140 bpm. Mám to rád v noci trubkou o topení, za nářku padlých andělů, hřmotu blesků s lehkým jamem na archandělův roh. Jeden pro mě hodně důležitej pán říká „we bring NO back to techNO“.

Nika: Vlastní muziku se snažím dělat tak nějak paralelně po celou dobu co se věnuju djigu, první moje věci vyšly oficiálně roku 2002 a od té doby mi vyšlo asi sedm věcí. Většinou to nebylo techno, ale nějaký poslechovky. Poslední můj počin je ke slyšení a vidění s klipem zde (http://vimeo.com/20551637)

Jak to vidíš s progresem ve světovém technu? V rámci VPX02 hraješ na akci s ruskými producenty, kteří dělají zejména drum and bass, sleduješ také tenhle styl?
Dialect: V technu teď hodně funguje takovej ten minimal techno sound, ale tady právě záleží na tom, jestli tomu takhle říkáš podle toho, co slyšíš nebo podle toho „jak se tomu říká“. To opravdový techno je težkej undroš, světová scéna je malá a nebýt pár velkých, co se díky bohu nahoře drží, tak to všechno pomře. V dnb určitě nejsem znalec, od tý doby co mi příšel šuplík s neuro-therapy ponožkama obnošenej, do toho nevidím, co hraje Volnej Průběh se mi líbí, občas hraju to samý, jen pomalejš.

Nika: S progresem v technu to byla donedávna docela bída, ale poslední rok nebo dva mě zase oslovuje a baví hodně nových producentů, kteří přinášejí nový zvuk a provedení do žánru. V klasickém drum and bassu se skoro neorientuju, ale co se týče už zmíněnýho autonomic stylu, tak tam mám pocit, že se v současnosti děje hodně zajímavýho a progresivního. Je fakt, že i tady si musí člověk dobře vybírat v tom množství, které vychází, ale dají se tady najít fakt perly.

Co tě Michale přivedlo k tvorbě blogu technokracie.org a co spolupráce s Pluge(m) a Wetrix(em).
Na internetu byla nejrůznější diskuzní fóra, kde se potkávali nejrůznější světový techno producenti, ale hlavně ti „moji“. A to jsem chtěl vytvořiti u nás, v rámci naší domácí techno scény. Vzhledem k tomu, že jsem neměl vlastní web, kterým bych se prezentoval, vznikl takový informační web o tom, co kde vychází nebo kde se bude hrát něco zajímavého. Osobně si myslím, že se mi povedlo těch cca 30 lidí z hardcore jádra domácí techno scény spojit. Víc nás bohužel není. Ale myslím, že je hodně jiných, kteří třeba ani techno neposlouchají a kteří by si u nás našlo své. S klukama z jihu se máme rádi už dlouho, baví nás to samé a i když všichni hudebně vyspíváme, a suneme se od techna bokem, pořád jdeme stejnou cestou nebo na sebe alespoň v různých uličkách narážíme. To vedlo ke zrození našeho free labelu Transporta (transporta.technokracie.org), kde si můžou lidi zdarma postahovat pět našich releasů. Mimo tracků našich a jiných českých jmen, který se snažíme podporovat, se nám podařilo na releasy dostat i lidi z Německa, Chorvatska, ale máme i Japonce.

Niko, ty se čas od času objevuješ coby součást projektu Cyberia Divinorum, jak vznikl tenhle projekt a co nám povíš k tvé angažovanosti s webem techno.cz. Také jsi známá coby majitelka kabelkárny Nika77, jak to jde?
Do projektu mne přivedl především dobrý vztah s Elektrabelem a fakt, že máme podobný vkus na muziku. Dobře se nám spolupracuje, rozumíme si, doplňujem se. Cyberia Divinorum je ale audiovizuální live uskupení tří lidí. Mě, Elektrabela a Jirky, který se stará o živou projekci.Ta je šítá tématicky přímo na míru hudbě. To téma je kosmonautika šedesátých let. Vystupovali jsme ale jen dvakrát, jednou na Sperm Festivalu a pak v Roxy. Teď je projekt v umělém spánku a uvidíme, co a jak dál. Pro server techno.cz působím jako externí redaktor. Nejvíc píšu hudební recenze a reporty z koncertů. Parkrát jsem se pokusila i něco nafotit. Krom toho patřím do jejich dj bookingu.

S kabelkama to jde skvěle, je to výborný hobby a relax. Nešiju si tašky sama, mám na tuhle část práce dvě profesionální švadleny. Já tašky navrhuju, vyvíjím střihy, vybírám a nakupuju materiály. Pak se samozřejmě starám o další věci s tím spojené, prodej, propagace atd. Ten design a různý vizuály, na který se asi ptáš, tak to je zas práce dalších lidí, konkrétně kreslířů a grafiků, se kterýma spolupracuju. Tahle taškařice je vlastně docela velká parta lidí a díky nim to celé funguje a vypadá jak vypadá. Tohle už rozhodně není věc, kterou bych zvládala celou sama a byla by chyba se o to snažit.

Jaký je tvůj názor na děni na cz techno a dnb scéně, kdo tě baví?
Dialect: Už jsem se tohodle tématu dotknul v předchozích odpovědích. Shrnul bych to asi tak, že u nás se dělají akce tak, aby se neprodělalo. Tzn. pozveš ty a ty, aby ti přišli lidi. A pak je zveš pořád dokola, protože to s nima funguje. Skončí to tak, že Česko ví, že dnb jsou Eda Rush, Pendulum a 3 další. V technu je taky 5 jmen, který se neustále dokola točej, i když už pár let rozhodně nemaj co novýho říct nebo se prostě vezou na vlně „funguje“. Promotérům chyběj koule a posluchačům občas mimo uší i mozek, za což oni nemůžou, oni si jen sami nic nového nenajdou a pod nos jim to na party nikdo nepřinese, páč nikdo neví, jestli by na to vlastně přišli. No a už se zase rolluješ v kouzelným kolečku. Z českých jmen bych chtěl určitě vypíchnout (z techna) Elektrabela, Cypa (nikdo jiný u nás asi ani techno neumí), z dnb jsem si pak v poslední době všimnul slovenskýho producenta Evro, a z našeho dubstepu pak mimo Anse a Side3000. Určitě taky technoidní Dizetai!

Nika: Dnb scena bude asi momentálně ve srovnání s techno scénou větší, i když nevím přesně o jaký scéně se bavíme. Pro mě není scéna x tisíc lidí na komerční tancovačce, ale ňáký jádro, skupina aktivních lidí, kteří v tom daném žánru něco dělají a přinášejí to i ostatním. A to tu je ať už jde o techno nebo drumec. Co se týče jmen, tak fakt nevim, je toho dost a nerada bych na někoho zapomněla. Je tu ale strašně moc šikovných lidí, co mají na muziku cit.

Tuhle jsme s klukama v klubu řešili, že vlastně na party stáváme vždycky tak trochu stranou, kotel a pogo už nedává-me, co ty, chodíš ještě do klubů? Dokážeš si užít muziku, dobře si zatančit?
Dialect: Ani ne, už v podstatě jen když hraju, přeci jen už mám pár let za sebou a i když vypadám pořád mladě, začínám bejt starej pán. Muziku si dokážu užít asi víc než dřív, ale musí bejt prímová. A tancovat už pár let opravdu nechodim, ale na správný lidi se zahoupu rád.

Nika: Jasně, do klubů chodím a míním ještě dlouho chodit! A užít si hudbu dokážu vždycky, zvláštěpak, když je hodně nahlas a na dobrým zvuku.

Míváš častá jukeboxová přání na zahrání nějaké písničky?
Dialect: Hehe, častá naštěstí ne, ale lidi občas přijdou, abych hrál víc tanečně. Bohužel tím si u mě zajistí přesný opak a většinou nastupuje zbíječka s bruskou zn. TUMÁŠ. Jednou jsem se obrnil lístečkama NE NEMÁM, HRAJU NORMÁLNĚ, OPRAVDU NEJSEM JUKEBOX, a taky jsem je použil. Ten kluk, co tenkrát přišel, to pochopil naprosto výborně a oba jsme se tomu s pochopením zasmáli.

Nika: Sem tam jo. Obecně to nemám ráda, když mi do hraní někdo kecá, na druhou stranu, pokud je pro mě to přání v pohodě a tu desku v kufru zrovna mám (obrazně řečeno, protože místo kufru už vozím jen notebook), tak nemám problém ji přednostně zahrát.

VPX02 tě bude hostit na dolní stagi, co se dá od tebe čekat na VPX02?
Dialect: Jak jsem říkal, tentokrát jsem se na tracky trochu podíval, takže mám představu o tom, co zahraju…čekat se dá technoidní, dubstepové, newoblující trhání předkožek… těším se.

Nika: Popravdě řečeno ještě přesně nevím, docela nad tím přemýšlím, ale vypadá to na nějaký technoidní dubstepy nebo dupstepoidní techno.

Díky za rozhovor !

Niku a Dialecta uvidíte na akci VPX02 v Crossu v pátek 14. 10. 2011