Jméno českého rockového písničkáře Vladimíra Mišíka je zárukou kvality, o tom snad netřeba polemizovat. Vždyť se na české hudební scéně pohybuje již od 60. let. Se svou formací ETC pak začal vystupovat v roce 1974. Na svém kontě má více jak deset řadových alb, na nichž se nacházejí dnes už legendární písně, jako třeba Stříhali dohola malého chlapečka, Proč ta růže uvadá nebo Variace na renesanční téma.
Aktuálně má sestava ETC šest členů. Kromě frontmana Vladimíra Mišíka, který má nejen zpívá, ale i hraje na kytaru, jsou členy bandu dále: Petr Pokorný (kytara), Pavel Skála (kytara, zpěv), Jiří Veselý (basa, harmonika), Jiří Zelenka (bicí, zpěv) a Vladimír Pavlíček (housle).
Fanoušků se v Akropoli sešlo poměrně dost a všichni se těšili, až si společně s Vladimírem Mišíkem zazpívají. Mnohé Mišíkovy písně, často na texty známých českých básníků (Václav Hrabě, Josef Kainar, Jiří Dědeček, František Gellner a další), dnes doslova zlidověly.
Nejprve se ale ujal mikrofonu Olin Nejezchleba s kapelou Kybabu a pak konečně vystoupil Vladimír Mišík se svojí kapelou. Na koncertu zazněly nejen „staré hity“, ale hlavně písničky z posledního alba Ztracený podzim, které vyšlo na podzim roku 2010. Během koncertu si ETC neodpustili keltskou notu, která kapelu provází prakticky po celou dobu existence a Vladimír Pavlíček skvěle přispěl stylovým partem irské píšťaly whistle. Dokonalé texty, bezchybný zpěv a hlavně skvělé kytarové a houslové exhibice, to všechno dohromady přineslo pondělní vystoupení.
Přestože Mišík naskládal nový repertoár ve šťastném období během pozvolného zlepšování se jeho zdravotních problémů, se kterými se dlouhodobě potýkal, celkově mi připadá, že ladění alba z textového pohledu rozhodně není žádné "ejchuchú“. Nikomu není věčně dvacet, což Mišík velmi dobře ví a i v Akropoli nám to všem několikrát řekl. Ale on prostě stárne s grácií. A zpívat opravdu umí!