Selah Sue a její Roxy

Selah Sue je jedno z těch jmen, které když jsem si přečetl poprvé, měl jsem neochvějný pocit, že jej znám už roky, viděl jsem jej nejmíň dvakrát a o jehož kvalitách nikdo nepochybuje, natož aby jej někdo neznal. Možná i tenhle fakt přispěl k tomu, že vystoupení Selah Sue v Praze jsem si nemohl nechat ujít. Jakoby mi něco našeptávalo - tenhle koncert musíš vidět. A zřejmě jsem nebyl jediný, kdo musel. Důkazem budiž vyprodaná Roxy.

Ještě před Roxy si ale Selah v našich vodách udělala jméno vystoupením na letošním festivalu Rock for People, a taky svými dvěma hity Raggamuffin a This World. Zvláště druhou jmenovanou znají díky reklamě na cosi čokoládového i ti, kteří o Selah v životě neslyšeli. Tím hlavním důvodem proč si nenechat ujít její koncert však nebyly záchvěvy slávy z letního vystoupení ani pár vteřin dobrý muziky z reklamy, byl jím její hlásek, který zcela vybočuje z řady a dělá z drobné třiadvacetileté Belgičanky obrovský talent a příslib hvězdné kariéry.



Před Selah samotnou vypouštěl „positive vibration“ do davu U-Cee. Podobně uvolněný jak sám o sobě, tak skrze svou hudbu, jako Selah, se postaral o příjemný rozjezd za doprovodu Flavour Bandu. Line-up byl ale neúprosný, a touha spatřit hlavní hvězdu neutuchající, a tak musel krátce před devátou vyklidit prostor a nechat dav vyčkávat. Ono vyčkávání se samozřejmě neslo v typicky klubovém duchu, takže drinky, cigára, kecání s partičkou, sem tam nějaký to hvízdnutí nebo záchvěvy davu směrem k backstagi. To vše doprovázeno hlukem z konaného. Tišit jej po decentním příchodu na scénu, prostého jakýchkoli šaškáren okolo, dvěmi intimními baladami, nebylo úplně ideální, a tak jejich emocionální náboj byl utopen v okamžicích, kdy teprve dav se dostával na stejnou notu jako Selah samotná. Nakonec ale kdo chtěl, obě balady Summertime i Mummy, komupak asi věnovanou, mohl nechat sebou prostoupit a vnímat tak každý náznak, který k nám Selah s kytarou na krku vysílala. A když svým kouzelným hláskem se stydlivým úsměvem pronesla cosi o party tonight, měl jsem pocit, jakoby pomyslná hudební pouta docvakla na mé zápěstí.

Jakkoli nás Selah připoutala k sobě, sama se spoutat žánry nenechala. Plynule mezi nimi přecházela a všechny je kočírovala svým dokonale nakřáplým a sebejistým hlasem. Nemíním ji v tuto chvíli k žádné z kolegyň přirovnávat, poněvadž Selah je v pravém slova smyslu originál. Nikoli však zahleděný do sebe, ostatně např. během kultovní This World, nechala naplno vyniknout kvality své kapely, kdy jednotlivá sóla vygradovala samotný song i dav takřka k dokonalosti. Selah nám s decentní projekci za zády předváděla jak krásně lze, s velkou dávkou talentu, kombinovat reggae, soul, rap i funk. Vytvářela dokonalou zvukovou koláž. Ve volné košilce a s rozcuchaným drdolem působila jako víla. Usmívala se i tvářila vážně, když bylo potřeba se koncetrovat na zpěv. Nevnuceně se pohybovala po scéně sem a tam a byla tak přirozená jako by byla v každém místě sálu, kam jen jste se podívali.

Během svého vystoupení stačila provětrat téměř celý stejnojmenný debut, přidat i pár novinek a střihnout si i nějakou tu cover verzi, např. Lost Ones od Lauryn Hill. Selah Sue je jedna z těch umělkyň, co má úspěch na dosah ruky, přesto zůstává sama sebou a pokud u toho zůstane, hravě strčí do kapsy své mnohem populárnější, avšak v lecčems chudší, kolegyně. Jedním z faktorů, díky kterému celý úterní večer v Roxy tak fungoval, byl kontrast mezi křehkým vzezřením příjemné holky a sebejistým hlasem, který doslova odzbrojoval a nutil poslouchat lhostejno zda reggae a spol jsou či nejsou váš šálek čaje. Třešničkou na dortu pak byla závěrečná All I Need From You, postupně vygradovaná do drum and bassového finále, kdy jsem určitě nebyl sám, kdo se chtěl rozskočit do všech stran. Sanne Putseys aka Selah Sue má údajně o malinko více raději klubová vystoupení. Nevím jak jinde, ale v Praze, to bylo vidět a především cítit. Díky za úžasný zážitek.

Set List:
• Summertime
• Mummy
• Just Because I Do
• Black Part Love
• Lost Ones
• This World
• Fyah Fyah
• Break
• On The Run
• Oops (Oh My)
• Soulbreak
• Fade Away
• Please
• Raggamuffin
• Peace Of Mind
• Crazy Vibes
• Crazy Sufferin Style
• All I Need From You