Report z Magnetic festivalu

Line up zimního Magnetiku byl skutečně poskládán tak, že by to mnohdy stačilo na několik večírků dohromady. Například Italové Nari and Milani vystupovali již od 20:00 hodin. To já kolikrát ještě ani nevím, zda vůbec pojedu na párty. Dle videí již ale v tuto brzkou dobu byla hala výstaviště v Letňanech plná.

Já se do haly dostal zhruba ve 22:45. Vstupní kontrola proběhla rychle. Venku bylo něco kolem nula stupňů a všude sníh. Těšil jsem se, tedy alespoň ze začátku, na extrémní teplo, které obvykle na párty panuje. K mému překvapení však po celou noc v hale žádné extrémní vedro nebylo a panovalo příjemné klima. Ve 23 hodin svůj set zrovna končili Swanky Tunes z Ruska a já se těšil na hudební vrchol večera, holandské duo Bingo Players. Vrchol samozřejmě pro mě, protože dle line upu jím měl být také Holanďan Hardwell.

Bingo players vypadali poněkud rozmrzele, asi jim byla v backstage zima, ale v průběhu jejich hodinového setu tato rozmrzelost z jejich tváří zmizela a náramně se bavili, stejně tak jako celá hala. Během jejich setu zazněly především jejich hity jako Cry (just a little), Rattle nebo Out of my mind. Bohužel Bingo players nastínili, jaká hudba se bude hrát celý večer. Tvrdý progressive a electro house. Samozřejmě, dalo se to vyčíst z line upu, ale prostě osobně mám rád, když se celá noc trošku vyvíjí. Během Magneticu jsme mohli některé tracky slyšet třeba 5krát a dle mého názoru to nemá s taneční párty nic společného a rovná se takováto akce spíše obrovské diskotéce. Na druhou stranu tvrdá progressive a electro house hudba je to, co má současná mládež ráda.

Nicméně, i když nejsem úplným milovníkem této hudby, musím uznat, že Bingo players předvedli famózní show a připravili publikum pro další dvojici - Belgičany Dimitri Vegas & Like Mike. Tito dva bratři jsou ve světě elektronické hudby velmi žádaným zbožím a do České republiky se letos podívali již podruhé. Poprvé tomu bylo na Magnetic festivalu, který se uskutečnil v květnu. Dvojce umí rozohnit publikum na maximum. Dimitri Vegas, je ten, který dělá DJe, a jeho bratr Like Mike vystupuje jako MC a hecuje dav. Ten v době jejich vystoupení čítal dle mého názoru deset tisíc lidí. V jejich setu jsme mohli slyšet například oficiální hymnu Tomorrowland 2012, kterou složil právě Dimitri Vegas. Dále pak zazněly tracky jako Ivan Gough and Feenixpawl – In my Mind (Axwell remix), Sebastian Ingrosso and Alesso – Calling, mně neznámý remix Prodigy – Smack my bitch up, Deniz Koyu – Tung A Calvin Harris – Fell so close. Všechno to byly velmi známé hity, na které publikum dobře reagovalo. Hudba vynikala o to lépe, protože pořadatelé připravili famózní aparaturu, která umožňovala čistý, ale ne uširvoucí zvuk po celé hale. Dokonce sami interpreti prý chválili pořadatele za to, co dokázali připravit.

Čemu bych rovněž chtěl věnovat pozornost, byla světla. Něco tak skvělého jsem na české párty snad ještě neviděl. Zážitek umocňovala obří projekce přes celou stage a také na stropě haly. Vše krásně synchronizované a blikající tak, že jsem několikrát málem padl do mdlob (samozřejmě v dobrém slova smyslu). Pamatuji si, že když jsem jako mladý začínal chodit na párty, měl laser jen jednu barvu, zelenou. Zde bylo laserů nejméně 10 a barev bylo snad sto (nadneseně ovšem). Byla to opravdu pastva pro oči sledovat, jak se dá vše symetricky sladit.

Dimitri Vegas a Like Mike po hodině a půl vypnuli svou hudební produkci a rozohnili publikum na hlavní hvězdu večera, 23letého Holanďana Hardwella. Like Mike si vzal mikrofón a společně s celou halou vyvolávali dokola jméno „Hardwell, Hardwell, Hardwell“. A najednou byl tam. Malinký, usměvavý chlapec, kterému byste na ulici dali pětikorunu a rozhodně byste neřekli, že je to jedna z nejzářivějších house hvězd současnosti. Robbert van de Corput, jak zní občanské jméno Hardwella, začal svoji show vlastním trackem Spaceman a pokračoval v takovém tempu celý svůj set. Čím mě trochu zklamal, tak komerčními hity od Swedish house mafia – Dont you worry child a Avicii – Fade into Darkness. Součástí show některých DJs se v poslední době stává také takzvaný „sitdown“ - kdy DJ vyzve celé publiku, aby si sedlo a při nájezdu vyskočilo. Zažít jsme to mohli například na koncertě Swedish house mafie v O2 aréně a neodpustil si to ani Hardwell. Vzal si tedy do ruky mikrofon a vyzval všechny přítomné, aby si sedli. Během půl minuty bylo již všech 10 tisíc lidí přikrčeno u země a čekalo, až Hardwell odpočítá 3,2,1 a všichni budou moci vyskočit do výšky. Ano, k show samotné to patří, ale já nejsem úplným zastáncem takovýchto „vylomenin“. DJ by měl publikum bavit především svou hudbou.

Čas běžel jako blázen a na podium se již vše připravovalo pro Dada Life. Dva svérázné Švédy, kteří svým tvrdým electro a progressive house rozhodně nechtěli nechat návštěvníky odpočinout. Ta příprava podia spočívala v tom, že se za DJ pultem rýsoval obrovský nafukovací nápis Dada Life a samozřejmě v publiku nechyběly nafukovací banány a nafukovací láhve šampaňského. Dada Life prostě mají svůj styl a baví tak publikum po celém světě. Jen by mohli občas změnit svůj repertoár. Přijde mi totiž, že hrají neustále to samé. Stejně tak jako na Mácháči, i na Magneticu, začínali svůj set trackem Kick out the epic motherfucker a v rychlém sledu následovaly i tracky Rolling Stones T-shirt, Who is ready to jump nebo Feed the dada. Chápu ale, že chtějí publiku dát co nejvíce své hudby. Co jsem ale v jejich podání nepochopil, byl track, který ten večer zazněl asi pětkrát, a sice Swedish house mafia – Dont you worry child. Ono takových tracků bylo za celý večer několik, ale rozhodl jsem se to příliš nevnímat a užíval jsem si především světelnou show a celkovou atmosféru festivalu.

Přiblížila se čtvrtá hodina ranní a já byl zralý na odchod domů. V hlavě jsem si přemítal myšlenku o tom, co práce asi stojí takovouto akci udělat a že jakmile skončil Magnetic v květnu, musela začít příprava na ten prosincový. A ne jinak tomu musí být i teď. Dojmy z prosincového Magnetiku ještě ani nevyprchaly a již byl oznámen další termín. Takže 7. 5. 2013 se uvidíme opět na výstavišti v Letňanech a nechme se překvapit, co si pro nás tentokrát pořádající agentura Live 61 přichystá. Festival si dělá dobré jméno nejenom v České republice, ale i v okolních státech a to je dobře.