Reflection "Několik změn v Line upu"

Od první Reflection pořádané v KD Ládví uplynulo dlouhých čtrnáct měsíců, ale kdo si počkal, ten se dočkal a kvalita obou akcí byla srovnatelná (podotýkám že na akci v KD Ládví byly lístky vyprodané ještě před začátkem party). Hlavní myšlenkou Reflection je „souboj“ na dvou podiích. Loni se jednalo o Old school versus New school, letos House versus Drumnbass.

V únoru 2005 jsem se do Ládví rozhodně musela podívat částečně z nostalgických důvodů, zavzpomínat na místo, kam jsem jako ještě žákyně prvního stupně základní školy chodila do výtvarného kroužku a kde se mi podepsal mistr Karel Gott a Iveta Bartošová. V té době pro mě plakáty se jmény Loutka, Bidlo a dalšími veterány taneční hudby byly něčím naprosto neznámým.

Reflection ve Veletržním paláci už jsem si nehodlala nechat ujít právě pro skvělou atmosféru a hudbu na té první. Že to bude stát za to, bylo tak nějak předem očekáváno (minimálně od těch, kteří byli na „jedničce“).


Předem se musím omluvit, že můj report bude zahrnovat především tu houseovou část, ke které jako posluchač patřím. Samozřejmě, že jsem podnikla několik výletů na sousední stage, mnozí mi ovšem dají za pravdu, že tam bylo až nesnesitelné horko, takže jsem tam nikdy obzvláště dlouho nedokázala vydržet. Ve Veletržním paláci jsem byla doposud pouze na konzertu Roisin Murphy z exkapely Moloko, a to v úplně jiné části, takže jsem byla mile překvapená, jaké skýtá „Veletržák“ prostory k party jako stvořené. Jeden menší nebo spíše o něco užší sál, kde bylo hned od začátku mnohem více lidí (hlavní hvězdou večera byl zde Ed Rush) a pak širší sál (který po našem příchodu před 23 hodinou ještě téměř zel prázdnotou a kde byl netrpělivě vyčkáván šestihodinový set Dubfira - poloviny dua Deep Dish).


Oproti předem avizovanému line-upu došlo k několika změnám. Od 21 hod měla hrát původně Miss Nine, Dubfirův host, ale zastoupil ji dj Rai, který hrál od 21 hodin do půlnoci, kdy už se i tento sál zcela zaplnil. Rai hrál progresivněji, což mně osobně naprosto vyhovovalo a pro mě byl jeho set nejlepším toho večera. O půlnoci nastoupila k překvapení nás všech mladičká Miss Nine, která publikum pořádně rozparádila (zároveň se dalo spozorovat, že sklízela velký obdiv a úctu) a připravila tím pádem „pouze“ na čtyřhodinový set Dubfira. Publikum ho přivítalo dost nadšeně a svým setem se přímo trefil do vkusu valné většiny kluberů. Mně chvílemi naprosto nadchl, takže jsem chtě nechtě byla nucena tančit, když mě nohy vytáhly na parket, chvílemi pro mě byla hudba méně „akční“ takže jsem uvítala příjemný gaučík v zadní části sálu, či některou z kostek k sezení, které se tam nacházely v hojném počtu, navíc kousek od baru, takže ideální poloha.

Na vedlejším podiu (myšleno však pouze polohou, ne významem) vládl jungleovodrumnbassový mág Ed Rush spolu s Opticalem. Vystoupila také spousta českých djů, Stanzim, Philips TBC, Koogi a Ghonzales s MC Lindee. Atmosféra byla stejně žhavá (a to doslova) jako na housu, tam ovšem došlo k rozjezdu (jak už jsem předem zmínila) později, jelikož i většina návštěvníků dorazila později než drumnbassoví fandové.


Rozhodně musím pochválit kvalitní zvuk, útulně zařízený prostor a projekci. Co se týče toalet, byli k nám pořadatelé milostivi pár Toitoikami, avšak na ně se téměř nikomu nechtělo, a tak jsme si také někdy pěkně postáli u toalet „normálních“ a to samé nás čekalo i u barů. To se však na větší akci dá očekávat a myslím, že to nikomu náladu nezkazilo. Pokud jste přišli ve dvojici, bylo časově úsporné, skočit si na záchod, zatímco ten druhý vystál frontu na pití.


Na mě ale nezanechala tato akce ani sebemenší negativní dojem, naopak, budu na ní ještě dlouho vzpomínat doufajíc, že třetí Reflection na sebe nenechá čekat tak dlouho.

Více fotek zde