Ve středu Boban Markovič rozezněl Roxy

Po prvních pár minutách, kdy mi začala překvapením padat brada, jsem se začal stydět, že jediný co o tomhle nadaným, sympatickým klukovi vím, je to, že ho ráda poslouchá Tereza Pergnerová, když příjde unavená po náročným vysílání Vyvolených. A to je sakra málo! Hlavou se mi honilo, kam přesně by se jeho hudba dala zařadit. Chvílema mi připomínal Eminema, pak zase Maria Biháriho ze skupiny Koa, no a když si v beatboxový verzi spolu s tanečni kreací vystříh Michaela Jacksona, tak sem měl jasno. V Čechách máme další hudební škatulku – Gipsy.cz. Podle mýho názoru jeho vzkaz se slovy: Nezapomeňte jak chutná, černá muzika je hutná by měl putovat na jižní město všem nasranejm týpkům, co se pokoušej bejt ikonou českého Hip Hopu. Zkrátka takhle nadšenej z objevu „někoho pro mě novýho “ na český hudební scéně sem byl naposled v roce XY, na prvním vystoupení skupiny Ohm Square v Roxy a to už je hodně dávno. Snad jedinou vadou na kráse Gipsyho vystoupení byla jeho délka, neb celkově nehrál ani hodinu.


Na řadu přišlo střídání. Přestávku nutnou k přípravě podia pro hvězdu večera, vyplnili zvukaři Ramsteinama – po nějakým rozumným vysvětlení se pídit nebudu – nemusím chápat všechno.
Boban Markovič Orkestar a Gipsy s kapelou mají společnýho snad jen to, že nejsou albíni, takže nastala hudebně radikální změna. Toto slavné dechové seskupení je od devadesátých let nejvýznamnější kapelou Srbska.


Asi jen málo komu unikla našláplá balkánská dechovka ve filmech Emira Kosturicy, který se postaral o jejich zviditelnění se po celém světě. Na podium celkově nastoupilo dvanáct muzikantů v čele s Bobanem. Tři z nich se postavili nebo posadili za nástroje udávající rytmus (těžko specifikovatelný bící soustavy) a ti zbylí členové Orkestaru drželi mosazný dechový nástroje snad všeho druhu. Šlapalo to od prvního taktu až do úplnýho konce průměrnou rychlostí 160 BPM s takovou energií, že nemalá skupinka povětšinou ženského pohlaví, která se shlukla těsně pod podiem, prožívala sérii neskrytých hudebních orgasmů – hezká podívaná. Při nejznámějších skladbách – „hitech“ celého souboru sem měl pocit, že celkově hodně přeplněná Roxy musí nutně vybuchnout a to na elektronických Dj parties nezažívám často. To sice nic na ničem nemění, ale každopádně to byl příjemně strávenej středeční večer.