Jervinův report z Techno Kongresu

Ačkoli to byla party kterou původně nechci navštívit, nakonec přeci jen vyrážím a jak se později ukázalo, byla to dobrá volba. Pořadatele pro nás na tento večer nachystali line-up postavený čistě na českých djs a live actech. To vše poskládáno pod nevýmluvný název „Techno Kongres“ s místem konání v Abatonu.

Na hodinách ve stanici metra Palmovka vedle obrazovky zachycující vjíždící vlak do stanice naskakuje číslice oznamující za 15minut čas nočního klidu tudíž desátou hodinu. To už vybíhám schody na zastávku tramvaje, abych se svezl do stanice Stejskalova, pak přes mírný kopeček k ulici Na Košince a jsem v temné uličce vedoucí ke vstupu do klubu. Něco málo po desáté hodině sem prošel vstupem a od doby kdy sem tu byl naposledy (párty s Maurem Piccotem) stoupám po schodech do betonové kostky a v ní uvězněné palbě industriálních beatů tím myšleno na hlavní stage. Za dobu co sem poznal tento prostor jsem zjistil, že jsou dva tábory lidí. Lidi co říkají, že v tomto prostoru je dobrý zvuk a druhá skupina lidí, co mi přikyvují na to, že v jistých místech se zvuk nepříjemně láme. Sem konečně nahoře. Schody zdolány! Procházím předsálím k hlavní stagi. Po vstupu na ní sem příjemně překvapen masivním zvukem a poměrně velkým podiem s pultem na němž se trvale nacházejí 2 mixaky ( 6kanolový Rodec & 4kanálový Pioneer ) a ke každému z nich jsou zapojeny dva gramofony. V tuto dobu za tím vším stojí pánové Spyro & Subgate. Za doprovodu jejich přednesu pochoduji na bar abych splnil denní dávku tekutin. Od příjemné obsluhy za barem jsem si nechal natočit jedno kvalitní pivečko do kelímku a pochoduji zpět do centra dnešního dění.


Začínám se zajímat, kdo že to v jakém sledu dnešní večer bude hrát a všímám si první změny. V line-upu vylepeném na stěně prostoru a line-upu který sem shlédl na netu proběhlo malé škatulata škatulata hýbejte se v podobě dj Z-Aires, který byl psaný jako první a tudíž sem o jeho vystoupení přišel. Faktem je, že toho dje sem měl možnost už párkráte slyšet, proto moje zklamání nebylo takové. Hůře jste na tom vy, kterým nemohu popsat jeho výkon. Běh celého večera byl rozdělen do poměrně hodně částí, kdy štafetu tohoto kongresu přebíral zhruba každou hodinu nový dj nebo páreček djs. Dalším kdo vyběhli 5 schodu na podium a postavili se za mixpulty byli „Aircross djs“ alias Dj Dialect & Dj Reznyk. Jejich vystoupení si už vychutnávám od začátku. Příspěvek do dnešního techno jednání byl recitován z 2 gramofonu v podání Reznyka doplňován známými samply, ale i vlastní tvorbou z Dialectova notebooku. Mezi ty známější tony co zazněly bych zmínil vysamplované BMB či třeba Bena Simse a tuším Henryho Culena. Dalším příspěvkem do dnešní diskuze byl nekompromisní proslov mistra živých zvuku a podle mě jedno z nejnekompromisnějších livek u nás. Ano o slovo se přihlásil mr. Elektrabel. Jeho set poslouchám při procházení se po prostoru stage a balkonu, na kterém se na chvíli zastavuji abych ulevil za víkend zmoženým nohám. Při asi patnáctiminutovém poslechu a pozorování animací, které se promítaly na dvě plátna sem docela unešený a nemohu se odlepit od této vražedné vizuální a zvukové kombinace. Když se na plátně objevují mravenci a se svou promyšlenou organizovaností se srocují do legii jako římští vojáci, aby posléze mohli vytvořit obrazec hodný tetovacího mistra. Nemám dech. Pomalu usrkávám zlatavý mok. V tu chvíli nevím co mám hltat více. Mok nebo to co vidím a slyším? Animace se mění na záběry koncertu Raimstain, kde je vždy vcelku vhodně vmixováno nějaké to překvápko. Víte jak to myslím. Teprve když člověk slyší kvalitní hudbu a vidí kvalitní projekce dojde mu jak je to všechno úžasné. Celkový dojem z vystoupení jediného live actu na techno stagi byl tedy více než dobrý. Opouštím balkon a beru si sebou i foťák půjčený od Acida (fotograf ) a přesouvám se o patro níže, kde je udělaný chill out. Tady je velmi příjemné posezení s možností zajít na fotbálek zakoupit si tričko, pokouřit z vodní dýmky nebo prostě jen pokecat.


O dalších pár schodu níže z tohoto flooru se nachází druhá techno stage. Tento techno floor je ovšem zaměřen povětšinou na hosty, které na komerčních parties nevídáme moc často resp. vůbec. Styl který se tu hraje je tekno a vymazlené acid tekno. K mému příchodu na tuto stage dochází ke střídání, kdy končí kvalitní livko v podání Rosh a nastupuje člověk, kterého už sem měl možnost slyšet živě, ale nikdy sem ho neviděl. Ten kdo občas zavítá na systémy ví o čem asi mluvím. Oním guru za gramofony a mixem je Majkl (NSK), protože mě ale momentálně jeho výkon nenadchl a nahoře svůj projev na tomto sněmu přednáší Dj Skipworker a Franke pádím tam. Druhého jmenovaného jsem ještě nikdy neslyšel a kdybych si před odchodem nestáhl a neposlechl jeho dvě dema, netušil bych absolutně o koho jde. Ovšem ve víru zábavy a focení sem nestihl přemýšlet jak dalece a dobře tito dva pánové vládnou mixu. Jediné co mohu říci že sem se v tuto dobu dobře bavil.


Ani se nenaději, když se objevuje stálice českého techna Pavel Krejdl. Snad ani není třeba říkat, že jeho proslov k lidu byl opravdu jeden z těch nejlepších, co dnešní večer nabídl. Při zaposlouchání sem si ale všiml, že na jeho stylu bylo něco nezvyklého. Tím nezvyklým mám namysli sem tam výlet k tvrdší desce, kterou občas položil na talíř gramofonu. Překvapilo mě, že právě od něho uslyším dnešní večer Takaaki Itoha. Věcí názoru bylo zda se to k němu jako dji hodilo nebo ne. Nohy mé toulavé mě ale opět nanesly do toho nespodnějšího pekla. Myslím že výraz peklo je na správném místě. Breakcoreová smršť je to prvé slovo, to však nic nemění na tom, že toto vystoupení bylo pro silnější povahy a jen velice těžce bych ho popsal. Proto se ani o to pokoušet nebudu. Kdybych vám chtěl tuto show k něčemu přirovnat . Ehh! Pouze možná k tomu když „Ježíš táhne na Berlín“.Už tušíte? Řekl bych, že vystižně popsané vystoupení.


Nahoře na techno flooru se svými notami přistupuje dj Sidecar, aby nám přednesl svůj návrh projednávaného problému harmonie a slet industriálních zvuku sypaného ze svého laptopu. V době jeho přednesu postávám nahoře na balkoně nebo opět procházím mezi lidmi a v dobu kdy slyším sampl „Rue East – Birmingham“ a následně ještě pár dalších vydařených kousku, musím konstatovat, že toto bylo jedno z dalších nej co sem tento večer slyšel. Jelikož se čas nachýlil stíhám tento večer už jen kratičký rozhovor na téma komerčnosti a nekomerčnosti tekno music, kdy tento rozhovor vyvrcholil závěrem že není podstatné zdali dj hraje komerční desky, ale hlavní je že se baví lidi. Počínaje koncem tohoto rozhovoru se začínám pomaličku ale jistě balit a odcházím směr první metro.

Když celou tuto párty shrnu do jednoho hodnocení dávám tak 8 z 10 možných bodu. Jednoznačné plus byla volba hudby na stagích k tomu bych dále přičetl podle mého názoru dobré ozvučení ( až na výjimku hlavní stage jmenované výše ). No a když lovím v paměti co bych této párty odečetl na dokonalosti. Byla by to možná o trochu větší účast lidí (což přisuzuji absenci cizího jména v line-upu) a další mínusy si nepamatuji, ale pokud sem nějaké měl nebyly zas tak podstatné, abych tu o nich psal.

Acidův & Jervinův fotoreport zde