Chris Sadler v rozhovoru

Ahoj Chrisi,
Jestli to tak půjde dál, bude každý rozhovor náročnější a náročnější. Letos ty, Roxy a party Climax slavíte 15. výročí. Za to už by sis zasloužil pořádné bonusy od „zaměstnavatele“ co myslíš?
Naše zaměstnavatelé jsou v podstatě ti, kteří na Climax chodí, naše věrné a skvělé publikum. Takže jediný bonus, co bych mohl chtít je, aby přišli v co nejhojnějším počtu na 15. narozeniny, abychom společně vytvořili atmosféra jak se patří. Přece jenom žádný jiný večírek v ČR nikdy neslavil 15 let!



Máš někdy před hraním trému? Pokud ano, z čeho dj tvých letitých zkušeností může mít ještě obavy?
Trému vyloženě ne, ale někdy v hlavě více řeším, co bych měl hrát, jak začít, kam to vést. Třeba když je to zvlášť významná akce, nebo když DJ přede mnou nasadí obzvlášť vysokou látku. Zvláštní je, že to ani tolik nezáleží na velikosti akce – málokdy mám tyhle stavy, když hraju na akcích třeba pro 10 tisíc a více lidí.

Hlavním hostem je Olav Basoski, který zde už vystoupil v rámci výročí. Zdá se tedy, že jste si hodně padli do noty.
Není to žádná protekce a důvod proč jsem si ho pozval byl jiný, ale ano, jsme kamarádi.


Čím tě oslovil jako dj a čím jako obyčejný člověk?
Jako DJ i jako producent mě oslovil už dávno. To slovo se používá až moc často, ale co se týče funky, happy houseu, Olav je opravdu skutečná legenda. Je to jedna z nejznámějších postav téhle scény už více než 20 let. Líbí se mi, že zůstal svůj. V době, kdy je populární primitivní, bezduchý a nemelodický electro-progressive EDM, Olavova veselá, funky a pozitivní hudba je jako svěží vítr. Jako člověk můžu s jistotou říct, že z všech zahraničních DJs co jsem kdy na Climaxu měl, je Olav ten nejpříjemnější, nejskromnější a nejpřátelštější. Nestane se to s každým DJem, že bychom pak zůstali v pravidelném kontaktu. To mluví za vše.

Zamýšlel ses vůbec nad jiným djem, když si pro tento večer vybíral zahraničního hosta?
Přemýšleli jsme ještě o Chrisi Lakeovi, ale na konec je dobře, že to nedopadlo, jelikož se poslední dobou ubíral směrem, který se mi moc nezamlouvá.
 
Vždy před Climaxem bereš svého hosta někam na večeři, do jakých podniků a co jim doporučuješ k jídlu a pití?
Většinou to tak je. V rámci nějakého základního servisu pro hosta se to očekává, a jelikož pak v klubu není moc šance, je to alespoň dobrá příležitost s  hostem pokecat a budovat přátelský vztah. Host vždy spí v hotelu jen pár metru od Roxy, a tak většinou zvolíme restauraci také v okolí, třeba Lary Fary nebo Bílkova 13. Jako masožravci mně nejvíc chutnalo v La Casa Argentina, ale jelikož Olav jí spíš vegetariánská jídla, mám doporučení na restaurace Loving Hut.

Co další roky? Myslím, že tohle rozhodně není poslední Climax, pokud bys za celý rok nepoznal nikoho nového, kdo by tě oslovil, jaká by byla tvá volba?
Osobně by se mi líbilo Sonny Wharton, protože to co děla mě teď hodně baví, akorát mám určité obavy, jestli by byl dostatečným tahákem.

Můžeme se těšit na nějakou specialitu, kterou nás překvapíš během této noci?
Určitě. S VJem Martinem máme v plánu povznést spojení mezi hudbou a vizuály na úplně jiný level. Martin investoval nemalé peníze, aby importoval do ČR věc, která, pokud se nemýlím, jinde u nás neexistuje. Jedná se o Pioneer VDJ1000, cože je v podstatě DVD přehrávač, který funguje na stejném principu jako klasický DJ přehrávač, jenomže DJ neovládá jenom zvuk, ale i dokonale synchronizované video. Něco podobného bylo u nás k vidění pouze pří letošním setu DJe Briana na Mácháči. Pokud půjde všechno podle plánu, měli bychom tam mít i další naprosto technologickou novinku. Zkrátka projekce bude hodně vychytaná.

Na kolik tracků z tvé vlastní tvorby se můžeme těšit?
To se uvidí.
 
Vzpomeneš si na někoho, kdo je patnáct let věrný Climaxu a tys ho viděl již na prvním dílu?
Nevím jestli na úplně prvním dílu – přece jenom je to 15 let zpátky a nejde vzpomenout na každého - ale znám dost lidí, kteří na Climax chodí už víceméně od začátku. Spousta z nich se za ta léta stala mými dobrými přáteli. Příklad za všechny je třeba moje přítelkyně. Než jsme se znali, chodila pravidelně do Roxy, v počátcích, na akce jako byla Popelka, Sushi nebo právě Climax. Po čase na chvíli odcestovala, pak se začala věnovat svému vlastnímu byznysu. Mezitím ostatní akce skončily a jenom Climax zůstal. Když jsme spolu začali před třemi lety chodit, začala se mnou zase navštěvovat Roxy a Climax a nyní nevynechá téměř žádný díl.

Dokázal bys dohledat jakoukoliv fotku z prvního Climaxu, kterou bychom mohli zveřejnit v tomto rozhovoru?
*jde se podívat do složky se starými fotkami…
Tak bohužel. Nejstarší co jsem našel je hodně rozmazaná fotka na které mi někdo u DJ pultu předává dort s jednou svíčkou – zřejmě 1. narozky. Ono těch starých fotek je strašně málo, jelikož v té době digitální kamery v podstatě masově neexistovaly a fotek všeho bylo oproti dnešku poskromnu.

Vzpomínám si, jak si říkal, že tvá maminka by tě raději viděla v bílém plášti v nemocnici, přesto, slyšeli tě někdy hrát (nemyslím přímo na party), ale znají trochu tvou tvorbu?
Viděla a slyšela mě hrát v minulosti už párkrát, ale vždy spíš na menší akci, jako třeba v Radosti FX. Když jsem začal hudbu skládat, posílal jsem rodičům kopie všeho, co jsem vydal (kazety, CDéčka, desky), ale velmi pochybuji, že si je nekdy pustili. Je to vtipné, ale nedávno jsem pomáhal jako moderátor a překladatel na jedné české zastávce při turné celosvětové kouzelnické show The Illusionist. Říkal jsem o tom mámě a ta z toho byla úplně nadšená. Hned po vystoupení mi psala sms, aby zjistila, jak to celé dopadlo. Ještě nikdy neprojevila o mou práci takový zájem. Řekla mi, že budu slavný, což je srandovní, když už v té době jsem měl za sebou vystoupení před desetitisícovými davy. Ale je to důkazem toho, že má matka není zásadně proti tomu, abych dělal v „šou-byznysu“. Je to nejspíš jen proto, že ta hudba jí nic neříká a nerozumí tomu co dělám. Těžko být na někoho hrdý, když ani nevíš za co.

Jako dj jsi zvyklý fungovat přes noc, jak to máš ale v týdnu, pokud zrovna nemáš hraní? Jsi schopen vstávat třeba v 9 hodin ráno, nebo už je tvůj organismus naučen a chodíš pozdě spát a pozdě vstáváš?
9 ráno je na mě skutečně moc brzo, ale zase pokud nepřijedu z hraní v 6 nebo 7 ráno, nespím až do odpoledne. Optimální je pro mě vstávat tak v 10:30 nebo v 11. Ostatně, není to ani moc dobrý nápad si během týdnu zvykat na denní režim, protože pak v noci o víkendu přichází únava. Když hraju, není to problém – to mi dodává energii – horší je to pak na cestě domů. Při dlouhých a nudných dálničních posunech pak hrozí mikrospánek. Nevýhodou samozřejmě teď v zimě je, že člověk nevidí moc hodin z denního světla.

Kromě tohoto dárku, kterým je 15 let Climaxu, co by sis přál k letošním Vánocům? A nemusí to být zrovna hmotný dárek.
Kdyby to mel být hmotný dárek, tak víš, Kristýno, čím mě potěšíš – Ferrari 458 Italia. Ale jsem skromný kluk takže kromě Ferrari by mi bohatě stačilo, kdyby byl rok 2014 takový jako 2013. Jak v profesionálním tak v osobním životě si nepamatuji, kdy se mi tolik dařilo.

Díky za rozhovor a uvidíme se a uslyšíme 30. listopadu v Roxy.