Interview s Fatboy Slimem

Interview s Fatboy Slimem

12. 06. 2006  |  Autor: George  |  Komentáře (0)
Na serveru timesonline.co.uk se objevilo ke stažení exclusivní interview s DJ Normanem Cookem alias Fatboy Slimem, se kterým si povídal Steve Dalton, zde je několik zajímavých momentů.
Právě sedíme na balkóně Normanova domu v Brightonu, pozorujeme pláž a možná že by bylo na místě se tě Normane zeptat, co pro tebe Brighton znamená, vždyť jsi tu strávil většinu svého života.
No myslím že Brighton pro mě znamená domov, 23 let, a myslím, že je to jedno z nejbezvadnějších měst v Anglii. Londýn mě moc neláká a to samé mohu říct o venkově. Navíc mám moc rád pláž.

Asi by nebylo od věci se zmínit o tvých sousedech celebritách... Elvis bydlí o kousek níže.
Jo jasně Elvis :o)

Taky Sadám Husajn.
Ne ten ne, ten už se odstěhoval... zabavili mu totiž celý dům! :o)

Pojďme si popovídat o nadcházejícím hitovém albu s názvem “Why Try Harder ?”
Ano, ale bez otazníku na konci. Víš, ten název, to je spíše takový výrok než nějaká otázka.

Pověz nám tedy o některých skladbách, resp hitech, které se na něm objeví a které z tebe udělali superstar dje. Asi se ti už dělá špatně z toho hovořit o tom samém, jenomže je to vlastně už 10 let. Napadlo tě někdy, že se to rozroste do takových rozměrů?
Ne, absolutně ne, tenkrát jsem spolupracoval s Freak Power a bylo to vlastně jen takové hobby. Poslední věc, kterou jsem chtěl mít, byl další velký projekt, který jak se nakonec ukázalo “snědl” zbytek mojí kariéry a nastavil nový směr vývoje... Ty ostatatní projekty se rozpadly, protože jsem neměl čas.

Je jasné, že to má jak stinné tak světlé stránky... Mnozí lidé z hudebního průmyslu se snaží udržet si svůj undergroundový kredit, jiní se naopak snaží být spíše komerční a jiní zase tak trochu obojí.
Myslím, že jsem svůj undergroundový kredit obětoval již před dávným časem a teď to mám tak půl na půl. Víš, nikdy jsem si nezakládal na tom, že je ze mě nejaký kult nebo tak něco, ale zárověň jsem nechtěl být superstar.

fat boy slim

Možná bys rád řekl co tyhle tracky pro tebe znamenají, první je Rockefeller Skunk... Nějaké vzpomínky při tvorbě?
Ano, to byla první nahrávka, kdy jsem poté seděl se svým technikem, a říkali jsme si: “Jo tohle zní jako hit.” Většinou, když totiž doděláš nějakou věc, tak jsi z ní dost utahanej, protože po 500 přehrání za poslední dva dny už toho máš plý zuby, ale tentokrát jsme si sedli, pustili si to a říkáme si, že to zní vážně jako hit... což jsem si myslel, že to bude asi “polibek smrti”, ale nakonec to tak nebylo :o)

Takže normálně nejsi schopný rozpoznat hit?
Jen těžko si udržíš odstup, kdyš se v tom tak dlouho štouráš, pak ani nevíš, jestli je to dobrý nebo špatný a část umění tvořit je vědomí, kdy je to hotové a kdy ještě ne. No a tady jsem poprvé a naposledy ve své kariéře měl pocit, že práce je hotová.

“Praise You” byl další velký hit, určitě to také nebyla konvenční taneční nahrávka.
No to je právě to, co se mi na tom líbí. Nějak jsme si uvědomovali, že je tam něco zvláštního, že to má “šmrnc”, no a nahrávací společnost to chtěla představit jako první singl, ale já jsem si myslel, že by to mohlo být až později, poté co budou představeny ty výraznější tracky. Takže nakonec to byl třetí singl a fungoval skvěle a stal se jedničkou.

Hodně tomu pomohl také cenami ověnčený videoklip od Spike Jonze.
To rozhodně, občas se mi o tom dokonce zdá, jsem náměsíčnej a hýbu se v noci do rytmu :o)

Dokonce jsi se na tom videu objevil osobně.
Jo jo, měl jsem se tam jen tak mimochodem objevit, a hodit dolar do klobouku a Spike do mě měl vrazit, ale když se to dělalo, tak do mě strčil, až jsem odlítnul a přistál na cd přehrávači, kterým nám přehrával hudbu, takže jsme to pak nepoužili... Takže se nakonec objevím jenom nakonci... Posléze jsem za to dostával ceny, ale nemělo to být pro měl, mělo to být pro Spika...

Co ty a remixy, myslim, že jsi jich udělal pěknou řádku.
Nedělám to jenom proto, že se to dělá. Když mám pocit, že tu nahrávku můžu vylepšit, tak do toho jdu, ale jsem v tomhle směru dost vybíravej, dokonce někdy řeknu, že nejsem ten správněj člověk... Často rád dělám taneční verze sice tanečních, ale neklubových věcí... To se opak těm lidem ozvu a ptám se jestli můžu udělat remix, oni většinou řeknou že si mě nemůžou dovolit a já na to, že nic nechci, jen kredit, hlavně že bych to trochu zrychlil a udělal pořádnou basovku, pak se to bude moct zahrát v klubech...

“Weapen Of Choice” byl pokud se dobře pamatuju další výrazný hit s klipem od Spika, zatancoval si tam dokonce i Chris Walken. To byla další nahrávka, která nebyla příliš taneční.
No tam šlo o to, že Chris Walken byl původně tanečník, ale nakonec se ukázalo, že je lepší herec než tanečník, ale i přesto oslovil Spika s tím, že by chtěl zachytit svůj tanec na videu, dokud to ještě jde... A Spike mi jednoduše zavolal, že Chris by si chtěl zatancovat a já jen na to : “OK, fajn.” :o) Miluju ho jako herce a ta ironie, že zrovna on dělá takovouhle věc, je prostě úžasná!

fat boy slim

“I See You Baby” to také není tvoje věc, to udělala myslím Groove Armada... Tam jsi zcela radikálně změnil celou nahrávku!
Tuším, že se jednalo o B stranu, v originálu to bylo něco jako minimal techno, a já jsem je (Groove Armadu) tenkrát skoro vůbec neznal, ale tuhle nahrávku jsem vcelku hrál často, protože se mi na ní něco líbilo, tak jsem se domluvil s Andym z GA a nechali mě udělat remix... Když jsme to dodělali, přesunuli jsme se ze studia, které je hned vedle, dali si s vocalistkou Bootsy Collins ze San Francisca, mojí ženou a chůvou mého syna pár panáků, pustili nahrávku a všechny tři holky si sundali trička a tancovali jak o život!

Ano, to je určitě nejlepší test každého tracku :o), všechny desky by se měly takhle testovat! Ok, další věcí je “Right Here Right Now”.
Tahle věc je skutěčnou hymnou úplně pro všechny a není to vůbec popová nahrávka, je jedno jestli se jedná o fotbalový zápas, politická setkání nebo já nevím co ještě... Navíc se to pořád ještě hraje hodně v televizi!

“Birds Of Pray” je vlastně sample od Jima Morrisona... Taky se nejedná o typickou taneční nahrávku.
Snažil jsem se udělat něco nového a nesledovat už zavedené postupy. Sample jsem našel na nějakém bootlegu a chtěl jsem ho nějak “nafouknout”, když jsem si zažádal o práva u jeho pozůstalých, tak mi řekli, že na téhle věci pracovali, když Morrison zemřel, a tak byli vlastně rádi, že to za ně dodělám, což byl veliký kompliment...

To je jako Free As a Bird od Beatles.
Hmm, ale bez toho že to zní ”žlutě” (beatles - žlutá ponorka – pozn red.)

Ale stejně jěště můžeš mít své “žluté časy”
Ne ne díky, nemusím mít všechno.

Myslíš, že i poté co člověk stárne, tak se dokážeš nadchnout pro hudbu jako za dob punku nebo acid-house?
Dnes to vidím trochu jinak, je to spíš o tom nastavit nějakou náladu, třeba při řízení auta, nebo když opékáš maso na zahradě... Už asi nebudu skákat nahoru a dolů, když něco uslyším, ale to neznamená, že to na mě nepůsobí.

Působí teda na tebe nějak výrazněji současné desky jiných lidí?
Nemůžu říct, že bych byl bůhvíjak nadšený, ale určitě si to užívám, jsem svým způsobem velice potěšen, když slyším dobrou desku.

Don`t Get The Man.
Když se vrátím o hodně let zpátky k hippie kultuře, tak tenkrát jsem byl příliš mladý a byl jsem punker, experimentovali jsem s různou chemií a hippies jsme nenáviděli, protože to byli podle nás jenom “huliči” a nikdy nic neudělali, my jsme byli ta “nová generace” která to určitě změní :o), no a když jsem po letech uslyšel tuhle desku od Jima Noaha, věděl jsem, že s tím musím něco udělat!

fat boy slim

Takže tě ovlivnil spíš acid rock než acid house?
Hlavně že tam byl ten “acid”, ha ha, ne ale teď vážně, když se člověk dívá na ty filmy z Woodstocku a podobně, tak si říkám, že by možná nebylo špatný se toho zúčastnit... no asi nějak “měknu” věkem, prostě si říkám, že život je fajn, a tak proč na lidi plivat, když je můžeš obejmout...

“Deamons” – pojd´me si povídat o “démonech”.
Tohle byl první track, na kterém jsem použil hosta – vocalistku. Tankrát jsem klábosil s chemikama (Ch. Brothers) a ptali se mě co budu dělat jako příští album a já na to, že nevím, a oni proč si nepozvu vocalistku, jako to dělaj oni, a já na to, jak to teda děláte,... no a oni na to, že si prostě polechneš vocalistku, která se ti hodně líbí a pak zavoláš do příslušné gramofirmy a oni buď řeknou že jo a nebo ne... Udělal jsem si guestlist a Macy byla na prvním místě, pak jsem se s ní někde potkal, ptám se jí (ona je úplně skvělej blázen) a ona na to, že jo, a tak jsem zavolal gramofirmě a oni taky že jo, a tak si řikám, to je to tak jednoduché? Nahrávání pak sice nebylo tak jednoduché , a je to taky jediná věc, kterou jsem nenahrával tady v Brightonu, musel jsem jet za Macy do LA, protože neměla čas sem letět, a navíc se dostavila do studia o 4 hodiny pozdeji...

To bylo asi podle HIP-HOPových hodinek.
Jo, to je přesný,... no bylo to legrační, protože jsem seděl na Sunset a technici byli připraveni a ptali se, kdy teda začneme a já na to že nevím, a byl jsem dost nervózní, a volám Macy, jestli teda... a ona že jo jasně, a že už je na cestě... po čtyřech hodinách dorazila a na konci prvního dne se ptám opatrně, jestli by mohla druhý den dorazit o něco dříve, a tak si to zkrátila jen na tři hoďky... Když jsme pak nastavili mikrofon, nevěděl jsem kde přesně začneme... a o 15 vteřin později už křičela, že je to skvělé... ona má uplně skvělý cit a hlas a vůbec...

...a napsal jsi k tomu slova?
To je taky docela zajimavej příběh, poslal jsem jí asi čtyři pracovní verze, jejichž názvy se vztahovaly k těm samplům, takže jeden název byl “povídání”, protože sampl byl spojený s pianem, jenže ona si myslela, že by ta píseň měla mít text o “povídání si”, no a já na to, že ne jen že chci aby to postavila podobně...

Jak to vypadá z další tvorbou?
Teďko nedávno jsem byl trochu překvapenej, protože po mě od mojí nahrávací společnosti chtěli dva nový singly, a já se zrovna chystal na to, že si trošku odpočinu, kouknu se na telku a tak, a počkám dokud nebudu mít další nápady, jinak že nemá cenu se do ničeho pouštět...

To zní jako dobrej nápad...
haha, jasně tak by to asi mělo být, když nemáš nápad, nenuť to ze sebe... možná sice už mám nápady, ale nechám to ještě uležet, naštěstí pro mě mají u nahrávací společnosti dostatečné porozumění...

Jsi bookován po celém světě, jak to vypadá s tebou a cestováním a tvým oficiálním hraním na světových fotbalových šampionátech?
Hrál jsem oficielně na šampionátu v Anglii, před čtyřmi lety v Japonsku, tam to bylo bezvadné, fajn lidi, super jídlo, hodně úspěchů. Pak taky v Portugalsku, tam jsme měli pro sebe celou vilu s bazénem, takže jsem se mohl po hraní koukat na zápasy, moc se mi to líbilo, Německo, hmmm, tam jsem teda moc úspěchů neměl, nemají tam ani moc sluníčka a není to moje oblíbená země, takže letos tam budu dělat jen jeden koncert myslím noc před finále, jednoduše jsem nechtěl trávit celý měsíc v Německu a dokonce to nebyla ani nijaká závratně lukrativní nabídka, nechtěli mi zaplatit letenku... :o)

V Anglii ale budeš letos hodně vidět pokud se nepletu.
Jo jasně, budu na Global Gathering, V-festivalu, a spoustě dalších míst, už si to ani nepamatuju...

Co mají očekávat lidi, kteří tě ještě neviděli naživo?
Velkou LCD projekci se spoustou bláznivin a mě v barevné košili jak hraju spoustu taneční muziky :o)

Už je to 10 let co Fatboy Slim je na výsluní, jak to vidíš do dalších deseti let?
Nevím jestli za deset let, kdy mi bude 52 ještě budu pobíhat po pódiu, pravděpodobně budu více produkovat a méně djovat než teď, ale určitě se nebudu učit něco jiného než dělat muziku...

Hodně štěstí do příštích let.

0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika