Hudba k tichu, Tycho

Čtvrtek 16. října měl hořkosladkou příchuť. Nadšení z návštěvy Prahy hudebními velikány Caribou, Passanger a Tycho, kazila skutečnost, že na pódiu se potkají takřka ve stejný čas, leč každý na jiném. Snová část večera pak patřila právě Tychovi. Roxy se zahalila do obří projekce, uzamkla balkón aby dole byla intimnější a těsnější atmosféra, a nechala nás nahlédnout do hudebního světa, zprvu Christophera Willitse, po té už Scotta Hansena.

První jmenovaný rozehříval publikum velmi zlehka. Jakoby tóny jeho kytary, laptopu a hlasu souzněly s paprsky co se tu a tam mihly na obří projekci. Právě projekce měla během jeho setu dominantní vliv a hudební produkce vyzněla jako doprovod k nádherným obrazům. Dokonalá hudba pro relax, horší pro ladění večera. Jeho velmi křehké kompozice se topily v hluku, který vydávali přítomní během čekání na hlavní hvězdu. Jakoby poslouchaly jen první tři řady a s každou další se logaritmicky zvětšoval hluk až k baru, kde nebylo nutné na barmany křičet jako obvykle, ale stačilo pouze mírně zvýšit hlas protože hudba zněla kdesi v dálce jakoby nepřicházela z pódia, nýbrž z obrazů za ním.


Podívejte se na fotky z Tycho v Roxy.

Hudba Tycha který se svou kapelou nastoupil lehce po desáté, už naopak dokázala veškerý šum utišit a převzala tak hlavní roli a Tycho jako režisér vše řídil s ležérně hozeným šátkem kolem krku a s lehkostí všem dokázal, že jeho hudba live není zdaleka jen k poslechu. Pochybnosti, které leckoho při poslechu desek napadnou, tak byly ty tam. Živé nástroje dodávaly skladbám taneční punc a ty tak vyzněly zcela jinak. Energičtěji a hravěji. To se ukázkově kopírovalo do lidí, a ti se tak pohupovali stejně jako se měnily obrazy na parádní projekci. Hlavní motiv jeho skladeb, melodie, zůstal ale zachován. Rukopis patrný v každém tónu, lehkost koncentrovaná do cca 90 minut.

Set listu dominovaly poslední dvě desky Dive a Awake. Přičemž právě hity z prvně jmenované, stejnojmenná Dive, Hours nebo A Walk vyzněly dle mého nejlépe. Velký podíl na parádním vyznění nejen těchto skladeb měla i doprovodná kapela ve složení Zac Brown - Bass guitar, guitar, Joe Davancens - Bass guitar, keyboards, synthesizers a Rory O'Connor – Drums, který dokázal v určitých momentech ze svých bicích na malé ploše vytěžit neslýchané maximum. Jeho hra byla brilantní a dodávala Tychovým skladbám patřičný drive. Přesně ten který vám může při opakovaném poslechu alba chybět. Na druhou stranu, se Awake i Dive dala koupit na vinylu za úžasných 500 Kč a soudě podle opakovaného poslechu Dive, myslím, že mě jen tak neomrzí. Díky jeho rukopisu, díky spojení se zážitkem z koncertu, který vnímání Tychovy hudby zcela umocnil.

Průlet koncertem připravil ve svém videu wtomasz999: