Partnersko-djský rozhovor s E-Lite a Chrisem Sadlerem

Kdy a kde jste se osobně poznali a byla to láska na první pohled?
Chris: Spíš na druhý. Totiž poprvé jsem potkal Ester na Climaxu, na který jí bookoval Dan Cooley. Pamatuju si, že byly hned před začátkem akce nějaké komplikace, kvůli čemu jsme museli předělat line-up. Potom, co dohrála jsem za ní ze slušnosti šel pokecat. Myslel jsem si, že když hraje na „mém“večírku, že mě snad zná, takže představení jsem vynechal a hned jí poděkoval za skvělý set. Jenže Ester mě vůbec nepoznala, akorát mi potřásla rukou a šla pryč.

Ester: Mojí cestu na Climax provázela celá řada komplikací…V agentuře, která mě bookovala na Climax si spletli termín o měsíc. Já už jsem na ten termín měla další hraní kousek od Ostravy, které jsem musela zrušit, protože mi na poslední chvíli kamarád odřekl odvoz a do Prahy bych to nestihla. Navíc mi ujel vlak...prostě hrůza, už jsem myslela, že se tam nedostanu, ale nakonec se to podařilo a 30 minut před mým setem jsem stála v Roxy. Set se mi myslím docela povedl a i těch málo lidí, kteří tam vydrželi se dobře bavili. Trochu mě mrzelo, že jsem se neseznámila s Chrisem a tak trochu se mu neomluvila za komplikace s line-upem…Další týden hrál Chris ve Fabricu, počkala jsem až dohraje a šla ho pozdravit se slovy „Ahoj, já jsem ta DJka, která hrála minulý týden na Climaxu“ a Chris mi odpověděl „Já vím, já jsem stál celou dobu za tebou a pak jsem ti děkoval za set ” To byl trochu šok, ale kdo mohl vědět, že umí tak perfektně česky…


Kdo má víc desek a je nějaká, kterou tomu druhému závidíte?
Ester: Tak jednoznačně Chris, moje sbírka se s jeho se nedá srovnat. Nevím jak ON mi ale Já mu závidím hodně desek obzvlášť, když si zásadně nekupujeme stejné desky. Ten pocit, že desku z které máte husí kůži už nikdy nebudete mít je strašně deprimující… ach jo. Ale naštěstí mám taky spoustu dobrých desek, které mě fakt baví a nemá je Sadler.

Chris: Daleko více desek mám já, ale taky DJing dělám o hodně delší dobu než Ester. Ale i tak, určitě by se našly nějaké desky, které bych jí s radostí ukradl, kdyby se naskytla příležitost.

Ovlivňujete se nějak vzájemně ve hraní?
Ester: Jo, pořád mě buzeruje ať si hlídám hlasitost a má pravdu. Chris mě ovlivnil dost a začal s tím už před několika lety, kdy jsem ho znala jen podle brýlí, našláplých setů a skvělého výběrů desek. Je prostě zárukou kvality a takovými lidmi se nechávám ráda ovlivnit

Chris: Že by mě Ester přímo ovlivňovala ve hraní se říct nedá ale určitě mi otevřela oči (uši :o) k určitým deskám a díky ní mám větší respekt a porozumění pro DJe něžnějšího pohlaví.


Byl djing někdy předmětem nějaké vaší hádky?
Chris: Řekl bych, že DJing je skoro jediný zdroj hádek v našem vztahu, konkrétně, kdo si koupí kterou desku. Já totiž nechci aby ona hrála stejné desky jako já, a ona taky ne. Tak teda ten, který první najde nějakou dobrou desku na ní má „právo“ a ten druhý si jí už nesmí objednávat. Tohle ovšem občas vede k hádce, když se ta deska třeba obzvlášť líbí tomu druhému, nebo když jeden z nás objedná veškeré pecky, které se ten týden vydaly a tím pádem ten druhý už nemá co objednávat.

V jakém klubu nejradši hrajete? A který naopak nemusíte, nebo vám nesedí?
Chris: Rád hraju v Roxy, když je zvuk, v Liquidu v Liberci, když jsou lidi. Vždycky se těším na hraní v Palubě v Soběslavi, v Ostravském Fabricu nebo ve Starých Lázních v Kolíně. Sympatické jsou mi třeba Underground v Plzni nebo Exit 2 v Kobeřicích. Docela mi chybí Pražské Ládví nebo Barumba v Olomouci ale naštěstí v Čechách je ještě spousta výborných klubů. Co se tyče míst kde hraju nerad, tak to je všude tam, kde je špatná technika, kde lidi čekají, že budu hrát československou diskotéku nebo tam kde majitel /promotér/ nejedná férově.

Ester: Je jich spousta Roxy, Mecca, Dr.Max, Exit 2, Paluba, Duplex, Liquid, Fabric a mnoho dalších nejen v Čechách ale i na Slovensku..Ráda hraji kdekoliv, kam se přijdou lidi bavit a zatančit si. Vyloženě nesympatický klub jsou pro mě Karlovy Lázně a vůbec mi nevadí, že jsem tam nikdy nehrála.


Mluvíte si někdy do výběru desek („tohle snad nemyslíš vážně“ a podobně)?
Ester Tu větu občas slýchávám ale jen, když omylem přinesu domu desku, kterou Chris už dva měsíce hraje… do desek si nemluvíme naopak. Je těžké žít spolu, hrát stejný styl a vzájemně se respektovat, mít podobný vkus a nesrát se.


Koho nejvíce obdivujete, koho si jako dje vážíte, za to co dokázal?
Chris: Na české scéně respektuji Orbitha, že zůstal svůj, moje drahá polovička, že dokázala za 2-3 roky to, co jiní nedokáží ani za 10 let. Ze zahraničních obdivuji spíš producenty jako třeba Antoine Clamaran, jeho skladby a remixy mě skoro nikdy nezklamou, nebo Steve Angello, že je snad o 10 let mladší než já a už stihnul vydat tolik výborných desek.

Ester: Těch jmen je spousta, od doby co chodím na party jsem poznala spoustu DJ´s a producentů, kteří mě nějak ovlivnili, ať už osobně nebo jejich hudbou, ale momentálně je pro mě číslo jedna Steve Angelo. Je to výborný producent a jeho styl hudby je mi nejbližší. Jednou bych chtěla dělat alespoň z poloviny tak dobré tracky jako on. Nemůžu říct, že si ho vyloženě vážím, ale tenhle 21letý Švéd má můj velký respekt a obdiv.

Jak vám jde společné hraní? Už proběhl nějaký společný setík?
Ester Setíků už pár proběhlo a myslím, že úspěšně. Nijak se tomu nebráníme, ale zároveň je nevyhledáváme. Neprezentujeme se jako DJský pár, máme hodně společných věcí, ale za gramci jsme tak trochu konkurenti a radši hrajeme každý sám za sebe.

Nevadí vám, když toho druhého obletují mlaďoučké holčiny respektive atraktivní frajeři?
Chris: Já jsem celkem žárlivý typ a na začátku jsem to snášel docela špatně.Ale pak mi došlo, že je potřeba vzájemná tolerance, protože DJ by měl být příjemný a bavit se s lidmi, kteří za ním přijdou na párty nebo bude brzo bez fanoušků a tím pádem i hraní. Ve většině případů jsou to upřímní lidé, kteří chtějí akorát poděkovat za dobrý set a na to se nedá přece zlobit. A stejně, trošku žárlivosti ve vztahu je si myslím zdravé.

EsterJasně, že na sebe trochu žárlíme, ale jen tak pro zpestření. Jeden druhému důvěřujeme, protože párty je náš život se vším co k tomu patří. Ale pocit, že po 20 hodinách cestování a 28 hodinách na nohou si máte ke komu lehnout, je nenahraditelný…

Otázka pro Chrise: Jsou hezčí české holky nebo Angličanky?
Chris: Je všeobecně známo, že Angličanky nejsou moc hezké a já bohužel tuhle skutečnost nemůžu vyvrátit. Dokonce bych řekl, že jestli v Anglii uvidíš krásnou holku, je to skoro určitě au-pair nebo studentka z ciziny. Nejspíš Češka.

Máte nějakého společného domácího mazlíčka?
Chris Máme psa – Barneyho. Já jsem si ho pořídil jednou kdysi dávno po kalbě. Najednou mě napadlo, že by to mohlo být hezké - mít psa (jako dítě jsem žádného domácího mazlíčka neměl, kromě jedné zlaté rybky, která mi nevydržela na živu ani týden). Takže jsem jel do útulku do Troji a pořídil jsem si psa. Musím říct, že je to určitě nejlepší věc kterou jsem kdy udělal takhle po mejdanu. Miluju ho jako by byl moje dítě. Je fantastický, inteligentní a i když si uvědomím, že si to asi myslí každý majitel o svém psu, určitě ti kteří ho viděli mi dají za pravdu, že je opravdu velmi krásný. Jenže on to taky ví a podle toho se občas chová, takže je potom jasný, kdo je nakonec hlava domácnosti. Mrcha jedna chlupatá :o)