Reportáž: TR/ST v MeetFactory

Startujeme
Spojení MeetFactory a Kanady se zdá být šťastným. Poté, co v říjnu prostor bývalých jatek navšívili Caribou a Jessy Lanza - oba z Kanady - mohli jsme v lednu vrtět bokama na kanadskou muziku znovu. Individualista z Toronta dal vzniknout projektu TR/ST v roce 2010. Tehdy ještě jako duo s Mayou Postepski. Ta je aktuálně členkou formace Austra. Příjemné bylo zjištění, že návštěvníků je o polovinu méňe, než na Gus Gus. Nenechte si mýlit, i tak bylo plno. Jen s tím rozdílem, že tentokrát se dalo tančit. Další bonus jsme odhalili v zápětí - na zdi se skvěla velká přeškrtnutá cigareta.



Mezi Curtisem a Molkem
Do koncertu zbývá pár minut, zvládneme ještě objednat drinky na baru a najít své místo na parketu. TR/ST je sólista. Dva hudebníky, klávesistku a bubeníka, kteří přijeli s ním, kdosi v davu označil za dělníky. Jakkoli odvedli profeionální práci, bylo od začátku jasné, že hrají druhé, neřkuli třetí, housle. Excentrický zpěvák, kterého bych hlasovým výrazem postavila mezi Briana Molka a Iana Curtise, přivezl do prahy vesmírné disko. Na koncertu zazněly zejména písně z aktuálního - v pořadí dhuhého - studiového alba Joyland. To Robert sám popisuje jako třaskoavou směs vnitřností, úhořů a radosti.
 
Vnitřnosti, úhoři a radost
Slyšet jsme mohli mou milovanou Capitol. Zavírám oči, mhouřím je do barevných světel a letím vlatní galaxií. Jako by znovu byla 70. léta a já měla to štěstí navštívil legendární newyorský Klub 54. Píseň Geryon znamená zrychlení, třpytky v hlavě a tenisky, kterým se začínají tavit podrážky. Přes zvuky synthpopu a tempo diska je v jeho písních melancholie. Tu jim propůjčuje právě Robertův specifický hlas. Jeho podívínství a vzezření zakřiknutého introverta je ve spojení s texty a muzikou magicky přitažlivé. Alespoň pro jeho fanoušky. Svými bouřlivými a hlasitými ovacemi si vyžádali zpěváka zpět a dožadovali se přídavku. Robert své ovečky nezklamal a dopřál jim zákusek v podobě písně Joyland. Návyková to záležitost.