Wolfmother: Když začneš hrát rock později, pravděpodobně přežiješ

Wolfmother: Když začneš hrát rock později, pravděpodobně přežiješ

06. 11. 2016  |  Autor: Vendula Říhová  |  Komentáře (0)
Americký hudebník Andrew Stockdale stojící za projektem Wolfmother získal v roce 2007 cenu Grammy za píseň Woman. Pak na chvíli zmizel ze scény a obměnil hudebníky v kapele. Dne 10. listopadu 2016 vystoupí v pražském klubu Roxy. Jednou v podvečer se mi ho podařilo zastihnout v Kalifornii, kde odpočíval po koncertě. Ačkoliv byl unavený, našel si chvilku, aby odpověděl na pár otázek. A o čem jsme si povídali?
Ahoj Andrew, jak se máš?
A: Ahoj, mám se skvěle, díky.  Zrovna se potloukám v Kalifornii, jsme v Santa Monice, L.A. Odpočíváme po denverském koncertu v rámci Gypsy Caravan Tour.

Takže jsi ještě ve státech?
A: Ano, přesně tak. Právě jsme tu odehráli povedené koncerty.

Můžeš mi prozradit, co je u tebe nového?
A:  V únoru jsme vydali novou desku Victorious. Už jsi ji slyšela?
 


Jasně. A nemůžu se dočkat, až ji uslyším naživo.
A:  A co je dál nového? Pracuji na nových písních. Ve chvílích volna, co teď mám, se snažím komponovat – třeba právě teď na hotelu… Doufám, že nová deska vyjde příští rok.

Už příští rok?
A: Ano! Dokonce už na začátku příštího roku.

Tak to ráda slyším! Poslední album Wolfmother se jmenuje Victorious. Co to znamená?
A: V podstatě to znamená, že chceš něco udělat a opravdu to uděláš. Vyhraješ. Někdy sám nad sebou. Může to být úplně cokoliv – jakákoliv velká věc, která se ti v životě podaří. Nezáleží na tom, jestli přestaneš kouřit, pít… Přemůžeš závislost. Vlastně to můžou být i malá osobní vítězství.

Jak už jsi zmínil, tohle album vyšlo v únoru – slavil jsi nějak?
A: Když ta deska vyšla, padla na mě taková únava, že jsem  onemocněl. Moje oslavy vypadaly tak, že jsem ležel na hotelovém pokoji a jedl kuřecí polévku. Tak takhle nějak vypadaly velkolepé oslavy (smích).

Andrew Stockdale

Můžeš nám prozradit, o čem dnes sní hudebník , jako jsi ty?
A: V poslední době přemýšlím nad tím, že by nebylo od věci uspořádat nějaký festival. Dát dohromady pár skvělých kapel a udělat mejdan pro lidi. Představoval bych si to tak, že vstupné bude zdarma… nebo by lidi mohli zaplatit tolik, kolik uznají za vhodné.

Něco jako byl Woodstock?
A: Přesně to by se mi líbilo. I když je mi jasné, že něco podobného se už nikdy nezopakuje. Každopádně myšlenka takového festivalu je něco, nad čím teď hodně přemýšlím.

Tak držím palce, ať to dopadne podle tvých představ. A když už jsme u těch představ – jaký by podle tebe měl být rock ve 21. století?
A: Myslím si, že rock znamená především svobodu. Je to svoboda, svoboda vyjádření. Tahle muzika spojuje – a vždycky spojovala lidi dohromady. Můžeš si hrát jakkoliv chceš, můžeš hrát na jakýkoliv nástroj, můžeš zpívat o čemkoliv chceš! Rockeři jsou velmi svobodomyslní lidé – v tom, jak se oblékají, jak se vyjadřují, ve způsobu života. Jsou to zkrátka svobodní lidé. A takový by měl být i rock.

A jak se dá takový rock dělat po 30. roku věku?
A: Vím, na co narážíš. Když se podíváš na Jimmiho Hendrixe, Jima Morrisona, Janis Jopiln – všichni umřeli. Rockeři prostě někdy umírají, někdy i ve věku 27 let. To všechno je ale způsobeno drogami a alkoholem. Já jsem založil kapelu ve věku, kdy už jsem byl zralý. Už jsem nebyl úplně mladý a cool za každou cenu. A musím říct, že si muziku po třicítce užívám daleko víc. Myslím si, že když začneš hrát s kapelou v pozdějším věku, pravděpodobně přežiješ. Vyhneš se všem těm blbostem, které hudebníci dělají, když jsou mladí. V pozdějším věku nemáš potřebu pít každou noc, spát se vším co se kolem tebe mihne, brát všechno, co ti kdo nabízí.

Koho z muzikantů máš rád?
A: Mám rád Curtise Mayfielda, Johna Lennona… (přemýšlí),  pak The Kings, Led Zeppelin a Milese Davise! Miluju Milese Davise.

Tady bychom našli společnou řeč. Nebyl Miles Davis skvělý muzikant?
A: Jo! A víš, jakou skladbu mám od něj moc rád?

Překvap mě!
A: Je to cover písně Human Nature od Michala Jacksona. Pochází někdy ze začátku osmdesátých let. Už jsi ji slyšela?

Musím se přiznat, že nikoliv.
A: Často slýchám od lidí – musíš být avantgardní, musíš být pořád originální, nikdy se neopakovat…  A přitom – podívej se na Milese Davise. Byl obklopen Herbiem Hankockem, Johnem Coltrainem a takovou kapelou! A na konci svého života hrál co? Covery Michala Jackosna! (smích)

Na co se mohou čeští fanoušci těšit, že jim v Roxy předvedete?
A: Pokud jsi ještě nikdy Wolfmother neslyšela, pak věř, že s sebou přivezeme energii, která, jak doufám, bude unikátní, velkolepá a stimulující. Moc se na to těšíme!

Taky se těším! Díky moc za rozhovor a na shledanou v Roxy!

Facebook událost: https://www.facebook.com/events/1125593167514665/
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

WOLFMOTHER

Čtvrtek 10. 11. 2016
Vstup: od 680 Kč
Vystupují:
WOLFMOTHER (AUS), Mother’s Cake (AT)
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno: Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2016   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika