Festival ve znamení Rychlých šípů, Toma Sawyera a Vinnetoua

V uplynulém víkendu bylo v nabídce hned několik festivalů a bylo skutečně těžké rozhodnout se pouze pro jeden. Vyrazit na taneční Summer Of Love do Pardubic nebo si raději vybrat královehradecký Hiphop Kemp, či snad ujet několik desítek kilometrů navíc a zažít na vlastní kůži tolik proslavený „východočeský Woodstock“ v podobě Trutnov open-airu??Vybrala jsem si třetí uvedenou možnost a své volby jsem ani na vteřinu nelitovala.

K Bojišti jsem se po delší procházce Trutnovem dostala v sobotu kolem 17.00. Po vyřešení nesrovnalostí s akreditacemi a po postavení stanu jsem zamířila k Main Stagei, kde zrovna začínal koncert české ska kapely Sto zvířat. Main Stage byla poměrně rozlehlá a byly zde do oblouku rozestavěné lavičky. Bývalí kantoři nám předvedli na pódiu veselou show a zásobili nás velkou dávkou pozitivní energie a hned na začátek rozhýbali naše z vlaku unavená a rozlámaná těla.



Po skončení koncertu jsem se odebrala na menší prohlídku areálem, kde se nacházely další dvě stage – Second Stage a Alternativní a meditativní Stage. Já osobně jsem objevila ještě jedno místo, které jsem si sama pro sebe nazvala Toi Toi Stage nejen díky velké ploše zastavěné chemickými toaletami, ale také díky nelibé vůni, která z oněch míst chvílemi až extrémně zaváněla :)

V areálu bylo k dispozici spousta stánků s jídlem, které byly lidově nazvané „Žrádelna“ a výběr byl skutečně bohatý – od ovoce a zeleniny přes grilované pokrmy, langoše a vegetariánskou stravu až po bezlepkové pokrmy, které se běžně na festivalech nevidí. K jídlu neodmyslitelně patří také pití – pivo za 23 Kč bylo nejžádanějším nápojem, nechyběly ani stánky s tvrdým alkoholem a míchanými koktejly a samozřejmě také nealkoholické drinky.



Peníze návštěvníci mohli také utrácet u stánků s oblečením, kuřáckými potřebami, šperky, piercingem a dalšími vzpomínkovými předměty. Byla možnost nechat se ozdobit hennou nebo si radikálně změnit účes od kadeřnic ze salonu Tribo. Relax v čajovně nad šálkem dobrého čaje a vodní dýmkou přišel vhod v nočních hodinách, naopak posezení u kávy na pořádné probuzení se bylo vítáno ráno a dopoledne.
Nechyběla úschovna zavazedel, první pomoc, ztráty a nálezy, dětský koutek a stánek na výkup kelímků.
Hardcoroví Cocotte Minute mě nijak zvlášť neoslovili, ovšem velmi energické a tvrdé vystoupení Kurtizán z 25. avenue se mi velice líbilo.

Po setmění byla na pódium uvedena paní Eva Pilarová s orchestrem Víti Váni. Velký respekt jejímu vystoupení a velký respekt početnému publiku, které vytvořilo úžasnou atmosféru a dalo zpěvačce najevo, že si jí i její dlouholeté práce váží. Zazněly všemožné české hitovky, jednu píseň zazpívala paní Pilarová i v čínštině a na konci vystoupení přiznala svoji trému před koncertem a poděkovala za vřelé přijetí.
Česká kapela Flaming Cocks, která mísí punk a hardcore spolu s rock´n´rollem, pro mě byla naprostou novinkou, nikdy před tím jsem o nich neslyšela a musím říct, že se mi pětice muzikantů opravdu hodně zalíbila. Naopak Garage mě z Main Stage vyhnali hned po prvním songu, jejich muzika do mého vkusu bohužel příliš nezapadá.



Na Second Stagei jsem stihla Nana Zorin, i když asi jen 2 poslední songy. Podle počtu roztančených návštěvníků bych řekla, že se líbili. Zaslechla jsem informaci, že v jednom stanu vystupoval Leoš Mareš a zpíval oldies písničky (i když o zpěvu se u Leoše moc mluvit nedá), nejsem si ovšem jistá, zda-li to byla pouze legrace nebo se král všech kožíškářů na festival skutečně dostavil.
Sobotní den jsem zakončila ve stanu, kde se sešlo několik lidí s bubínky. Jejich bubnování provázelo i moje tři hodiny spánku pod širákem a protože na spaní je dost času doma a navíc se v 9 hodin ráno začínalo opět koncertovat, vylezla jsem ze spacáku a vydala se vstříc novému dni.

První cesta vedla k Toi Toi Stagei :), kde byly zároveň i umývárky. Fungovalo pouze jedno umyvadlo a protože se tam tvořila čím dál větší fronta znuděných návštěvníků, chytili se hesla „budeme bubnovat až do úplného zničení a vyléčení“ a zkrátili si dlouhou chvíli čekání bubnováním do plechové řady nefunkčních umyvadel. Na Main Stagei začínala zrovna hrát kapela Totální Nasazení .. někteří návštěvníci posedávali s kávou a novinami na lavičkách, jiní pospávali na zemi a já se připojila k těm nejakčnějším a během koncertu jsem se v hloučku lidí pod pódiem snažila naučit tanec Pogo.



Po Totálním Nasazení uvaděč odkázal rodiče s dětmi do dětského koutku a přivítal Záviše, který je známý svými sprostými texty písní. Čím víc skladeb, tím více sprostých slov a stále se zvětšující publikum :) V půlce jeho vystoupení jsem se odebrala na Second Stage a zaposlouchala se do gothik rocku kapely Silent Stream of Godless Elegy .. vystoupení bylo přinejmenším velmi zajímavé díky vynikající houslistce a zpěvačce, která koncertu dodávala šťávu.

Skupina Temperamento vystupující na Main Stagei vnesla mezi lidi pohodovou atmosféru, kdo netancoval, pohupoval hlavou do rytmu nebo si zpíval spolu s kapelou jejich temperamentem naplněné hity.
Zúčastnila jsem se také Underground bohoslužby, kde sloužil kněz Ladislav Heryán – za komunistů tajně vysvěcený řeholník a salesián dona Boska – kterého na kytaru provázela písničkářka Dáša Vokatá. Na konci mše se sám chopil kytary a zazpíval píseň One od U2.



Po poněkud nepovedeném odříkání Otčenáše nastal čas opustit Bojiště a vydat se na cestu domů. Pro mě byl Trutnov perfektní festival, kromě jediného fungujícího umyvadla v neděli ráno jsem tam neobjevila žádné mínus .. snad jen fakt, že jsem nemohla kvůli práci přijet už ve čtvrtek a odjet až v neděli v noci, protože jsem tak přišla o vystoupení těch nejlepších kapel.