Michael Moore na ČT 2

Michael Moore na ČT 2

05. 09. 2006  |  Autor: Pierre  |  Komentáře (0)
Životopis Michaela Moora. V pondělí 11. září bude 5. výročí od teroristických útoků na Ameriku. V rámci tohoto výročí ČT 2 odvysílá dokument Fahrenheit 9/11. Následující pondělí odvysílá další jeho dokument Roger a Já.
Michael Moore

Neoblíbená politická figura, na první pohled působící neohrabaně díky velkým brýlím, kšiltovce a objemným džínám. Michael Moore je nejméně bojácný a nejvíce populistický politický komentátor. Pasivně agresivním stylem se pouští do závažných otázek pomocí inteligentního vtipu a humoru a doufá, že zaujme veřejné mínění. Věří, že USA zaujmou jednotný politický postoj.

Jeho politické názory dospěly v jeho domově, kde se 23. dubna 1954 narodil. Ve Flintu, městu, kterému dominovala automobilka General Motors, viděl jak jeho irský otec a dědeček tvrdě vydělávali na živobytí. A pak trpce sledoval, jak firma většinu obyvatel města najednou propustila a odstěhovala se do Mexika, které má levnější pracovní sílu. Město zůstalo bez prostředků, zatímco akcionáři General Motors si namastili kapsy. Mooreova touha odhalit cizí kompromitující spolupráci začala, když byl skautem a ukázal na všechny podnikatele, kteří „znečistili“ Flint. V osmnácti letech vyhrál křeslo ve flintské školní radě, což z něj učinilo nejmladší osobu v historii USA, která zastávala veřejný úřad. Preferováním aktivit před studováním, se stal žurnalistou v Hlasu Flintu (Flint Voice). Časem jim začal dělat šéfredaktora a noviny přejmenoval na Hlas Michiganu (Michingan Voice), které ač levicově zaměřené, často dávali prostor všem možným argumentům jiných politických stran.

Jeho prvním filmem se stal ROGER AND ME, dokument popisující část ekonomického kolapsu ve Flintu. Během natáčení však Mooreovi došly peníze a tak prodal svůj dům a začal hostoval ve večerním bingu. Snímek dokončil a finanční úspěch dokumentu je jedním z největších vůbec. Následně se začal motat v televizi, kde však nenabyl pořádné důvěryhodnosti. A tak v roce 1996 napsal knihu politických komentářů, Zredukuj Tohle (Downsize this), která se okamžitě stala bestsellerem.

Následně poté se pustil do práce na dalším dokumetu BOWLING FOR COLUMBINE (2002), ve kterém se opřel do problematiky zbraní. Název filmu parafrázoval jméno jedné z amerických středních škol, ve které dva mladíci postříleli většinu svých spolužáků. Na mušku si taky vzal vysokou úmrtnost v USA jako důsledek jejich používání a volného trhu s nimi. Komerční úspěch, ale taky Zlatá palma na festivalu v Cannes a Oscar pro nejlepší dokument, mu otevřely cestu k dalšímu ambicióznímu projektu.

FAHRENHEIT 9/11. Název knihy 451° Fahrenheita od Raye Bradburyho a 9. 11. 2001. Tyto dvě témata skloubil do názvu svého snímku, ve kterém tvrdě zkritizoval prezidenta George W. Bushe, jeho vedení státu a americkou invazi do Iráku. I přesto, že je Fahrenheit 9/11 považován za jeden nejnevkusnějších dokumentů všech dob, dokázal přesvědčit porotu festivalu v Cannes, které tehdy předsedal Quentin Tarantino, aby snímku udělila Zlatou palmu.

Mooreovi nejdou upřít dvě věci: neobjektivnost a vtip. A právě díky tomu dokáže spolehlivě dělit diváckou obec na dva nesmiřitelné tábory, vířit debatami mezi v politických kruzích, přivádět k šílenství filmové kritiky a získávat si sympatie od kontroverzních umělců, kteří s ním sdílejí jeho politickou příslušnost. Navíc po vítězství George W. Bushe ve volbách v roce 2004, se rozhodl natočit pokračování Fahrenheita, „aby ukázal Američanům, jakou udělali chybu…“


Fahrenheit 9/11 - 11.9 21:25

Teplota, při které hoří svoboda. Provokativní film amerického dokumentaristy Michaela Moorea, oceněný Zlatou palmou v Cannes (2004).

Po úspěchu svého filmu Bowling for Columbine se kontroverzní americký dokumentarista Michael Moore zaměřil na nejvyšší představitele Spojených států amerických, z nichž na prvním místě je samozřejmě prezident George W. Bush. Moore shromáždil množství dokumentů, informací a zpravodajských záběrů, z nichž s filmařskou dovedností vytvořil ironický a uštěpačný portrét prezidenta a jeho administrativy. Jeho film je pravým opakem toho, jak se Bílý dům prezentuje v oficiálních prohlášeních a v médiích. Snímek se vrací k problematickému volebnímu vítězství George W. Bushe v prezidentských volbách, v souvislosti s událostmi 11. září 2001 spekuluje o obchodních kontaktech rodin Bushových a bin Ládinových a zpochybňuje nasazení amerických vojenských sil v Iráku.

foto


Michael Moore pojal svůj film se záměrem deklasovat George Bushe před jeho druhou prezidentskou kandidaturou. Zabránit Bushovi ve znovuzvolení se mu nepodařilo, jeho dílo však i poté zůstává ukázkou dovedného zacházení s filmovými prostředky. Mooreovi nejde o hledání pravdy, spíše lze říct, že proti oficiálním polopravdám režisér staví polopravdu svou. Jeho snímek je záměrně předpojatý a tendenční. Je však také vtipný a zábavný. Známé skutečnosti se v něm objevují v nečekaných sovislostech, takže dostávají nové významy. Navíc se zde objevují záběry (např. z války v Iráku), které se tehdejším médiím "nehodily".
Díky filmařským kvalitám získal Mooreův snímek Zlatou palmu a Cenu FIPRESCI na 57. mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 2004. Navzdory potížím s distribucí se stal prvním dokumentem, který ve Spojených státech překročil v tržbách sto milionů dolarů.

Roger a já - 18.9. 21:25

Jak velké automobilky "pomáhají" malým regionům. Americký dokument režiséra Michaela Moorea (1989).

foto


Před svými veleúspěšnými filmy Bowling for Columbine a Fahrenheit 9/11 debutoval americký dokumentarista Michael Moore snímkem o tom, jak se automobilka General Motors zachovala k desetitisícům svých zaměstnanců. Jedna z největších firem v USA se v osmdesátých letech rozhodla uzavřít část svých továren, čímž během krátké doby přišlo o práci až 30 000 lidí. Michael Moore zkoumá důsledky, které měla tato skutečnost na lidi v michiganském městě Flint, odkud on sám pochází. Práce v automobilce zde byla zdrojem obživy pro většinu lidí. Uzavření továren znamenalo drastický zásah do života města, mimo jiné i nárůst kriminality a vylidnění celých čtvrtí.

Titul filmu naznačuje Mooreovu snahu spojit se s předsedou představenstva General Motors Rogerem Smithem a udělat s ním rozhovor. Třebaže Moore osvědčil svou pověstnou buldočí povahu a dělal problémy členům mnoha ochranek, získat kýžené interview se mu nepodařilo. Vznikl však rozpustile vtipný dokument o vážných tématech, odměněný řadou filmových cen. V Mooreově podání je totiž upadající městečko Flint metaforou celé Ameriky...
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika