Bop v rozhovoru před páteční Med School v Roxy

Song about my dog – tvůj první singl u Med School jsi vydal před devíti lety. Jak dlouho ses djingu věnoval předtím?
Hudbu jsem začal produkovat někdy ve dvanácti, ale že bych potřeboval umět hrát, jsem si uvědomil až s prvními bookingy. Takže zhruba jeden nebo dva roky před vstupem do Med School.
 
U nás jsi hrál minimálně dvakrát na Med School nocích v Roxy. Je to tak nebo jsi tu byl vícekrát?
V Praze jsem byl určitě víckrát! Můžeme to spočítat – dvakrát na Med School v Roxy, loni jsem hrál v Crossu na VPX Microfunk Edition a taky jsem hrál dvakrát na Let it Roll. Takže minimálně pětkrát v Praze. A pokaždé to bylo jiné, mám rád tohle město.
 
Měl jsi někdy problém s dopravou na tvá vystoupení kvůli národnosti?
Bohužel ano. Po prvním albu jsem dostal nějaké bookingy v Litvě a okolních státech a pak jsem se měl přesunout do Japonska, kde jsem měl problém s vízy. Takže jsem se chtěl přesunout do Británie na další vystoupení, ale to také neklaplo kvůli předtím zamítnutému vízu. Potom jsem to musel začít brát víc vážně, pořádně jsem si dal dohromady všechny dokumenty a vízum nakonec dostal. Do Shengenu se dostanu v pohodě a můžu cestovat po celé Evropě, ale víza do UK a USA jsou úplně jiný případ, chce to čas i peníze a ani pak se občas nepovede je získat.



​Viděl jsem, že jsi nedávno hrál v Kyjevě v klubu Bel étage. Můžeš nám dát nějaké tipy – které kluby jsou nejlepší v Rusku nebo na Ukrajině?
Ano, Med School v Kyjevě byla super! Respekt pro Sunchase a Vera, kterým se povedlo to tam zorganizovat. O Ukrajině moc nevím, byl jsem tam jen párkrát. Ale v Rusku je to víc o tom KDO dělá párty a ne KDE. Je to o lidech i djs, ne o místě. Přál bych si, aby tu byl nějaký klub, kam můžete každý víkend zajít na jistotu, že tam budou dobří účinkující, dobrý zvuk atd., ale o žádném nevím. Možná kvůli mému odlišnému hudebnímu vkusu. Bary i kluby pořád mění své názvy i zaměření, neustále se otevírají nové a starší zavírají, často nevydrží ani rok. Takže je těžké nějaký jmenovat.
 
A co hudební festivaly? Třeba Alpha Future People má vždy ohromující stage. Jsou na východě nějaké dnb open airy?
Jsou tu festivaly jako Pirate Station nebo World of Drum & Bass ale to není nic pro mě, protože pokrývají jen jednu tvář dnb – celou noc jen neurofunk a minstream. Nic proti tomu nemám, ani proti těm, kterým se takové akce líbí, ale nemyslím si, že je to pro hudební scénu nějaký progres.
 
Hospitality on Beach v Chorvatsku vypadá jako ideální dovolená pro všechny fanoušky dnb. Zůstaneš tam celé 4 dny?
Jo to bude ráj pro všechny junglisty, fakt se na to těším a samozřejmě tam budu víc dní!

Microfunk je label, který provozuješ doma v Petrohradu. Řekneš nám o tom víc? Jaké talenty tam máš?
Microfunk jako komunita existuje asi 10 let, děláme párty i další akce. Teprve nedávno jsme se rozhodli vydávat hudbu, chceme náš zvuk nahrávat a dostat ho k lidem. Vydali jsme 4 vinyly a 1 kazetu s hudbou, kterou plánujeme vydávat. Ani nevím, jak se to stalo, ale všichni hlavní účinkující tohohle labelu bydlí v Petrohradu – jsou to Oak, Dissident a Nuage a taky já. Ale doufám, že budeme růst i do dalších regionů i kvantitou produkce. Teď začneme vydávat proma našich umělců, chceme tak přitáhnout více producentů k našemu stylu.
 
Med School releasy – co bychom si neměli nechat ujít z tohohle roku?
Samozřejmě všechno z produkce Med School si zaslouží pozornost. Když vidím, kolik práce dá každý z nás a celý Hospital tým do každé nahrávky, nechci doporučovat, abych na nikoho nezapomněl. Mě osobně se hodně líbí Flea Waltz od Frederic Robinson.
 
Nějaké další nahrávky tě zaujaly letos nebo loni?
Hudební dvojici Tennyson mám fakt rád. A co se týče dnb, sbírám všechny poslední nahrávky od Fixate & Groves na Exit Records. Taky stále poslouchám deep techno, i hraju nějaké tyhle tracky, inspirovaly mě k nahrání Untitled Patterns, to najdete na spotify.

Chceš něco vzkázat fanouškům před páteční Med School v Roxy?
Bavte se a brzy se uvidíme! Děkuji