Prasátko s řezníky slavilo narozeniny

Prasátko s řezníky slavilo narozeniny

02. 11. 2006  |  Autor: Jervin  |  Komentáře (0)
Jak už se v nadpisu praví, pohádka o plzeňském prasátku měla své další pokračování. Jestli prasátko přežilo slet řezníků v podzemních garážích pod mostem Milenia, se Vám pokusím vyprávět v následujícím povídání.
Pátek 27.listopadu, den před státním svátkem, jsem se vypravil do plzeňských luhů a hájů na již devátou oslavu narozenin tamějšího prasátka. Praha nabízela taktéž spoustu zajímavých příležitostí i včetně podobného hudebního žánru, přes všechno jsem zavítal do Plzně.
Pojďme tedy na to. Poté co jsem se ocitl v Plzni, prohlédl si historické centru města, zahrál si na turistu s fotoaparátem v ruce, najedl se a posilnil se stylově Plzeňskou dvanáctkou. Už nic nebránilo tomu, abych vyrazil na již zmiňovanou oslavu. Poté co jsem na hodinkách zaregistroval desátou hodinu, stojím u vchodu do garáží pod mostem Milenia. Tou dobou je poměrně slušný nával a tak nezbývalo, než si vystát frontu a hurá dovnitř. Byl jsem uvnitř a proti mně byla temná chodba, v které byly toi-toi toalety. Před nimi napravo byly schůdky k tanečnímu parketu. Zanedlouho po těchto schůdcích šlapu, abych se konečně podíval jak celá hala vypadá. První dojem byl velice příjemný a ten druhý ještě příjemnější. Trochu undergroundovější prostory se mi vždy líbily. Prostor byl rozdělen, dá se říci, na dvě poloviny. V první byla VIP zóna, před ní podium s djs a ještě před ní aréna plná prasátek, která v hojném počtu už podupávala do rytmu rozléhajících se tónů, jejichž autorem byl Jergen ze Southeast. Druhou polovinu od té první oddělovala hradba aparatury, která ozvučovala zbytek haly. Nad ní bylo ještě druhé projekční plátno a na úplném konci haly byla umístěna šatna, u které jsem já osobně nezaznamenal žádné problémy. Po větší části pravé strany prostor se táhl bar s přiměřenou čekací dobou.

agent

Ted už přistoupím k hudebním zážitkům. Jak už jsem v úvodu napsal, vstoupil jsem, když djskému řemeslu kraloval Jergen ze Southeast, který hrál příjemné taneční techno s charakteristickým zvukem, jak ho máme možnost znát z brněnských parties. Už za jeho vystoupení to pod prosklenou obloukovou střechou, která byla nad parketem první části haly pěkně vřelo. Ruce a nohy u většiny návštěvníku nebyly rozhodně v klidu. Respekt a uznání za pestré live vystoupení, to byl druhý gratulant tento večer. Tím prvním gratulantem byl dj Lookshot, kterého jsem bohužel neslyšel, tak nemohu soudit. První dva účinkující byli za námi a za gramofony se postavila jedna ze stálic a prověřených kvalit českého techna, hájící barvy značky Kne deep. Mám na mysli dje Agenta. Vystoupení tohoto zručného dje už jsem si vychutnával naplno ve stále se zvětšujícím davu tančících party poeple. Když se teď zpětně ohlédnu za jeho výkonem, nezbývá mi nic jiného než konstatovat, že jeho chutné pomeje namíchané pro oslavu narozenin prasátka, působily jako nejluxusnější dort. Při poslechu jeho setu, bedlivě jsem poslouchal, nezaznamenávám nic, co by se mi nelíbilo, nebo bylo nějakým způsobem proti mému a nejen mému gustu. Tento dortík byl poskládán tak, že obsahoval snad od všech sladkostí kousek. Slyšel jsem tzv. slovenské techno, techno s nádechem minimalu, klasické techno až po tolik „in“ hardtechno kousky. Pestrost, nápaditost a přitom svižnost gradující do hodnotné energie soukané do mých zvukovodů, tak jsem viděl gratulaci pana techno Agenta. Takovéhle blahopřání se pamatují dosti dlouho. Napnutý jak tětiva luku už nervózně očekávám příchod hlavního řezníka, jež je majitelem tolik uznávaného řeznictví.

rush

Po krátkém intro odpočítávání a ohlášení jména Rush se na scéně objevuje vysoká postava, navlíkajíce si svou řeznickou zástěru. Po chvíli si do bagu sahá pro nástroj, který k popravčím katům malých nevinných prasátek neodmyslitelně patří. Za další malý okamžik už zatíná tento nástroj do mnoha nedočkavých prasátek, která mu kupodivu jdou s rukama vstříc. Jinými slovy řečeno, začala jatka jak se patří. Ačkoli jsem fanda hardtechno hudby, přišel mi výkon po slibném začátku dost plochý a monotónní. Na co jsem se tedy těšil, byly vokály, které dodávají nezapomenutelné kouzlo a dotvářejí show tohoto dje. Vokálům se dostalo na řadu, ale jak by řekl básník, přes ten kravál je nebylo moc slyšet. Nicméně netrvalo dlouho a dočkal jsem se hitu „Get on up“, který mi vyloudil usměv na tváři a zvedl opět trochu náladu. V závěru vystoupení, kdy docházelo ke střídání s australským řezníkem v tomto případě spíše teroristou, djem Boldem, zaznělo halou ještě pár posledních vokálů a pán řezníků se rozloučil.

bold

Poté už se ujal řeznického nádobíčka dj Bold. Úvodní část jeho gratulací jsem, strávil u baru a diskuzí s přáteli, tak jsem se moc nevěnoval jeho setu. Mojí pozornost, ale upoutala skladba od Felixe Krochera, která mi udělila impuls, podívat se trochu blíž. V době, kdy jsem se probojoval vějířovou alejí a dostal se do prvních linií už zněla další deska, která už mě přinutila podupávat a začít dělat podivná gesta rukou. Za chvíli jsem se přistihl, že už slušně poskakuji. Jednalo se o svižné hardtechno s core prvky a kdybych tento zvuk měl přirovnat k nějakému dji, který se vyznačuje tímto stylem, asi bych zmínil Weichentechnikka (pzn.headliner Apokalypsy). V tu dobu mi čas plynul strašně rychle a z fronty gratulantů, tak zbývali už jen Jamal djs a dj Home. Pár vět k popisu vystoupení Jamal djs, jakožto hned dvojice gratulantů zároveň. Jejich blahopřání bych charakterizoval jako na srdci hřející vzkaz do budoucnosti. Teď vážně. Vsázka na kvalitní a časem prověřené desky udělalo z jejich vystoupení lahůdku. Už dlouho jsem neslyšel tolik známých desek pohromadě, ačkoli bych to jindy z pohledu kritika odsoudil, díky dobré práci na mixu, doplněné vhodnými triky z pytlíku djského řemesla, mohu s čistým svědomím zařadit toto vystoupení na žebříček výkonů během noci někam těšně za vystoupení Agenta. Jelikož se čas nachýlil, i lidí ubylo, byl čas vyrazit domů. Poté co jsem poztrácel všechny přátele, s kterými jsem na této párty byl, vyrážím na vlakové nádraží. V době, kdy jsem už byl od prostor dost vzdálený, slyším ještě schranz mix „born slipy“, který beru jako mou osobní tečku za oslavami devátých narozenin Plzeňského prasátka.

people

Nebude tomu jinak ani u tohoto povídání. Na závěr si nechám své hodnocení tohoto výletu. Prvně bych se tentokráte zaměřil na mínusy tohoto prasečího reje. První co se mi nelíbilo byla organizace u vstupu. Trochu chaos a dlouhá fronta, ale budiž. Druhé, co se mi nezamlouvalo byly toi-toi toalety v temné uličce. Když se mi tento pohled naskytl poprvé, nebral jsem to nijak vážně, teď když se k tomu vrátím, tak to vidím jako mínus. Jistě kombinaci tmy a toalet chápete. Možná, že to byl tah pořadatele, aby nebyl vidět nepostačující počet toalet. Při další návštěvě, někdy kolem páté hodiny ráno by se hodily holinky, nebo botky s vyšší podrážkou, kdy v uličce byla slušná loužička. Nevím, kde se stala chyba. Ted když zabrousím k plusové oblasti, musím se jednoznačně zmínit o dekoracích a „plechovkových“ go-go dancers. Tito tanečníci byli originální a zábavní, proto taktéž plus. Dekorace ( portréty prasátka, obrovské prasátko zavěšené u stropu atd.) a chvílemi go-go rozhodně poutaly mojí pozornost. Téma promítané animace, bych nerozpitvával, ty mi přišly průměrné. Moje celkové hodnocení této párty, když prokrátím plusy a mínusy, je krásné číslo osm ( z deseti možných).

0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika