US3 vystoupili v plné (osmičlenné) sestavě

V roce 1992 sestavil Geoff Wilkinson spolu s Melem Simpsonem skupinu jménem US3. Prvotní myšlenkou, která je až doposud hnacím motorem této partičky, bylo přiblížení jazzu širšímu okruhu hudebních labužníků především z řad mladých. K tomuto mělo dojít díky spojení jazzu a živého rapu. Jednou z prvotin tohoto projektu byla skladba „Where Will We Be In The 21st Century“ s MC Honey B a jazzovou pianistkou Jessicou Lauren. Ukázalo se, že tento nápad vznikl ve správnou dobu na správném místě. Album „Hand on the Touch“ s úvodní snad nejznámější skladbou „Cantaloop“ dosáhlo nevídaného úspěchu na poli alternativní hudby a sice prodané miliónté desky.

Po odchodu Mela Simpsona převzal vedení skupiny Geoff sám, což se rozhodně nijak neprojevilo na kvalitě. US3 patří mezi ty modely hudebních projektů, které jsou spojeny se jménem jedné vůdčí osobnosti a neustále se obměňujícím zbytkem osazenstva. V průběhu patnáctileté historie se na bookletech pěti vydaných alb objevila jména jako KCB, Tukku Yoota, Michelob, Alison Crockett, Reggie Wyns. Geoffovou tendencí bylo postupné upouštění od pouhého samplování jazzových motivů k jejich uplnému nahrazení živými muzikanty.

V pražském LMB se představili hudebníci spolupracující na poslední desce jmenovitě Chris Torr – trumpeta, Ed Jones – saxofon, Seville Malcolm – basa, First Ratea – dj, John Crawford – piano, Akila a Gaston rapovali a Geoff se staral o laptop.

Koncert začal lehce po deváté, kdy se publikum zdálo být v plném počtu nažhaveně očekávající, kdo že všechno se vlastně na podiu objeví. Nepříjemné zvěsti o tom, že toto vystoupení bude djským setem s dvěma živýma raperama naštěstí vyšly v niveč a za výjimečný hudební zážitek mohlo všech osm zmiňovaných umělců. Ojedinělé spojení jazzu na živo s velmi energickým rapem dostalo nejenom mě rychle do varu a myslím, že málo koho nechalo v klidu. Velmi povedené architektonické řešení podia a celého prostoru LMB přímo nabádalo k vzájemné komunikaci mezi účinkujícími a obecenstvem, takže atmosféra byla velmi hutná. Největší mírou k tomu přispěli Akila a Gaston, kteří se kromě vzájemného překřikování, vtipkování a breakování neustále snažili přítomné povzbuzovat. Šikovné skratche rozpustilého mladíka Firsta dodávali velmi profesionálnímu výkonu účinkujících jazzmanů nový rozměr. Na Geoffovi bylo vidět, že má nad celým ansáblem pouze jakýsi dozor. Kromě spouštění bicí linky z laptopu pak už jen uznale ostatním pokyvoval a morálně je podporoval. Jediný co mi k němu v tu chvíli napadalo bylo, že si to jakožto vynálezce tohoto projektu může v klidu dovolit.

Koncert i s jedním přídavkem netrval déle než dvě hodiny a dle mého názoru bychom mezi přítomnými nenašli mnoho nespokojených. Nevím jak je tento jev v LMB častý, ale překvapila mě mohutně tleskající obsluha za barama. Po posledním úklonu této osmice nám Geoff přislíbil, že za rok se určitě vrátí, a že třičko s logem US3 je dobrým vánočním dárkem.

www.us3.com