Kevin Saunderson králem 29. Apokalypsy

Kevin Saunderson králem 29. Apokalypsy

22. 06. 2008  |  Autor: Sonja  |  Komentáře (0)
Poslední dobou u nás podstatně vzrostl počet tanečních akcí. Ovšem jak rychle vznikají, stejně tak rychle skončí. Jeden z mála větších eventů u nás, který se setkává s velmi pozitivními, ale i negativními ohlasy, se ale může pyšnit zcela opačnou scenérií. 20. Června 2008 se uskutečnil již 29. díl Apokalypsy s podtitulem Techno Congress.
Na 29. díl Apokalypsy se sjelo několik zastupitelů stylu, který už nějaký ten rok vládne světem taneční hudby. Line-up plný funky a groovy techna, tří live actů a hard techna završil Američan, který náš milovaný styl naučil prvním krůčkům a dovedl ho až ke své dospělosti: Kevin Saunderson

Co se mi na 29. dílu velmi zamlouvalo již od začátku byl nápad, který měl dát šanci nováčkům DJům, ukázat svůj um před skalním techno publikem a okusit tak alespoň trochu té atmosféry z hraní na pořádné technošce. Tenhle sen se splnil hned dvěma Djs: Nois a Jay Beck sklidili dle vyprávění vesměs pozitivní ohlasy, i když počet návštěvníků byl hlavně na začátku minimální. Ani já jsem bohužel nestihla vyslechnout jejich sety. S mým příchodem vpouštělo jihočeské techno duo The Keeper & Steen do éteru pěkně tvrdé a našláplé techno, přesně tak, jak má být. Sem tam nějaký scratch a nekonečné množství mixů, kdy sázeli jeden track za druhým, perfektně navnadily na mnou velmi očekávaného zastupitele ze škatulky groovy a funky: Axel Karakasis z Řecka je techno stálicí, držící se klasického techno soundu, který ani trochu nesklouzává k podbízivosti, bylo to zkrátka čisté, rytmické, velmi funky a taneční techno. Axel se tak pro mě stal už okolo desáté hodiny večerní jedním z favoritů celé červnové noci. Velmi mě potěšil zařazením svých nejnovějších tracků, které stále hojně vydává, z truhlice jeho vlastní produkce zazněl výborný a energický At First Sight, rytmická a k tanci neodolatelná Flying Area, Detection a nebo Flashing – všechny tracky včetně těch „neautorských“ byly pěčlivě poskládané od začátku až do konce a rozvášnily čím dál více houstnoucí dav k hlasité euforii.

Menší změnu stylu nasadil The Advent. Sound jeho live actu byl z jedné strany syrový a drsný, z té druhé jej ale dokázal okořenit i o hravé melodické motivy. Lidi očividně bavilo užívat si tance za doprovodu drsných šlapavých beatů a různorodých elektro smyček v temnějším techno hávu, navíc jeho komunikace s publikem pozvedla dojem z jeho výkonu ještě o pár stupňů výš.



Hodina „H“ se ovšem blížila a s ní i očekávání hlavního hosta. Kevin Saunderson se objevil na vyšší stage už během Adventova setu. Během několika málo okamžiků a mohutného aplausu spustil sound, který byl ze zcela jiného soudku, než to, co proběhlo v éteru předtím. Byl v tom cítiti klasický oldschool sound a na tisíce kilometrů vzdálený Detroit. Po půl hodině jeho hraní opustilo několik očividně zklamaných tváří hlavní stage, ale ti trpělivější se posléze dočkali odměny v podobě velmi barevného a působivého setu. Duch undergroundu rozdělil fanoušky na dvě skupiny: tu první rozhodně nezklamal a spíše jí pozitivně překvapil svým nezvyklým oldschoolovým soundem. Od ní se Kevinovi dostalo obrovské děkovačky. U té druhé to bylo přesně naopak – překvapil, ale v tom negativním slova smyslu. Celkový dojem ze Saundersonova setu byl pro mnoho návštěvníků nejspíš rozporuplný, ale rozhodně nebyl špatný.

V páteční noci pokračovala dvojice Cave & Ortin Cam. Live act byl již druhým v pořadí ten večer a rozčeřil snivou oldschool atmosféru peprným tribal technem. Na můj vkus bylo jejich live vystoupení občas zbytečně monotónní spleťí prolínajících se zvuků a samplů. V paměti mi uvízl pouze jeden track, Ortinova výborná hitovka Panic at the disco, kterou bych si po pravdě radši poslechla v originálním provedení. Spolupráce Cave a Ortina měla asi svou největší sílu v perfektní komunikaci, protože už na první pohled bylo znát, že tahle dvojka spolu rozhodně nehraje poprvé.



Pak ale nastal radikální zlom s příchodem křehké a půvabné dívky na pohled, ovšem drsné a neoblomné ženy na poslech: Candy Cox předvedla stabilní výkon a hardtechnaři si v ten moment jistě přišli na své, ti ostatní našli alespoň prostor k odpočinku nebo se odebrali na La Grottu, na které představil svůj oproti hlavní stage klidný a melancholický set Robert Burian. Těsně před pátou, když doburácely hrubé beaty brazislké divy, se objevil na dolní stage rezident akce Michal Poliak, který završil trojlístek live actů pro tento večer. Michal tak jako poslední interpret zahrál energické funky techno, z jeho dílny samozřejmě nechyběl singl World Republic. Nebál se ani zavtipkovat a do livka zařadil i úryvek z „hitovky“ Non stop Michala Davida, který v tu ránu přešel opět v energické funky beaty. Ovšem poté došlo k radikálnímu a bohužel konečnému obratu ve směru hard techna.

Následující program v podání Jeffa Amadeuse a Czscreamu – zastupitelů hardtechna a schranzu, by ve mně na závěr akce nejspíš nezanechali zrovna nejpozitivnější umělecký zážitek, a tak v rytmech Poliakovy World Republic pro mě 29. Apokalypsa zdárně skončila. Resumé?

Celkově se Apokalypsa posunula opět o pár krůčků dál vzhledem k dvouúrovňové stage – nižší stage pro live acty a vyšší klasická DJ stage poskytly přehledný a organizačně plynulý přechod mezi jednotlivými interprety. Nechyběly klasické 3D vizualizace a výborné lasery, za to poněkud méně využitá zůstala LED stěna. Příjemným překvapením a hlavně osvěžením měla být ohlašovaná klimatizace, já jsem ale její přítomnost víceméně nezaznamenala, mírné ochlazení zprostředkovaly maximálně tak otevřená okna a vchod na venkovní zahrádku, kde nechybělo občerstvení k zahnání hladu i žízně. Na barech byla obsluha rychlá a vcelku ochotná, sortiment byl tradiční a ceny přijatelné.



Tradiční „bordel“ se sice každým dílem minimalizuje, ale tato skutečnost stejně nemění nic na tom, že onen nepořádek stále „je“. Větší výtku bych měla touto stranou spíš k některým návštěvníkům, kteří nejspíš neznají základy slušného chování, příkladem za všechno budiž mé svědectví, kdy jsem na vlastní oči viděla vyhazovat nedokouřenou hořící cigaretu do publika, vylévat pivo z kelímků záměrně na ostatní a válet se nejmenované použité ženské hygienické předměty v prostranstvích areálu. Další menší kritiku bych směřovala k nadměrnému množství live actů, bohatě by stačil jeden, maximálně dva, jako příjemné zpestření akce. Jsem vděčná pořadatelům za to, že hard techno a schranz zařadili převážně až do ranních hodin (narozdíl od minulého dílu, kde už od třetí hodiny ranní burácelo na hlavní stage pouze hard techno). Apokalypsa s pořadovým číslem 29 opět předvedla svou standardní nadprůměrnou organizační úroveň. Po hudební stránce máme za sebou sice už pár lepších dílů, to vše ale už brzo vynahradí bohatě nabitý line-up letní Apokalypsy, která zrekapituluje svou několikaletou historii.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

APOKALYPSA TECHNO CONGRESS

Pátek 20. 6. 2008
Vstup: Předprodej 479 Kč
Vystupují:
Kevin Saunderson, The Advent, Cave & Ortin Cam, Candy Cox, Axel Karakasis, Michal Poliak, Jaroslav Beck aka Jay Beck, Dj Nois a CZscream, The Keeper & Steen, Tráva, Milan Lieskovsky, Robert Burian, Tommy Rogers & Peet, Texx, Joshek
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika