Apokalypsa svátkem technařů

Apokalypsa svátkem technařů

24. 11. 2008  |  Autor: Sonja  |  Komentáře (0)
Masa lidí, fronty, málo místa, vedro, ale zároveň skvělá atmosféra a výborný hudební zážitek, asi tak by se dala charakterizovat nedávno proběhlá Apokalypsa Jubileum.
Do Brna se sjeli 21.11. (nejen) technaři snad z celé republiky. Byl to svátek pro všechny, kdo si v ten den chtěl užít brilantní line up, seskládaný minimálně z poloviny víc než lákavě. Jméno a podobizna Adama Beyera na plakátech Apokalypsy Jubileum se vyjímaly a vábily tuzemské technaře už nějaký ten měsíc snad ze všech koutů ulic českých měst a městeček. Snad právě proto ten den do Brna dorazilo tolik lidí. Za mou téměř pravidelnou návštěvnost téhle akce to byla jeden z nejnabitějších a nejeuforičtějších dílů.

Už během mého příchodu do prostor Boby centra mě velmi udivily fronty u šaten. Po osmé hodině jsem zde snad ještě nikdy nemusela čekat. Nicméně po odbavení jsem o ničem nepřemýšlela a odebrala jsem se rychle na hlavní stage, kde bohužel už dohrával DJ Home. Konec jeho výstupu byl velmi intenzivní, a dokonce se mu dostalo podpory i od pěkné řádky lidí. Škoda, že jsem nestihla z jeho setu trochu víc, ale i ten poslední desetiminutový kousek stál za to. Během posledního nájezdu si už ale připravoval svoje „fidlátka“ DJ Scorn, na Apokalypse vystupující poprvé.

Scorn předvedl našláplejší a energičtější techno set přesně tak, jak předem avizoval. Dostalo se mu vynikající podpory od jeho skalních fandů a možná právě i to stimulovalo jeho výkon k maximu – Scorn mě velmi mile překvapil a „předehřál“ tak čím dál tím víc nabývající publikum na Jerryho, kterého jsem bohužel díky srazu naší crew propásla. Když jsem se vrátila zpět, odbíjely první minuty setu Oskara Mulera.



Pro mě se jednalo v ten den o „mulerovskou“ premiéru, a proto jsem si nechtěla nechat ujít ani jedinou minutu jeho setu. Mulero vystřihl tu pravou temnotu podtrženou šlapavými beaty. Všichni mu jeho hudební umění opláceli neskonale silnou odezvou, která měla v průběhu noci ještě víc zintenzivnět – to jsme ovšem ale ještě vůbec netušili, co přijde. Španělský temperament promíchaný a okořeněný moderním zvukem a špetkou temného, ale přesto velmi tanečního techna – asi tak by se dal popsat Mulerův styl hraní. Ke konci jeho setu se za mix pultem objevila známá tvář Adama Beyera. Po zkontrolování techniky a vynikajícím zakončení Mulerova setu projekce velkolepě přivítala headlinera akce. I když nejsem zastáncem megalomanských projekcí a efektů, tady do sebe všechno zapadlo. Beyerův set tak začal šlapat během obrovské euforie, která snad neustala dokud nedohrál svůj poslední beat. Velmi mě překvapilo, jak skvělá byla odezva na Beyerův moderní sound. V tu chvíli bych se odvážila přirovnat atmosféru k berlínskému Berghainu, do které rozhodně nebylo daleko. Adam byl možná sám udivený, jak pozitivně ho čeští technaři v Brně přijali a i to se možná odrazilo na jeho bezchybném výkonu. I když je Adam u spousty lidí u nás zaškatulkován jako minimalový DJ, na Apokalypse zahrál to pravé techno plné současných trendů. Možná v tom byl cítit tak trochu minimal, ale ten jen příjemně dochutil směs mohutných basů – nic víc, nic míň, techno… Pro někoho to mohlo být pomalé, ale bylo to přesně to, co si západní část Evropy v tuto dobu žádá. Největší umění současného techna totiž tkví právě v tom, co předvedl Beyer – i když nehrál za každou cenu rychle, nechyběla jeho setu energie a emoce. Vytkla bych snad jenom jedno – pouhých devadesát minut rozhodně nestačilo k nabažení se soundu tohoto severského mága.

Naštěstí mistrovské dílo Mr. Beyera nebylo ničím přerušené, protože na něj výborně navázal seňor Varela. Oproti letošním Svojšicím dal přednost trochu jinému soundu. Jeho hodinu a půl pulsující set nezněl tak groovy a nejednalo se ani o tribal techno natož latino, jak si mnozí z jeho posledního vystoupení v Čechách pamatují. I Cristian očividně přičichl k takovému technu, které prezentovali i jeho kolegové a zahrál oproti minule výrazně pomaleji. Ubral na rychlých nájezdech, ale zakládal si po celou dobu na střední rytmice, která pravidelně pulzovala a vždy elegantně vygradovala, netřeba zbytečně tvrdých a rychlých beatů. Navíc pohled na tohoto fešného Španěla dokonal dílo k dokonalosti (alespoň dívčí část publika mi to potvrdí). Bohužel i jeho set se blížil ke konci a já jsem se začínala smiřovat s doslova tvrdou realitou, která poté následovala.

Space DJz byli skvěle přivítáni, většina publika se na ně očividně moc těšila, já jsem si ale jejich set dobrovolně nechala ujít společně s dalšími následujícími zastupiteli té tvrdší apokalyptické půle. Po dlouhé době jsem zavítala na druhou stage, která byla také téměř do posledního místečka zaplněná. Michael Burian si našel publikum, které našlo útočiště v jeho progresivním setu, v kterém si Michael neodpustil opět zahrát jeho momentálně nejznámější hit – Vltavu. Když opomenu tenhle stále se opakující element v jeho současných vystoupeních, byl pro mě příjemným zakončením za touto Apokalypsou.

Jubilejní Apokalypsa splnila očekávání ve všech hudebních směrech – milovníci pravého nefalšovaného techna si nejlepší momenty vychutnali minimálně do půl čtvrté společně s trojicí - Mulero, Beyer a Varela - , poté přišla chvíle pro fanoušky rychlejšího a tvrdšího stylu v podobě Space Djz, a těm, kterým nestačila ani tahle dvojka, vyšli vstříc Torsten Kanzler společně s Frankem Kvittou a mladým nadějným Maďarem ze stáje NGoHT, DJem Resetem. K těmto „hard“ Djs bych řekla snad jen pár vět: set Franka Kvitty a T. Kanzlera byl pouhopouhým nesmyslným výplachem. Zastoupení Space DJs na téměř každé druhé tuzemské akci vůbec nechápu vzhledem k tomu, že jsem jejich produkci oproti většině českých a slovenských partypeople nikdy nepřišla na chuť a nejspíš asi ani nikdy nepřijdu.



Bohužel velký počet lidí způsobil obrovské fronty na barech, kde si stihnul objednat jenom ten, kdo se zalíbil barmanovi a zároveň byl prozíravější a rychlejší. K ránu byl výběr nápojů minimální, navíc absolutně chyběla nabídka jakéhokoliv jídla. Stejně tak jako u barů i u šaten se logicky permanentně tvořily dlouhé fronty. Z té pozitivnější stránky díky klimatizaci nebylo v Boby takové vedro jako obvykle, toalety se pravidelně uklízely. Vizuální část Apokalypsy vypadala víc než skvěle – výborně připravené projekce měly nádherný design a intra před každým ze zahraničních DJs splnila svůj účel na jedničku. Dokonce by si možná zasloužily srovnání s intry na letošní Transmission.

Jubilejní „Áčko“ mělo jako vždy své klady i zápory, přesto se nebojím říct, že se jednalo prozatím o jeden z nejúspěšnějších dílů ve své historii. Výborný line up, v kterém si našel každý to své, moderní techno a skvělá atmosféra – ani jedno Apokalypse nechybělo a to je obrovské lákadlo i na díl příští, kde se zase všichni společně sejdeme . Tak tedy „Let´s go…techno!“
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

APOKALYPSA

Pátek 21. 11. 2008
Vstup: Předprodej 369 Kč
Vystupují:
Adam Bayer, Cristian Varela, Oscar Mulero, Space Djz, Frank Kvitta & Torsten Kanzler, Reset, Jerry, Home, Scorn, Misa Salacova, Michael Burian, Chris Sadler, Martin Gredner, Matamar, Molczik
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno: Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2019   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika