Tricky: So special concert

Tricky: So special concert

01. 12. 2008  |  Autor: Obsession  |  Komentáře (0)
Koncertní nabídka tohoto podzimu se tentokrát ukázala ve svém temnějším hávu a znovu vzkřísila téměř zapomenuté označení hudební vlny zvané triphop. Jeho hrdý představitel Tricky se v pondělí v Roxy zdál trochu z formy, přesto to byl zážitek pro který nemám srovnání.
Doba začátku koncertu byla avizovaná na půl osmou, krátce po osmé hodině už se klubem vinula dlouhá fronta, viditelná už od dveří. Roxy tentokrát šatny skutečně posílila a k dispozici bylo i druhé okénko, takže se snad na všechny dostalo vcelku rychle. Klub byl plný, ale ke kapacitními limitu měl stále daleko. Přišlo mi to jako naprosto ideální stav, kterého se daří dosáhnout jen zřídkakdy. Potemnělým sálem se dalo bez obtíží protáhnout až směrem k hrazení.

tricky

Hudba v podkresu jenom stupňovala očekávání a minuty se líně plazily po ještě vychladlých stěnách klubu. Tu a tam se na pódiu objevil technik, který ještě poladil poslední věci. Panovala tam taková tma, že si ho bez baterky sotva někdy povšimnul. Několik málo lidí v davu zaregistrovalo dívku, která si přišla popovídat ke zvukařům na pódiu a nesouhlasně ji za to vyčinili pískotem. Hlasitost potlesku při příchodu hlavních protagonistů večera byla citelně přímo úměrná době, jakou nechali umělci publikum čekat. A tak se bez jediného gesta směrem k publiku chopili svých nástrojů. Koncertní sestava nástrojů byla klasická: bicí, kytara, basa, klávesy a mladičká vokalistka Francesca Belmont. Oba se společně s Trickym otočili k publiku zády. Začali proslulým coverem Sweet Dreams s názvem You don´t wanna v ořezané instrumentální verzi. Počínat vlastní koncert coverem coveru mi přišlo to jako trochu zbytečně levné připomenutí Trickyho největší slávy. Snad aby se na následující chvíle správně navnadili i ti současných poměrů neznalí. Skvostný pohled byl na basačku Kate Bax, která nijak nevybočuje z Trickyho pravděpodobných požadavků – žena, talentovaná a sexy. Bohužel klávesistu Garetha Bowena za mohutnou stavbou pro jeho korgy téměř nebylo vidět. Zato zblízka ho chodili často omrknout Tricky a Francesca, a to bohužel směrem zády k publiku.

tricky

S prvními údery bicích písně Past Mistake atmosféra zhoustla, a snad v celém sálu nemohla vzbudit byť jen nepatrný záchvěv úsměvu. Z aktérů na jevišti sršel smutek textu, který Tricky napsal a nazpíval se svou bývalou. Jakkoliv chlácholivý pocit jsem měla, že je to jen dobrý výkon dobrých muzikantů, rozhodla jsem se opustit lukrativní místečko s dobrým výhledem a užít si koncert víc „v klidu“ s větším odstupem, abych trochu vydýchala tu pochmurnou atmosféru. Jenže velmi dobře nastavený a posílený zvuk můj odchod pozdržel. Stála jsem přímo před a pod levými bednami a znělo to s výjimkou leadera skupiny v podstatě vyrovnaně. Doufala jsem, že jinde v klubu uslyším Trickyho přiškrcenou recitaci o něco lépe, než jsem se stačila přemístit na balkón, zvykla jsem si. Od zpěvu tady byla především Francesca. I on sám říká, že se za zpěváka nikdy nepovažoval, a těžko by mu někdo z přítomných právě tvrdil opak.: )

Vytrhnu-li Trickyho slova částečně z kontextu, nezaškodilo mu, že se vrátil zpátky na zem. V Roxy se zdálo, že spíš tu a tam přiletí, spočine, možná si dá špeka, a zase odplachtí do svého světa. Dával do toho všechno, možná až příliš. Jakkoliv to zní jako klišé, přesně ten pocit jsem měla. Zdál se tak pohroužený do sebe, časem si nevšímal, že se mu pod nohama válí nebezpečně trčící stojan od mikrofonu. Tu nohu v gypsu si prý přivodil na jednom z koncertů. Ty ustavičné jemné poskoky u mikrofonu srůstu kostí určitě moc nesvědčí, ale jemu to evidentně bylo úplně jedno. Mikrofon nervózně prohmatával a hrášky potu opouštěly jeho šlachovitý organismus se stále větší intenzitou. Přišel cover The Cure a jejich Love Cats, nedlouho nato jedna z nejstarších věcí, totiž Black Steel z alba Maxinquaye. To bohužel Francesca neutáhla a naléhavost původní verze nazpívané jeho dlouholetou partnerkou Martinou Topley Bird se ztratila v punkovém hávu tří akordů. Ale i tak to byl rajc, který uvolnil sevřenou atmosféru a publikum začalo konečně bouřit ovacemi.

Každá další věc rozlítila nové emoce, gradace celého koncertu byla špičková a tak byl potlesk byl čím dál tím bouřlivější. Náhle bez dalšího varování se ozvalo stručné poděkování a v půl desáté ansámbl vyklidil pódium. Bylo jasné, že se ještě vrátí, ale třičtvrtěhodinový přídavek nečekal vůbec nikdo. V závěru zazněla skladba Joseph, která byla protažená asi do dvanácti minut naprostého zanícení v opakování jeho osobní mantry s druhým mikrofonem přiloženým k hrudi: „You´re so special!“

ilustrační video


Až později jsem si všimla, že Tricky velí celé skupině pevnou rukou a rozpětím paží diriguje a určuje tempo jednotlivých písní. Ženská část skupiny na něm visela s bázní v očích. Stačil zdvižený prst nad hlavu a rázem nastalo úplné ticho. Velké finále, v podobě přizvání asi dvaceti lidí z prvních řad, aby si přišli zapařit přímo na pódium počítám vůbec k nejlepším momentům v Roxy. Rázem bylo zřejmé, že to byl jen trik jak utéci ze scény bez nutnosti hlubokých úklon. Zbyli jen obyčejní lidé na pódiu. Možná by Tricky konečně mohl nahrát to punkové album na které si tak dlouho brousí zuby. Navzdory výrazným kytarám to nebyl kytarový koncert. Navzdory množství coverů to byl konečně Tricky se vším, co k němu patří. Konečně v ČR.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

KONCERT: TRICKY + FREE MONDAYS

Pondělí 24. 11. 2008
Vstup: 650/750 Kč
Vystupují:
Live: Tricky (UK) Free Mondays: Blond & Raidem
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika