Letošní X-Massacre nabídl jeho návštěvníkům stejně jako minulý ročník tři stage. Hard stage byla pojata jako hlavní a po celý večer se na ní hrály ty nejtvrdší taneční styly, jako hardtekk a hardcore. Na tribe stagi bylo možné zaslechnout též hardtekk, freetekkno, tekkno a další styly, kterým příliš nerozumím, takže je nebudu rozpitvávat. Poslední a nejmenší stage byla věnována stylům jako drum n bass, jungle, dubstep nebo breakbeat. Důvod naší návštěvy byl předem jasný, ale než jsme začali tancovat, tak jsme si celou halu prohlídli. Stará, oprýskaná, ale svému účelu sloužící dobře. Tohle je čistý underground nejtěžšího kalibru, takže jsem byl víceméně mile překvapen. Na hard stagi byly přítomny dva dobře zásobené bary. Fronty u nich trvaly zhruba deset minut, což bylo vzhledem k velké návštěvnosti tolerovatelné. Co však bylo nad můj žaludek, byly záchody. Takovýto humus jsem dlouho neviděl. Sbírka zapáchajících Toi Toiek a stojanů-pissoárů, po celý večer totálně neudržovaných, ve mě nezanechala dobrý pocit. Na druhou stranu jsem ocenil přítomnost zdravotníků, což nebývá na tekkno akcích zvykem. K dispozici byly i obchody s oblečením, jídlem apod., což mohlo mnohým přijít vhod.
Na parket jsme se dostali před koncem Suburbassova setu. Inu jestli se tomu parket dá vůbec říkat. Díry v zemi a nerovnoměrný povrch se spoustou nástrah se v průběhu večera několikrát ukázaly jako nevhodný povrch pro tančení. Před začátkem akce s tím chtělo něco udělat. Suburbass hrál svůj osobitý styl, který sám nazývá hardfloor. Tekkno s občasnými hardcorovými kicky sice není mnou vyhledávané, ale musím uznat, že set měl vývoj, energii a všechny přítomné bavil. Na rozjezd ideální.
Stage vypadala překvapivě propracovaně. Dvě velké obrazovky, několik malých, spousta stroboskopů a zelený laser bylo něco, co jsem na X-Massacru rozhodně nečekal.
Poté však přišlo něco, na co mé sluchové buňky nebyly připraveny. Francouz Osmik a s ním hodinu a půl trvající výplach mozku v podobě toho nejstereotypnějšího hardtekku, který jsem kdy v životě slyšel. Dav tanečníků byl evidentně spokojen já ne. Navíc do mě začala čím dál tím častěji vrážet nejrůznější zfetovaná individua, což mi k zábavě příliš nepřidalo. Stejně tak jako nutná návštěva WC.
Osmikův set byl děs a bída, na tom jsme se s přáteli shodli všichni. Nicméně na stagi již postával usměvavý a připravený The DJ Producer, takže jsme se začali těšit.
Start Producera byl velmi pomalý, což rozjetý dav příliš nepotěšilo. Pomalé breakcorové pasáže s temnými darkcore melodiemi snad vyjma nás, znalých těchto žánrů, absolutně nikoho nebavily. Naše parta se rychle dostávala do varu, když přišla změna v podobě rychlého industrial hardcoru, kterou následovala breakcorová pecka z vlastní Producerovy produkce Problematic Frequency. Tempo bylo přímo anarchistické. Chvílemi tracky z hardcorového soudku o 160 bpm a poté opět lámaný breakcore. Následovala novější Producerova produkce jako Out of Control. Sympatický, věčně usmívající se Angličan si hraní viditelně užíval. Neustále gestikuloval, komunikoval s publikem a vytvářel ty nejroztodivnější opičky. Zrychlující se tempo jeho setu dostalo dav opět do varu a pařilo se ostošest. Zvuk dostal sice s příchodem Producera na scénu trochu zabrat a byl slyšitelně horší, ale i tak jsem si jeho set více, než užil. Vlažný začátek, famózní prostředek a fenomenální zakončení setu ve mě zanechalo celkově velmi pozitivní dojmy. Tečka v podobě hlášky „hardcore will never die“ způsobila můj hlasitý křik a aplaus. Pořadatelé si též zaslouží potlesk za odvahu přivézt takovéto jméno do Čech.
Další na řadě byli francouzští The Mastery vs. DCYBL Live. Dva francouzské hardcore projekty s osobitým pojetím hardcoru. Jejich vystoupení nebylo mým šálkem kávy, přesto nelze upřít, že jsou tito hudebníci styloví. Pomalejší bpm, samply od interpretů jako Angerfist nebo hip-hopového Grandmastera Flashe. Ke konci hoši zrychlili a já ještě na chvíli spustil hakkuh. Zvuk byl ke konci jejich setu už hodně prapodivný a ke kvalitě měl docela daleko.
K ránu na mě pomalu začínala doléhat únava a já usoudil, že je čas jít. Mezitím jsem se ještě podíval na drum n bass stage, kde se právě hrála jungle verze známé odrhovačky Rock The Funky Beatz. Okolo páté hodiny ranní se na zemi nalézala již nemalá část návštěvníků. Lepší nedomýšlet si, jaké drogy vzali. X-Massacre 08 byla z mého pohledu vydařenou party. Hlavním tahákem byl jasně DJ The Producer, který zahrál perfektní energický set, na který se jen tak nezapomíná. Takže příští rok opět další hardcore hvězdu, nebo ještě lépe, více hvězd.