Report z virtuální Apokalypsy

Report z virtuální Apokalypsy

27. 02. 2009  |  Autor: YannD  |  Komentáře (0)
Ve virtuální realitě, která měla tvořit rámec Apokalypsy s pořadovým číslem 31. jde o vytváření vizuálního zážitku. Co a především kdo měl takovémuto zážitku napomoci, čtěte níže v naší back to back reportáži.
Na svědomí má tento report Sonja, co by pravidelná návštěvnice tohoto eventu, a YannD, který se až na dva dny přesně po roce vrátil prozkoumat, kam se Apokalypsa posunula. Tehdy jsme tak trochu spontánně sepsali report mezi čtyřma očima, a protože výsledek byl po všech stránkách příznivý, činíme tak i letos.

YannD: Otvírám si Plzeň a vracím se skrze její chuť zpět do Boby. A není to ani tak těžké, poněvadž na rozdíl od Citadely, se plznička dala k mé upřímné radosti zakoupit na každém baru. Co ovšem bary měly společné s nedávno proběhnuvší Citadelou, byla absence front. A to je vcelku zásadní informace. Vyplývá z ní totiž, že parket rozhodně ve švech nepraskal a davové šílenství z dílu předchozího se neopakovalo. Napadlo mě ihned po vstupu, krátce po 21 hodině, že by to mohla být předzvěst dnešní noci v rytmu techna. Skutečnost příjemná pro pohyb a tanec, méně příjemná pro atmosféru. Ta měla dle všeho být minimálně tak elektrizující jako na jubilejním díle. Tato Apokalypsa byla totiž v Boby centru vůbec poslední, a to tento díl stavělo do výjimečné role stejně jako onen díl předchozí. Kdo ovšem čekal, že ona výjimečnost se přenese i do reality, a nikoli té virtuální, ale skutečné, musel být zklamán. Že by nostalgie byla partypeople pevně spjatým s Apokalypsou cizí? Anebo je jen nelákal line-up v čele s Vitalicem? A co na to Sonja?

Sonja: Musím říct naprosto upřímně, že jsem se dlouho rozhodovala, zda se mám tohoto v pořadí 31. dílu vůbec zúčastnit. Line up mě velmi zklamal už od samotného začátku. Na můj vkus postrádal alespoň jedno jediné (ano, zase tak náročná nejsem) jméno, které se alespoň trochu honosí aktuálním soundem. Minule jsem byla nadmíru spokojená s pozváním Adama Beyera, proč tomu nebylo podobně i tentokrát? V zahraničí je nabídka skvělých DJs a producentů obrovská, proč stále ta stejná a dokola omílaná stará jména? Nakonec jsem si tuto otázku přestala pokládat a rozhodla se, že přesto vyrazím. Chtěla jsem naposled vidět a zažít tuto akci v prostorách Boby centra. Žádná velká sláva ani loučení se ale nekonaly. V Boby proběhl pouhopouhý další díl party Apokalypsa, který bych zařadila spíš mezi jeden z těch slabších.

YannD: V mém případě byla příčinou způsobující návrat na Apokalypsu účast Vitalica. Ze všech stran jsem slyšel jak byl na podzim v Roxy úžasný, až jsem zalitoval natolik, že Apokalypsa se mi stala nahozenou rukavicí, kterou jsem musel chtě nechtě zvednout. A tak jsem chvíli po deváté stál v Boby a společně se Sonjou vychutnával první drink. Na Construct stage tou dobou začínala Míša Salačová a ač jsem její set neslyšel zdaleka celý, zněla mi ta část, kterou jsem zaznamenal příjemně. Svižný start do ještě mladé noci. Na La Grottě jej tou dobou začínal nakopávat Dan Cooley. Jeho příjemná převážně housová selekce mě dokázala nějaký čas udržet. Akorát mi přišlo, že oproti svému standardu hrál Dan o něco svižněji, jakoby přizpůsobil svůj set akci, která se nese v rytmech techna. La Grotta mi v tu chvíli připadala spíše než rozjetou druhou scénou, jako přerostlý chill-out, kde se lidi především bavili, okupovali bary a někteří dotvářeli módní kreace z nedaleké šatny.

Sonja: Ve stejný čas se publikum chtivé tvrdších beatů oddávalo setu prvního zahraničního hosta. Ade Fenton je a vždy byl spojován s nadupaným industriálním technem – tentokrát mi ale rozhodně nepřišlo jeho techno industriální, dejme tomu, že bylo alespoň tzv. „nadupané“. Ale zamysleme se nad tím, jestli je význam slova „nadupaný“ spojován se soundem dnešního zahraničního techna ala Dubfire, Adam Beyer, Paul Ritch, Timo Maas…? Téměř nic mě nezaujalo na setu tohoto Brita. Občasný záblesk naděje na zlepšení tohoto věčného stereotypu se v tu ránu zahalil do stále stejně znějící nudy.

YannD: U Ade Fentona se rovněž zastavím. Ani ne tak kvůli jeho setu – bohužel ani mě nijak neuchvátil, nýbrž kvůli jeho osobě, která zde slavila narozeniny a je-li pravdou, že si Apokalypsu sám vybral, patří mu ocenění za dobrý vkus. Co však stojí více za pozornost, je intro jež jeho nástup provázelo. Propojení hlasu s audio vizualizací se opravdu povedlo, a to nejen v případě Adeho. Napomohly tomu i skutečně obří LED panely, které tak alespoň z části nahrazovaly chybějící otočné pódium. I přesto, že ve finále nikomu ani moc nechybělo, bylo by chybou tuto skutečnost nezmínit. Důvody uvedené v tiskovce jsou bezesporu pochopitelné, její zveřejnění na poslední chvíli už méně. Každopádně ať už byly důvody jakékoli, věřme, že produkční tým udělal maximum a otočné pódium uvidíme v některém z příštích dílů. Jsem si jistý, že všichni chceme, aby se párty obecně rozvíjely stále k lepšímu, tak abychom se co možná nejvíce přiblížili západnímu standardu. A s tímto právě souvisí, že pořadatelům budeme důvěřovat, jejich chyby, ale kvitovat. A když už jsem u nedostatků, musím zmínit vodu. Možná samo slovo voda stačí – ti co byli, vědí. Vydávat jakousi směs vody a kofeinu za nechutně vysokou cenu, za vodu nutnou k osvěžení, která by měla býti samozřejmostí je tak trochu provokací, kterou nenechali mnozí ve fórech bez povšimnutí. Tímto s výčtem nedostatků končím, poněvadž jinak byla Apokalypsa organizačně zvládnutá na výbornou, bez front na barech i wc, maximálně těch odpadků mohlo být méně, to je ovšem společným dílem i návštěvníků. Ale zpět k průběhu noci. Nastala půlnoc a na scéně se objevil Francouz Vitalic.

Sonja: Vitalica jsem měla tu čest slyšet na Elektře vloni v listopadu, na které vystřihl vynikající vystoupení. O jeho výkonu v Boby tohle bohužel tvrdit nemůžu. Vitalic zklamal. V Roxy jsem slyšela Vitalica, jehož set měl šťávu a nezbytnou energii – pro něho tak typickou. V Boby bylo až na pár momentů všechno naopak. Že by klubové prostředí Pascalu Arbesovi víc slušelo? Těžko říct, u mě ale tento Francouz v ten večer nezabodoval. Jediný Ben Sims tedy pro mě byl jednoznačnou zárukou kvality a zároveň jediným lákadlem tohoto virtuálního dílu. A jako jediný zahraniční host také splnil má očekávání a nezklamal! Ben se od začátku s ničím nemazlil a jemné beaty byly v tu ránu ta tam, aby nám místo nich naservíroval poctivý flák toho nejčistšího libového techna. Staré dobré časy jakoby se vrátily v tu chvíli i na parket v Boby centru – celý dav se semknul dohromady a užíval si nálož těch nejvybranějších lahůdek připravených vlastnoručně panem Simsem. Jeho podání techna bylo tvrdé, jak avizoval, ale nepostrádalo myšlenku a vývoj, což považuji u techno-setů za to nejdůležitější. Tento Londýňan během svého dvouhodinového hraní dokázal, že starý dobrý sound ještě není zdaleka mrtvý, jak by se na první pohled mohlo zdát.

YannD: Uchopit Vitalicovo vystoupení je velmi těžké. Bezesporu si ten večer našel cestičku k desítkám lidí, nicméně soudě dle sebe, Sonji a i četných názorů ve fórech, ony desítky tvořily spíše menšinu. Čekal jsem skutečnou elektro jízdu, která mě promění v trafo stanici, co jí právě projel blesk. Čekal jsem, že mi po všech těch ódách na jeho vystoupení na Elektře, spadne čelist až ke tkaničkám. Čekal jsem po stém a prvním poslechu jeho debutu OK Cowboy a především pecek La Rock 01, My Friend Dario nebo třeba Candy, set plný jeho trochu jiného specifického soundu. Je však potřeba mít na paměti, že Vitalic, ještě co by Dima přivedl na svět první tracky již v letech 1996 – 1997, dá se tedy předpokládat, že prostor mezi mantinely jeho žánru bude opravdu velmi široký a zde prostě sáhnul do jiných koutů, než jsem čekal. Náladu mi však po tomto mírném zklamání velmi spravil CJ Bolland s MC Screenem, kteří nastoupili po výborném Benu Simsovi. CJ Bolland už dávno nehraje příliš svižné techno, o to více mi jeho set přišel promyšlený a k dokonalosti dovedený MC Screenem. Jeho vokálové vstupy dodávaly celé selekci ráz koncertu, z něhož se vám nechce odejít. Jeho set byl přesně tím zlatým středem, který šlape a nutí k tanci, ale nepřepaluje vás a vy vydržíte až do konce. Po té následovala ještě exkurze do schranz světa díky pánům Arkus P & Boris S. Při poslechu jejich setu mi přišlo, že ač schranz má v techno škatulce své místo, nic zas tak zajímavého, na to aby tolik jitřil diskuze na něm není. Někteří se konečně probrali a donutili k tanci, my jsme následovali kroky odcházejících k šatnám a nádraží. Prázdné kupé rychlíku nám poskytlo dokonalý azyl pro cestu zpět domů a probrání prvních dojmů. Na ty další si budeme muset počkat do podzimu a do té doby můžeme spekulovat o tom, jaké to na novém místě bude.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

APOKALYPSA VIRTUAL REALITY

Pátek 20. 2. 2009
Vstup: Předprodej za 449 Kč
Vystupují:
Vitalic, Ben Sims, Ade Fenton, CJ Bolland & MC Screen, Tetrapak aka Boris S & Arkus P, Acid Flux, Laydee Jane, Michal Poliak, Dan Cooley, Jeaniss, Efendy, Alexx Van Den Berg
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika