Report z Bounce! Bounce! od Sakeé

Report z Bounce! Bounce! od Sakeé

20. 03. 2009  |  Autor: Vendula Říhová  |  Komentáře (6)
Znáte to, jsou party, na které se vám nechce. Neznáte djs a vlastně byste si takové party třeba ani nevšimli, ale přijeli vám přátelé, kteří tam jdou, a tak jdete s nimi. No a v závěru odcházíte k ránu - nadšení, vyhopsaní. Ale pozor, milovníci umění mixu ala James Zabiela by neměli číst dále!
Okolo deváté jsem otevřela dveře Chapeau Rouge, bar byl plný, takže jsme se přesunuli o patro níž. Tady byla akorát skupinka tanečníků, kteří se kroutili do tónů dokola hrající desky, Béla En nikde. Podle line-upu měl začít hrát až ve 22:00, ale to už jsme měli v plánu přesun o patro níž, kde měl ten večer vystoupit důvod naší návštěvy – Kay & Rob Org z kapely Sunshine. Vrtalo mi hlavou, co takoví rockeři předvedou v setu. Když jsem koukala na plakát s programem klubu, stálo u jejich jmen ‚punk-tech‘. Hm, už jsme tu měli smyšlené žánry typu hit’n’house’n’energy, ale tohle se mi moc líbilo. V půl desáté se v Chapeau začali shromažďovat fanoušci Sunshine. U slečen s pokladničkou jsem se trošku kroutila, přeci jen dát osmdesát korun za něco, o čem nic nevíte… Ale kamarád slíbil koupit pivo, když budu nespokojená, tak jsem zaplatila, nechala se orazítkovat a sestoupila do podzemí. Ocenila jsem, že o patro níž jsem za pivo zaplatila pouhých 25 korun oproti 40ti korunám nahoře. Také musím pochválit slečnu, která ho ten večer točila, byla milá, usměvavá a pokaždé s vámi prohodila pár slov, takže pro pivo se vlastně chodilo tak nějak samo :)



Ale vraťme se ke klukům ze Sunshine… Jsem docela zvyklá na to, že ze začátku postávají partypeople ostýchavě vzadu a nikdo moc nepaří. Tady tomu nebylo jinak, tedy alespoň prvních pár minut. A potom? Potom nastalo pravé peklo. Jedna z prvních skladeb večera byla provařená Bounce od MSTRKRFT, potěšila mě a myslela jsem si, že už vím, jakým směrem se bude mejdan ubírat. Jak moc jsem se spletla, mi kluci předvedli záhy. Tempo bylo zběsilé a kluci střídali hudební styly. A tak se klidně stalo, že zahráli ‚I kissed a girl‘ od Katy Perry (ano, to je ta trochu vlezlá, všudypřítomná píseň, ve které se slečna zpovídá, jak políbila jinou), jenže v takové punk-trashové verzi, že byste uvěřili, že zpěv má na svědomí punkerka v roztrhaných džínách a čírem na hlavě. A vy skotačíte s davem a necháváte se unášet atmosférou, když kluci zvolní tempo a pustí do vás hip-hopový feeling. Nevím, jestli lidé, kteří tam tu noc byli, jsou na to zvyklí, ale dováděli dál. Znáte Toxic od Britney Spears? Tak si představte, že tempo písně trochu zvolní, přidají se kytary a místo Britney zpívá mužský hlas připomínající Sida Viciouse (Sex Pistols), který ale nekřičí, nýbrž procítěně zpívá.

Možná to vypadá jako šílený mišmaš stylů, ale tady každá minuta seděla a dávala smysl, prostě jste po divokém skákání dostali šanci zadupat si na electro a zavlnit do hip-hopu. Všechny ty tracky totiž měli jednu věc společnou – punkový nádech. Chápu, když na rockovém koncertě skočí frontman kapely do davu, ale už jste někdy viděli dělat tohle na party a ještě k tomu s davem 100 lidí? No, tady jste měli možnost. Navíc, pokud byste stáli v nesprávný čas na nesprávném místě, tak jako se to často děje mě, křest pivem vás neminul. Ale kdo mohl čekat, že Kay opravdu skočí… Po třech vyčerpávajících hodinách jsem měla chuť na chvíli vypnout, posedět, ale tihle kluci mě nenechali. Začali s ‚Killing in the name‘ od Rage Against The Machine v remixu od SebastiAna a v tu chvíli jsem byla zpátky na parketě. Pokračovali ve zběsilém tempu Beastie Boys či Wu Tang Clanu, takže jsem měla o zábavu postaráno, i když…



Každá mince má dvě strany a v tomto případě to platilo dvojnásob. Daní za divoký rockový večírek byl fakt, že kluci jsou prostě hudebníci z kapely, nejsou to djs. To se pochopitelně projevilo na mixování, respektive nemixování jednotlivých tracků. Žádné nebylo. S tracky si hráli, to ano, ale jejich přechody byly po třech čtyřech hodinách nesnesitelné. Najednou mi začalo vadit, že mě navnadili úžasnou electroskladbou, ze které z ničeho nic vyskočili a vytasili žánr úplně jiný. Pánové hráli z I-podů. I přes takový nedostatek mě ale výběr desek hodně bavil, takže jsem v klubu zůstala až do pěti. K ránu se pánové dokonce pustili do zlámanin a drumm’n’base, ale to už jsem se jen usmívala. Nevěděla jsem, jestli to je recese nebo jestli to myslí upřímně a bylo mi to jedno.

Vy, kteří bazírujete na precizně odvedené práci s mixem, se klukům se Sunshine vyhněte obloukem. Ale vy, děti odkojené punkem, vyrostlé na technu – zajděte a nebudete litovat! Je tomu dávno, co jsem řádila koncertech se Steelkami na nohou, takže já jsem si večer užila. Bélu En, Marcella Tottiho či Nesquika, kteří hráli o patro výš, hodnotit nemůžu, protože jsem je neslyšela. Underground byl v podzemí a já s ním. Pravda je, že kluci ze Sunshine mají do umění Jamese Zabiely zatraceně daleko. Jenže komu by to vadilo, když jsme z klubu odcházeli všichni jako po dobrém sexu – zpocení, rozcuchaní a šťastní.
6 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno: Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
soulbass
23. 03. 2009 | 20:32:12
+0 | -0
příště jdu na saké se Sakee :D podařený report,živě si dokážu představit,co se tam dělo-slečna má good style!
klappa
23. 03. 2009 | 00:38:54
+0 | -0
Super report ! Akce vyborna, priste zas :-)

Ilustrace: http://www.facebook.com/album.php?aid=2019829&id=1250143598&l=7c3645613d
mishaczeq
22. 03. 2009 | 22:38:38
+0 | -0
teda Sakee je moc sikovna. report je vecnej, libivej a zaroven i osobni a strefujici se do veci, co se mi taky nelibi. :)
Obsession
20. 03. 2009 | 22:44:56
+0 | -0
pěkně!!
Filipd
20. 03. 2009 | 10:44:55
+0 | -0
Super report Sakee, priste bych se mel jit podivat taky, jak to popisujes jako bych tam byl :D
lukeso
20. 03. 2009 | 09:07:33
+0 | -0

djs

tak to musela byt docela jizda:-)))
NOVÉ SOUTĚŽE
JE ČAS VYRAZIT NA
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2019   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika