Je to už šest měsíců od chvíle, kdy jste brázdili zemi českou na warm upech a pak si dali Summer Of Love. Těch warm upů bylo za 10 dní opravdu hodně a tak jste dost dobře poznali český kluberský život. Jaké jsou vaše vzpomínky?
FK: Celých 10 dní bylo naprosto úžasných. Hodně rozhovorů v rádiích, jedna warm up párty za druhou a pak velké finále na Summer Of Love. Bylo to úžasné a roztrhala bych si žíly, abych něco podobného mohla zažít znovu. Hráli jsme i dvakrát za noc, přes den jsme jezdili po rádiích, dělali online chaty s lidmi. Nejvíc super byl vzrušující rozhovor v televizních novinách na ČT. Miluji to! Mám ale taky jednu hodně humornou historku. Celých těch deset dní jsem se živila převážně müsli tyčinkami, protože nejím maso a to v Čechách je docela blbé... Tedy kromě kouzelných obědů u Aleše doma na terase.
JS: Loňské léto se zdá být už tak dávno... Právě mám za sebou svou první zimu v Berlíně a že byla hodně mrazivá, pro mě to bylo něco nového, protože v Londýně to tak nebylo. V Berlíně bylo zajímavé sledovat změnu ročních období a sníh. Tedy kromě pár dní, kdy jsem byl v nemocnici, protože jsem na ledu spadl ze svého kola. Co se České republiky týče, mám to u vás hodně rád, protože lidé jsou velmi přátelští, opravdoví, stimulující a skoro univerzálně krásní. A samozřejmě, takové jsou i párty u vás.
Který z těch warm upů jste si nejvíc užili?
FK: Celá ta warm up tour byla pro mě něco nového a vzrušujícího, potkala jsem hodně cool lidí a odpovídala na vyzývavé otázky. Warm, který stál za zapamatování byl rozhodně ten v Roxy! Nikdy jsem osobně neviděla tak narvané Roxy a celý ten dav lidí byl ve skvělé náladě a velmi interaktivní. Všichni tancovali tak mohutně, že ze stropu padaly kapky vody, které se na mém těle mixovaly s mým vlastním potem. Bylo skutečně náročné některé mixy udělat s potem v očích! A skvělý byl také Pekelný bar. Lidi skákali jako o život, dávali mi slunečnice jako dárek za mixpult.
JS: V Roxy to bylo hodně dobré, byla super zkušenost zahrát si před narvaným klubem. A já si taky hodně užil warm up v Mecce. Bylo znát, že lidi tam asi nečekali tu hudbu, co budeme hrát, ale všichni roztancovali svoje zadky a my si uživali back2back hraní se Space Djz. Myslím, že jsme to vyhráli.
A pak jste poprvé hráli na Summer Of Love. Loni to bylo deštivé, blátivé ale... zároveň to byl jeden z těch ročníků, které se stanou legendárními.
JS: Ano, to rozhodně byl nezapomenutelný zážitek. My jsme hráli v Red Zone, takže nás počasí tolik netrápilo. Začal jsem svůj párty život jako raver a tak mám extrémně pestré zkušenosti s blátem. Na jednu vzpomínku nemůžu z té doby zapomenout. Bylo to na Glastonbury a já se tehdy se stovkami lidí díval na dvě totálně zketaminované polonahé holky, které se snažily přejít opravdu velké jezero bláta. Byly tak sjeté, že vůbec nevnímaly ty stovky lidí kolem, jak na ně čučí a sledují každý jejich mučivý krok do bláta. Nakonec do toho bláta skočily střemhlav a bylo to.
FK: Jupííí! Zamilovala jsem si Summer Of Love a chci tam zase hrát. Naštěstí naše stage byla Red Zone, krytý stan se spoustou vyparáděných holek v párty oblečcích. Byly rozparáděné a dobře se bavily. Taky kluci byli v hravé náladě a tak bláto a déšť na nás neměly žádný effekt. Hrála jsem po Rex The Dog a spustila jsem trochu tvrději, než je mým zvykem. Už jsem si zvykla, že u vás v Čechách je potřeba hrát víc od podlahy. Hodně jsem si to užila a věřím, že se letos na SOL zase uvidíme, snad už tentokrát na hlavním stage!
Kdybyste dělali vlastní festival, kdo by tam hrál a jak by to vypadalo?
JS: Bylo by to plné mých vlastních avantgardních freaků, úchyláků, sexy holek vše barev, věku a zájmů. A všichni by byli otevření, přátelští a nadšení. Budu egoista a tak bych headlinerem byl já s Fidelity, a hráli bychom mega dlouhý třeba 6 hodinový set na úžasném soundsystému, za dokonalého počasí, žádní policajti, neomezeně kvalitního jídla jako sushi, tropické ovoce, dokonalé burgery, české pivo, super komfortní chill out, veknovní bazén... To tak třeba na začátek...
FK: Samozřejmě bysme headlinery byli my dva s Jontym. A hodně super sexy polonahých performerů na pódiu, hromady úžasných vizuálních efektů, Vjové, umělci... Mám hodně ráda vizuální simulace, které jsou synchronizované s mojí hudbou. Nic laciného, samozřejmě, ale pořádné umění, trochu avantgardní a plné nevinnosti. Taky mám ráda travesty a různé freak show, stejně jako neočekávané performance se smyslem pro humor. K tomu bych přidala trochu politického elementu nebo bych udělala nějakou nadaci pro dobré účely, nebo pro někoho, kdo potřebuje pomoc. Osobně dávám přednost podpoře holek, které to mají těžké a ráda bych jim věnovala část zisku, nejlépe jedné z nich přímo a adresně. Ostatně, na takovém neziskovém projektu do budoucnosti pracuji. Třeba pro holky uprchlíky.
Jonty, už minulý rok jsi hrál v kluba Pacha na Ibize a letos is se stal dokonce residentem... Fidelity zase residentkou Tresoru v Berlíně...
JS: Ano, opravdu jsem oficiální resident pro léto 2009. Budu hrát v hlavní Global Room, kreativním srdci celého klubu. Jsem velmi hrdý, že se mohu spojit s klubem Pacha, je to naprosto profesionální klub a už nějaký čas mě hodně podporuje. A to jak moje hraní, tak novinařinu.
FK: Pro mě je teď novinkou, že hraju pravidelně v Tresoru, což je nově otevřený ale přitom legendární klub, možná ten nejlegendárnější na světě. Je to tam skvělé, však někdy přijeďte, z Prahy do Berlína je to kousek...
V poslední době jsi udělal několik svých tracků, ale také dva velké hity. Jedním je spolupráce s Judge Julesem a druhým je remix pro Motor. To už je čím se chlubit, ne?
JS: Hodně mě těší, že jsem s Judge Julesem udělal společný track Trainwreck na jeho nové album. Zrovna tento týden jsem zjistil, že je třeba na kompilaci Miami Trance Anthems, vydávané u příležitosti Winter Music Conference v Miami. Trainwreck je posledním trackem na desce, hned za Ferry Corstenem... To jsem nikdy nevěřil, že by se mohlo stát! Další, co se mi povedlo je remix, který jsem právě dodělal pro skupinu Motor a jejich nový singl Death rave. Vyjde to na Shitkatapult v Evropě a na labelu Steve Aokiho v USA a jde o silný acid techno track, který přesně vyjadřuje to, co dnes hraju. Motor teď vyrážejí na turné s Depeche Mode, takže čekám také na tento remix dobré odezvy. Držte palce!
A teď zase do Čech. Už teď v pátek 3. dubna hrajete na Full Moon Party se Cjem Bollandem. Co říkáte tomu konceptu? Byli jste někdy na skutečné Full Moon party někde na Goa, Srí Lance nebo v Thajsku?
JS: Byl jsem na hodně Full Moon párty, v Thajsku a v Indii. Ale třeba Goa nemám moc rád, je to tam špinavé, nebezpečné, všude samí policajti, hodně kriminality, drogy nahusto, všudypřítomné a hodně nebezpečné motorky na nebezpečných silnicích. Ani muzika nestojí za moc, protože se tam hraje hlavně Goa Trance, což tedy není zrovna můj šálek kávy. O to víc se těším na Abaton, jak to bude vypadat v českých podmínkách a s muzikou, kterou miluji.
FK: Pro mě Full Moon znamená čas, kdy nemůžu spát. Dokonalý čas na to někam vyrazit na párty! A taky mám ráda měsíc, protože je to symbol ženství...
A jaký koncept si přivezete s sebou na Full Moon Party do Abatonu? Hrajete 3 hodinový set...
JS: Budeme hrát podobně jako na Summer Of Love, já a Fidelity se budeme střídat po 45 minutách, jeden po druhém. Tohle velmi dobře funguje, i když každý hrajeme něco trochu jiného. Můžeme tak naplnit celé tři hodiny pořádnou energií a množství vitality.
FK: Máme rádi změnu a tento způsob hraní je pro nás výzvou, jakousi soutěží jen tak pro srandu mezi námi. Těch 45 minut, kdy nehraju jdu prostě na párty si užívat s fanoušky a pak když se zase vrátím, jsem doslova nabitá, abych jim pořádně roztancovala zadky!
A tak ještě než se rozloučíme, pozvěte svoje fanoušky do Abatonu!
FK: Hey, vy česká nahá kuřátka! Nezmeškejte nás a kupte si svoje lístky včas, abysme mohli spolu protancovat celou noc pod měsícem v Úplňku. Takže v Abatonu 3. Dubna a každý, kdo nás pozdraví, dostane od nás zbrusu nové cédéčko s naším mixem!