Namosh: Jsem připraven Berlín brzy opustit

Jak se máš? Co teď právě děláš?
Mám se skvěle, díky. Právě jsem dokončil natáčení tanečních scén pro moje nové video „Later For Keeps,“ což je taneční verze skladby Keep It For Later na albu. Taky nacvičuju vystoupení se dvěma dechaři, kteří si říkají Suessmilch Horns, hrají na trombón a různé dechové nástroje a s violistkou Miss Vergrnuegen. To bude moje hudební sekce na turné. Bohužel s nimi nepřijdu teď na Flédu – ale v zimě možná ano.


Brzy vyjde tvé nové album Keep it For Later. Na co se můžeme těšit?
Budu na něm spolupracovat se skladatelem Peterem Thomasem. Bude to můj první duet v Německu, můj první německý šlágr, dalo by se říct. Přesto jsem to pojmenoval francouzsky, protože jsem dřív poslouchal hodně francouzské a německé hudby z 60. a 70. let. V těch dobách například i Francoise Hardy zpívala ve francouzštině a němčině.
Jinak moje sestra Zuelfiye zpívá doprovodné vokály. Řekl bych, že uslyšíte zvuky, které jste ještě neslyšeli, nebo ne v takových aranžích. Ve většině skladeb jsem chtěl mít rytmus bez kopáku a virblu, takže uslyšíte rytmus zahraný melodiemi, hlasem, basou... Textově je album o tom, co leží mezi vztahem, o třetím elementu ve vztahu dvou lidí. Myslím, že na tomto albu jsem víc ryzí.



A jakou skladbu z nového alba máš ty sám nejradši?
Strávil jsem hodně času s každou skladbou, dokud jsem se necítil tak dobře, abych ji mohl nechat hotovou. Zkrátka... všechny jsou o lásce a já miluju zpívat o lásce.

Jaká je ta nejlepší věc, kterou ti dal život v Berlíně?
Dal mi to, co jsem si přál, dokud jsem bydlel ve vesnici do svých 18 let. Myslel jsem si, že tam přijdu a budu mít přístup k nahrávání, trávit čas malováním a psaním a že dám prostor své tvorbě... Což se vážně stalo. Takže si myslím, že ten skvělý dar, co ti tohle město dává je... Když přijdeš s nějakou kreativní vizí, kterou tady můžeš přetavit do reality.

Někteří lidé říkají, že žiješ historky, o kterých si ostatní jen vyprávějí. Takže co potrhlého se ti přihodilo za posledních sedm dní?
Řekni to znovu! Jel jsem na kole a moje brzdy najednou vůbec nefungovaly. Jel jsem přímo k semaforu, kde byla červená, na rušné ulici plné aut a motorek. Měl jsem tak poslední čtyři metry a kolo jelo už dost rychle. Už jsem byl připravený udělat akrobatický kousek a vyskočit na zem tak, abych kolo zastavil přímo před autem... načež se rozsvítila zelená. Měl jsem s sebou walkman a poslouchal jsem Juicy Fruit od Mtume.

Plánuješ spolupráci s dalšími hudebníky z Berlína?
Jo, nějaké skladby s Angie Reed a něco s Jessie Evans. Jsem docela připravený Berlín brzo opustit. Od doby, co je teď můj label v New Yorku, si říkám: Proč ne? Teď, když mám německý pas a je j-e-d-n-o-d-u-c-h-é tam jít.

Björk prohlásila tvou skladbu Cold Cream za její nejoblíbenější za rok 2005. Jaká je tvoje nejoblíbenější skladba od ní (jestli je nějaká taková...)?
Mám rád hodně jejích písní. Když mi bylo tak 13, Björk byla jedna z těch mála sólových umělců kolem, takže to pro mě bylo až duchovní, když zmínila mojí skladbu. Myslím, že nejradši od ní mám „Enjoy“. Celá skladba je jako Gestalt.

Kdy jsi naposled lhal?
Myslím, že lhaní je, i když nezmíníš něco, co bys měla, aby ten druhý úplně rozuměl situaci. Abych odpověděl na tvou otázku – včera jsem přišel pozdě na sraz s kamarádem, abychom šli na audiovizuální happening, který pořádali Razi (kluk z Brazílie) a Becky Ofek (režisérka). Už jsem byl připravený vyzvednout toho kamaráda s kolem a napadlo mě, že bych mohl zavolat otci - chtěl jsem mu zavolat už pár dní. Jenže namísto obvyklého „Ahoj“ a „Jak se máš“ jsme najednou začali probírat nějakou historickou událost... Takže jsem měl zpoždění půl hodiny a zapomněl jsem říct proč. Řekl jsem jen „Promiň, že jdu pozdě“ a kamarád řekl „Víš, ty jdeš vždycky pozdě“.

Takže není pravda, že nemáš mobil?
Byla to pravda do roku 2006, dokud mě můj bývalý label a bookingová agentura jemně nedonutily si nějaký pořídit.

Kde ses naučil všechny ty gymnastické kousky, co předvádíš na pódiu?
Řekl bych, že jsem se naučil hodně z videoklipů na MTV ze 70. a 80. let, na které jsem koukal po škole. Každý pohyb, který zachytí moje oko, si chci přirozeně zkusit udělat taky. Měl jsem 8 sourozenců, hodně jsme zpívali a malovali a tancovali a stále se hádali. Teď jsem přišel s mými vlastními pohyby, což je pro mě vyjádření, které jsem se rozhodl dělat namísto toho, něco říkat nebo hrát na nějaký nástroj. Není to jen o disko krocích. Myslím, že moment osvícení byl, když mi byly tři roky a viděl jsem svou starší sestru na tanečně-sportovní performanci s ostatními studenty na pódiu ve velikém stanu. To bylo poprvé, co jsem slyšel písničku takhle nahlas. Vidět těla, jak se hýbou do rytmu a melodií té písničky bylo ohromující ve velice pozitivním směru. Ta písnička byla mimochodem „Fresh“ od Kool and the Gang. Uvidíme se v Brrrrrrrrrrrrně!

Dodal: Zuzana Friday Prikrylova, Level B Production