Lucerna Music Bar v zajetí Electronic Beats

Pražská zastávka Electronic Beats Recommends je součástí evropského turné, které kromě Caribou patří také objevům labelu City Slang Barbaře Panther a postdubstepovým Mount Kimbie. Ti sice do Lucerny nedorazili, vybarní DJs se ale vesměs ukázali jako kvalitní doprovod nemluvě o tom, že dvaatřicetiletý multiinstrumentalista Dan Snaith aka Caribou má v Česku natolik silnou základnu fanoušků, aby jí bez problému zaplnil právě Lucerna Music Bar či před půl rokem smíchovské Meetfactory. Dan je považován za krále indie-elektroniky, jeho hudební záběr je ale tak široký, že si snad ani žádnou škatulku nezaslouží. Na svých nahrávkách kombinuje elektroniku se zpěvem na hranici britpopu, kytarové prvky často mění do podoby psychedelického popu, a to vše bez jakéhokoliv zaváhání či přešlapu. Snad je to vítaný „side effect“ Danovy původní profese – matematiky, co se odraží ve stylu, v jakém své skladby už přes deset let komponuje. Vezměme to ale popořádku.



Úderem deváté se nenápadně houstnoucí dav dočkal prvních tónů od DJ Hiffiho, ten ale přes veškerou snahu nevystoupil ze stínu pozice předskokana, což čekání na hlavní hvězdu večera zrovna neulehčilo. A tak, přibližně o hodinu a půl později, za bouřlivého potlesku a hvízdání, začal skladbou Jameila koncert Caribou. V duchu nejnovější desky Swim se nesla převážná část večera, i když koncertní úprava většiny skladeb mohla nepřipravené ucho posluchačovo přinejmenším překvapit. Zpočátku tak mohl mít leckdo dojem, že se drobným nedopatřením octnul v bubeníkově zkušebně, Danovy melodické vokály a roztomilé podivnosti vycházející z bezejmenných krabiček a syntetizátorů se poněkud ztrácely pod těžkou vahou bicích, postupem času ale našly společnou řeč a toho, kdo chtěl, dopravily k bráně hudební nirvány.



Pomalejší start koncertu jasně předčila jeho druhá půle, kdy přišly na řadu očekávané hitovky. Odessa, číslo jedna poslední desky, přivedla juchající dav k vrcholu, nic na tom nezměnil ani expolodující přídavek Sun, který koncert s veškerou slávou zakončil. Více než hodinka plná nálad, které dojmou i roztancují zároveň nenechala snad nikoho na pochybách, že Caribou umí.



Zatímco mnozí teprve soukromě či veřejně zpracovávali čerstvý zážitek a Caribou v backstagi balil fidlátka na další štaci po Evropě, na pódiu již v rudé záři reflektorů kraloval DJ Tvyks, dobře známý, a přesto vždy čerstvý vítr z Berlína. Jeho devizou jsou přesné mixy a energická koláž zvuků, přesahy napříč žánry a nadčasovost. Ani v Lucerně tomu nebylo jinak. Možná proto si zahrál hned dvakrát. Mezi jeho sety však Lucernu ovládl Matt Didemus, polovina indie-elektro-popového dua Junior Boys. Matt své vinyly sice roztočil početně skromnějšímu publiku, nicméně těm, kteří vytrvali, velmi nenuceně naservíroval hutný mix inteligentního housu. Ten však někteří ocenili až příliš a svými tanečními kreacemi přímo na pódiu zapříčinili nepošlusnost jehly na gramofonech. Matt tak odehrál pouze hodinový set, místo avizované hodiny a půl. Faktem sice je, že celý program dostál zhruba půlhodinového posunu, nicméně rozjetí fans, kteří ve finále přidali i rozlité pivo, na jeho předčasném odchodu měli určitě svůj podíl. Do úplného finále pak zbytek vytrvalců dovedl již zmíněný Tvyks a krátce po druhé hodině se Lucerna Music Bar ponořil do ticha, stejně jako pražské ulice do bílé tmy.