Heart Beat - Hardcorový sen v klubu Kostel

Na tuto akci jsem byl velice zvědavý. Line-up byl na domácí poměry více než lákavý a výběr prostoru se zdál být zajímavý. Party lákala na tři stage s dominantním hardcore pódiem, to vše za velmi sympatické vstupné. V pátek večer proto hardcore fans neměli snad jinou volbu.

Akci v hlavním sále odstartoval známý slovenský dj a producent Enhancer. Od něj se návštěvnici dočkali typického hardstylového zvuku, který gradoval až k mainstream hardcoru. Zahrál mimo jiné Art of Fighters – Nirvana of Noise (Dominator 2011 anthem) nebo The Prophet – Pitch Black (Kasparov mix). Na malou chvíli jsem pak také navštívil dvě zbývající stage. Za techno stage se skrývalo spíše tekno a zlomené beaty zrovna nebyly a nejsou mým šálkem čaje. První ze dvou jmenovaných stagí byla místy přeplněná, za to na druhou už moc návštěvníků nedorazilo.

Po slovenském kolegovi domácí barvy hardcore scény hájilo producentského duo Hungry Beats. Za tímto projektem se skrývá Krist-Off společně s Hdg z Prague Nightmare Crew. Jejich frenchcore a hardcore tracky se svou kvalitou vyrovnávají evropskému nadstandardu. Není divu, že jim samotný Angerfist nabídl, že by rád hrál některou z jejich skladeb na svém dalším vystoupení. Na můj vkus to kluci na začátku akce kotlili dost rychle. Chybou byl ale spíše ne úplně šťastně poskládaný line-up. Duo zahrálo převážně svou produkci a došlo i na hymnu k akci.



Jediné co mně tak trochu vadilo na jejich vystoupení, krom zvoleného tempa, byly stroboskopy. Na můj vkus jich bylo opravdu moc, byly blízko nad hlavou a jely v některých pasážích neskutečně dlouho.

Přesně o půlnoci přišel na řadu první ze tří zahraničních hostů. Sympatický The Dj Producer se pomyslně vrátil po necelém roce opět na místo činu. Tedy ne doslova. Své poslední vystoupení, které u nás absolvoval, bylo v klubu Matrix, a stálo opravdu za to. Páteční večer nebyl ničím jiným! Začal industrial hardcorem a industrial hardtechnem, poté sklouznul k líbivému UK hardcoru. Na jednu stranu to bylo velmi příjemné, na druhou stanu to bylo ale poměrně znatelné zpomalení oproti předcházejícímu vystoupení domácí dvojice. Ale jak jsem již zmínil, mohla za to především skladba line-upu. Producer se opět předvedl v tom nejlepším světle, v jakém jen mohl. Jeho tuzemské vystoupení se mně líbilo víc, než jeho letošní hraní na holandském festivalu Dominator.

Hlavní hvězdou byl pro mě holandský sympaťák s maskou masového vraha na obličeji a s kapucí na hlavě – Angerfist. Tento rok jsem měl tu čest Dannyho Masselinga slyšet již popáté. Ze všech těch vystoupení přeci jen toto bylo v něčem prvotní. Poprvé jsem měl příležitost si ho poslechnout v klubu. Jeho premiéra u nás, která proběhla na open-air festivalu Pleasure Island byla výborná! Jediné co kazilo dojem z jeho vystoupení, bylo všudypřítomné bahno a mizivá návštěvnost. Ovšem tento večer jsem počítal s větší návštěvností. Přeci jen se jedná o jméno, které dokáže nalákat spousty návštěvníků a vyprodat nejednu akci. Má předtucha se vyplnila, přestože nebylo vyprodáno. V půl druhé ráno hlavní hardcore stage byla dost našláplá. Dav skandoval Angerfist-Angerfist! Danny se nenechal dlouze vybízet a s chutí se pustil do své klubové premiéry u nás. Předvedl poměrně překvapivý mainstreamový set. Zazněly snad všechny letošní „klasiky“ - hymna letošního festivalu Dominator od Art of Fighters - Nirvana of noize, Noize Suppressor vs Mad Dog - Bassdrum Bitch, Outblast & Angerfist - The Voice Of Mayhem, Endymion – Abduction, Anime – Detonate, Mad Dog – Here Comes The Madness. Ke konci zahrál Euromasters - Alles Naar De Klote (Neophyte & Evil Activities Remix) společně s Roland & Sherman - Somewhere Down The Lane – pecká! V průběhu vystoupení samozřejmě nezapomněl na svou produkci - Dortmund 05, Legend, Riotstarter, Right Through Your Head, In A Million Years, Dance With The Wolves, Yes, Incoming a Jesus wept. Zazněl i remix pro Hellsystem tracku Shut Up And Die nebo spolupráce Angerfist & Outblast feat Crucifier na tracku Triple Vision. Opravdu famózní vystoupení, kterému na kráse ubíral nevyvážený zvuk a místy velmi chladná reakce publika. Očekával jsem, že reakce budou o něco slabší, než v zahraničí, ale netušil jsem, že až tak moc. Přesto jsem potkal alespoň pár nadšenců se s nápisy Hardocre United, Thunderdome, Angerfist, Masters of Hardcore, Syndicate, Black či Ground Zero pařící hakkuh.

Následující Speedfreak mě svým posledním vystoupením (minulý rok v dubnu) velmi oslovil. Bohužel po předcházející vyčerpávající hodině a půl jsem neměl již tolik sil a tak jsem šel k hlavnímu vchodu nabrat novou energii a nadýchat se čerstvého vzduchu. Po Dannyho vystoupení bylo v hlavním sále nadměrné teplo a hrozně vydýchaný vzduch. Po podlaze se dalo klouzat a všude kam jsem se podíval byly odpadky (za což může absence košů nebo pořádkové služby, když už jsou někteří návštěvnici tak bezohlední). Toalety byly kapitola sama pro sebe, takže se radši ani o tom nebudu moc rozepisovat a vezmu to zkráceně - otřesné.

Do hlavního sálu jsem se vrátil až na posledního vystupujícího Dave.LXR. Ten svůj set rozjel v rytmu frenchcore a hardtek. Po pár skladbách jsem již neměl moc sil se udržet na nohách a tak jsem šel radši domů. Po hudební stránce jsem byl velmi nadšený. Výsledné hodnocení ale ovlivnil nevyvážený zvuk, neklimatizovaný prostor, bezohlednost některých návštěvníků, nadměrně blikající stroboskopy v některých pasážích a toalety. Více záporů než kladů, přesto jsem opravdu moc rád, že jsme tu měli tuto party, kde se konečně dalo poslechnout víc rozumné muziky (alespoň tedy pro mě). Doufám, že další vydání nebo obdobná akce nabídne srovnatelné obsazení a zlepšení v několika organizačních bodech.