Není Elektra jako Elektra

Nebudu zde opakovat stará známá klišé, kterak brněnská Elektra byla vždy o krůček napřed než ta pražská (kde té je konec?) a jak je brněnské publikum otevřenější a tak dále a půjdu rovnou k věci.

Gregor Tresher se na Elektru do Brna vracel již potřetí, což určitě nebyla náhoda. Jeho sety se tu setkaly vždy s velkým úspěchem, navíc vydání jeho nového alba bylo další vhodnou příležitostí tuto osobnost pozvat znovu – ostatně proč ne. Několik dní před akcí přišlo od organizátorů oznámení, že tento Němec na Flédě exkluzivně vystoupí live. Pro někoho to mohla být možná pozitivní, leč pro mě spíše negativní zpráva. Všeobecně mě „livka“ zas tak moc nebaví a navíc se tím jeho vystoupení pokrátilo na pouhou hodinu. Slib přátelům zúčastnit se mě ale v podstatě dohnal k tomu, že jsem se v den D ocitla ve vlaku směr Brno.

Po předchozí „warm up session“ jsme na Flédu s přáteli dorazili okolo 23. hodiny. Celkem jsem se těšila na set kolegy a kamaráda gusmana, který v tu dobu hrál na hlavním pódiu. Jeho obsazení v line upu mě velmi potěšilo a myslím si, že bylo jako jedno z mála správné. Gusmanův tech-minimalový sound do konceptu party zcela zapadnul. Navíc sety v jeho podání nepostrádají určité kouzlo – skromné vystupování doprovázené minimalistickým si poťukáváním do rytmu a letmými pohledy do publika jsou už jeho poznávacím znamením. Zkrátka roli předskokana zvládl velmi dobře!

Pak už ale měl přijít na řadu ten, kvůli kterému jsem vážila celkem zdlouhavou cestu. Štíhlý a vysoký muž s elegantními brýlemi si stoupnul za svůj laptop nejmenované značky a spustil překvapivě rychlý sound, který nebyl zrovna lehčího rázu, ba naopak. Tresherovo techno ale pěkně šlapalo a na publikum skvěle zafungovalo. Občas bylo ozvláštněné nějakou novinkou z alba, což celému live actu dodalo šmrnc a osobitý zvuk ala Tresher. Největší aplaus samozřejmě sklidily hitovky jako Thousand Nights a čerstvé věci z nového alba. Nezapomněl ani na skladby tvrdšího rázu jako Breaking New Soil a další starší pecky, aby tak uzavřel okruh svých největších hitů. Hodina uběhla jako voda a byť to bylo vystoupení velmi dobré, k uspokojení mých hudebních tužen rozhodně nestačilo - bylo velmi krátké.



Pak už měl celý večer poměrně rychlý spád. Na hlavním pódiu pokračoval v krasojízdě Orbith, vedle odehrával svůj pestrobarevný set šoumen Tokátko. Lidi se bavili, ale jen pár letmých pohledů mi stačilo k tomu, abych si všimla, že téhle Elektře něco chybělo. Zda to bylo menším počtem návštěvníků nebo tím, že už je můj pomyslný hudební vkus (což se absolutně netýká Gregora Treshera, ale spíše zbytku line upu) tak trochu někde jinde, nevím. Můj celkový dojem z této Elektry byl ale bohužel spíše negativní. Hold, není každý den posvícení a není Elektra jako Elektra…