Pár slov k Apollo 2011

Pár slov k Apollo 2011

21. 01. 2012  |  Autor: YannD  |  Komentáře (0)
Vzhledem k tomu, že se jedná o premiéru, nebudeme spoléhat na to, že všichni ví. Neví. Takže, Apollo jsou nové hudební ceny jako přes kopírák střihnuté s britskými Mercury Prize. Mají tedy pouze jednu kategorii, udělují je kritici na základě svého hudebního úsudku, což nebývá u cen jiných pravidlem a aktuálně za sebou mají první ročník.
Před pár měsíci se mě ptala naše šéfredaktorka Sonja: „Hele, koho bys vybral z tuzemských interpretů jako nejzajímavějšího?“. Nevím už co jsem jí tehdy odpověděl a nevěděl jsem ani o co přesně jde. Koncem loňského roku už jsem věděl. Ceny vykrystalizovaly do uchopitelné podoby, stravitelné pro všechny, kdo se jen trochu zajímají o dění na tuzemské hudební scéně.

Že zatím stojí spousty práce je jasný, takže to přeskočíme. A to rovnou do čtvrtečního dopoledne 19. ledna. Dostaveníčko v národním si dala desítka kritiků vybraná jinými kritiky. Tedy úzká porota vybraná širokou, čítající 73 kritiků plus/minus jeden až dva kritici. Do placu bylo kolektivní prací poroty široké, vhozeno sedm nominací a teď babo raď. Cena je jen jedna, dobrých alb sedm. Mezi nominovanými byli Tata Bojs či David Koller, kteří celým nominacím dávali určitý rámec. Dále Midi Lidi, Floex či staří známí se svými novými projekty. Ať už ex-khoibí Filip Míšek s projektem Dikolson, Jan Čechtický a David Volenec (Sebastians, Ohm Square, Colorfactory) s projektem Prince of Tennis nebo Martin Hůla (Sporto, Travolta, Ememvoodoopöká, Plug & Play) s projektem Bonus. A když už jsme u výčtu jmen, tak dodejme, že těmi hlavními kritiky, kteří už nevydrželi tlak mainstreamu a komerce a vybouchli do podoby realizačního týmu cen Apollo jsou Tomáš Tenkrát, Marek Gregor a Pavel Kučera.

A teď už k samotnému večeru. Přišel jsem pozdě. Pětatřicet minut, to už tady dlouho nebylo. Svůj pozdní příchod jsem chtěl glosovat slovy: „Kdybych přišel včas, tak bych tě akorát nas*al.“ Raději jsem je ale spolknul. Sonja vypadala opravdu nas… Požár hasí první drink na plném baru v patře prvním. V druhém zjišťujeme, že pivo je free, do prvního už se nevracíme. Ač start měl již proběhnout, sál je prázdný. Ach ti umělci. Bohémové co čas absolutně neznají. Nakonec sám Pavel Kučera přítomné vhání do sálu ať už se sakra může začít. S drinkem s sebou to nejde. Vypít drink takřka na ex se jeví jako poukaz na zvednutí celé řady při odchodu na wc. A nebyli jsme v tom sami. Scénka před vchodem – příchozí k sálu zdraví sedící před vchodem: „Čau, proč nejdeš dál, na co tu čekáš?“ „Až dopiju drink vole.“ No nic, dál.

První čeho jsem si všimnul, byla malá lednice Red Bull na pódiu. To mě uklidnilo. Kde je Red Bull, tam je většinou i kvalita. No ne?;) Z klidu mě ale vyvedl fakt, že na mém místě sedí cizí člověk a já tak musím sedět na místě jiného cizího člověka, který ale naštěstí nepřišel, takže logistický problém byl zažehnán. Pak se zhaslo a vše začlo. Rozpačitě leč zřejmě podle scénáře. Místo avizovaného Jakuba Koháka dorazila Tereza Voříšková. Nejistá a rozpačitá, ostatně jako po zbytek večera. Kohák dorazil ve vesmírném skafandru narychlo spíchnutém (údajně) a celý to odpálili. Ze složení dua moderátorů vcelku jasně vyplývá styl jakým se celý večer ubíral. Legrační, chvílemi akorát, chvílemi až moc, rozuměj vůbec. Celkově jsem se však bavil a Jakub Kohák mě nezklamal, jeho improvizační vtípky měly šmrnc a celý ceremoniál posouvaly do mnohem uvolněnější podoby.

Svůj podíl na tom měli i sami nominování, protože krom toho že svá dílka prezentovali live v podobě jedné zahrané písně (mimo Prince of Tennis, kteří momentálně live nehrají), měli taky možnost uvést se krátkým videm a slovem svého hosta/kamaráda. Z videí bylo patrně nejvtipnější Bonusovo s "kuřetem v hlavě" a dále video pro Midi Lidi od Čoko Voko, byť bylo původně pro jejich prezentaci připraveno video jiné. Z hostů/kamarádů byl pak nejvtipnější David Černý promlouvajíc k Davidu Kollerovi či Aleš Najbrt postěžovav si na dávné odejití z kapely Tata Bojs, jež svým slovem podpořil. Asi nejtěžší to měl David Ondříček, protože Prince of Tennis nezahráli, pouze jsme shlédli klip k jejich skladbě Failure Is Art If You're a Robot, a tak se na scéně ocitl sám, za to však vyzbrojen informací od Jana Čechtického, že nechce promlouvat k davům v hledišti. Co následovalo je vcelku jasné. Promluvil. A promluvila i Jana Kománková, která byla zřejmě nejvíce iritována zvoleným „haha“ stylem a neodpustila si poznámku o festivalu trapnosti. Nicméně v kontextu toho, že se vůbec uděluje cena za skutečně hudební umění, na jevišti se místo okázalých sponzorů objevují osobnosti typu Aleš Najbrt, David Ondříček nebo David Černý a mezi nominovanými jsou opravdové hudební lahůdky, vyzněla ve finále tak trochu naprázdno, byť každému muselo být jasné, jak byla míněna.

Vítězem se nakonec stal a úzkou porotou byl vyhlášen, Bonus se svým albem Náměstí Míru. Vzhledem k náročnosti rozhodování a počtu kvalitních alb, která loni resp. v období mezi listopadem 2010 až listopadem 2011, vyšla, se dá předpokládat, že Bonusovo album spíše než jednohlasným top vítězem, bylo nejlépe dosažitelným konsenzem. Tím však nijak nesnižuji jeho uměleckou hodnotu a především fakt, že vyhrálo album, které má hlavu a patu nebo taky, jinak řečeno, vlastní názor. Nejedná se zdaleka o čirý rap či hip hop, nýbrž o směs kytarových základů, folkových prvků a rapovaných textů, reflektujících témata hluboká, nikoli povrchní. Takže třikrát hurá a díky. Vtipný byl fakt, že hlavní cenu, tedy šek v hodnotě 60-ti tisíc korun věnovala OSA, s níž má Bonus řekněme nevyjasněné vztahy. Další peněžní část ceny věnoval musicserver v podobě reklamy v hodnotě 50-ti tisíc a samozřejmě soška z dílny Maxima Velčovského, symbolizující zápis zvuku, cédečka a spoustu dalších věcí.

Následná party v prostorách Nové scény Národního divadla byla dlouhá, poklidná i divoká a především, jak jinak, vše shrnující. A aby měl článek i skutečně informační hodnotu, dodejme pár souvisejících informací – Bonus po svém vyhlášení slíbil, že své album dá zdarma ke stažení. A stalo se (stahujte: http://starcastic.cz/bands/bonus-namesti_miru/) Prince of Tennis sice nevystoupili, ale vystoupí jinde (např. 21.3. v Meetfactory, 30.3. na Flédě či 18.5. v Roxy).

Zde se můžete mrknout na samotné vyhlášení a reakci Bonuse. Za pozornost stojí vtípek Koháka o OSE… :) (autor: alesfoff)
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika