Mladá vlna producentů se v poslední době velmi hlasitě hlásí o slovo. O novou tvorbu se značně podílí nastupující generace pod vedením svých zkušenějších kolegů, kteří se ve funkcích majitelů labelů dostávají do pozice poradců. Kombinace mladé invence a rvavosti se zkušeným vedením postupně přináší velmi lahodné ovoce.
Poprvé se do výčtu zajímavých novinek dostal Manuel Anós aka. PSYK před necelými třemi měsíci se svým EP Kraft. To, že se jedná o další talentovaný klenot bylo jasné v labelu MINUS již v roce 2008. Pod vedením Richieho Hawtina, který se o něm mimo jiné zmínil jako o nejsilnějším talentu nadcházejícího období, vydal svůj debut Clown. Manuel je znám mimo svou tvorbu také výtečným živým vystupováním. V době nedávno proběhlé se PSYK pochlubil novinkou Trails EP, která obsahuje 4 "stopy". "První", "druhou", "třetí" a "bonusovou". First Trail je výhradně o šplhu synthové stopy do nekonečných výšek a Manuelově zažité stavbě tracku. Second Trail je běžnějším, všeobecně dostupnějším zbožím. Důstojně však vyplňuje mezeru mezi snadněji zapamatovatelnou 1. a 3. Third Trail sází více na funky vizáž a celou stopáží se táhnoucí výrazný sample. Bonus Trail zakončuje v hlubších vodách a na rozdíl od svých nebonusových kolegů se zaměřuje na jednoduchou krásu silného beatu a bassové linky.
Lutzenkirchenovu labelu Platform B se povedl husarský kousek. Ve svém sedmnáctém releasu, o který se postarali sám boss labelu, Gilbert Martini, Dema a Paride Saraceni, Antonio Barrientos a Frank Leichert, není snadné najít slabinu. Pokud ji deska má, tak rozhodně ne v údernosti jednotlivých tracků. Každý zvlášť bude působit jako silný pilíř a ozdoba hraných setů. Dohromady by klidně utvořily kompaktní půlhodinový miniset. Již nyní, necelé dva týdny od oficiálního vydání se v superlativech vyjadřují nejedni věhlasní djs. Monday Trolling, pod kterým je podepsaný samotný Lutzenkirchen je nápadně až skočně groovy se silným beatem a velmi hutným podkladem. Sirénovitý Whoop Him od Gilberta Martiniho si v groovy postoji také s ničím nezadá, navíc je však doplněn o značně povedenou vrstvu perkusí a zastřený vokál. Dema a Paride Sarecini, další dva mladí talenti z italského chovu, zanechali svou stopu na Platfomě B s čitelným apeninským schématem. Groovy stavba tracku Dungstangje na "sedmnáctce" jistotou. Zde okořeněná synusoidovou synthovou stopou. Poslední, We have It In Our Head, vtlačilo nejen autorům do hlavy mix téměř všeho výše napsaného. Mnohovrstevnatý track si elegantně pohrává s několika smyčkami mohutného beatu, perkusí, křiklavého samplu a melodické stopy udávající zapamatovatelnou tvář.
V minulém vydání bylo zmíněno vydané EP pod jedním z aliasů Erica Estornela. Bylo také upozorněno, že se v případě souboje Maetrik vs. Maceo Plex blýská na lepší časy prvně uvedenému. Eric se totiž vrátil k osvědčeným vzorcům svého veleúspěšného Crush On Me a na podobné bázi vystavěl také track The Reason na stejnojmeném EP. Relatině pádný důvod zapomenout na lednové nezdary a vzhlížet k perspektivním zítřkům. Temný zážitek pramení z poslechu obou tracků na zmíněném EP. Kromě výše jmenovaného, hypnotického The Reason, jenž se díky temnému vokálu zadíra pod nechty a kůži, je k dispozici taktéž Particle House. Za efekty využité v průběhu skladby by se nemuseli stydět ani tvůrci veleúspěšných hororů. Celá deska se nese ve volnějším housovém tempu, nicméně její síla tkví především v hloubce a atmosféře.
Mr. Machine je výsledkem díla celého ensemblu BBF, a není tedy natolik taneční, jako předchozí produkty populární manufaktury na akustické techno. O klubové aranžmá se musí logicky postarat někdo "další" prostřednictvím remixů. V případě úpravy vybraných kusů se do skupiny dalších dostali překvapivě Soul Clap, Horror Inc. a Dollkraut. Prvně jmenovaná dvojice, více spojovaná s nu-discem, si vybrala tvrdý oříšek. Pretend, skladbu, která svým rozsahem překračuje akustické vody, pánové v kšiltovkách poupravili bez očekávaného zaváhání. Pravděpodobně však nezůstane pouze u jediného remixu a na zoubek se Prebend podívá i někdo další. Vzniklý track navozuje atmosféru zapadajícího slunce na rušné třídě v Miami, kterou pozvolna projíždí originální klavírní part, táhlý houslový vřískot, bručení tuby a rozmazaný hlas Emiky. V případě volby lepšího remixu Mi Corazon padne jednoznačně pohled na Dollkratův výtvor. Ten je totiž narozdíl od Akufenova atmosférického remixu sázejícího čistě na klavír a perkuse, nejvýraznějším prvkem této desky. Veselá struktura skladby, jenž se objevila již na albu BBF You Make me real, využívá nejvýraznější prvky originálu. Vrčící tubu, jednoduchou, za to naprosto chytlavou bassovou linku a klávesový doprovod.
PLANETARY ASSAULT SYSTEMS - Remixes
(Bell Blocker Silent Servant remix + Beauty In The Fear The Black Dog's Destroyed On Purpose Mix Pt 1, 2)