Norský večer s Hanne Hukkelberg

Před tím se můžete vydat za polární září s cestovatelem Martinem Krajíčkem, shlednout krátké filmy z této úžasné země s názvy Natural Glasses a Dánský básník, ochutnat norské speciality Lefse a welcome drink a večer zakončit skandinávským chill-outem mix DJe Jirky Šteffla.

Hanne Hukkelberg

Několikanásobná držitelka norských hudebních cen se po třech letech připomíná s novým albem Featherbrain, na němž se vrací k hravým kompozicím svého debutu Little Things z roku 2004. Na něm stvořila unikátní zvukový hybrid, v němž měly místo třeba hrací skříňky, mandolíny, Glockenspiel, skleničky na vodu anebo drnkání na cyklistické špice. Novinka je o něco méně hudebně výstřední, zato ale intimnější a žánrově pestrobarevnější.

Little Things distribuované ve světě značkou The Leaf Records vystřelily Hukkelberg do absolutní špičky nezávislého popu a skladbu Searching díky použití v reklamě brzy znaly z televize miliony lidí. Vynalézavé zvukové univerzum jejího debutu uzavřené navíc do funkčního celku ji proslavilo, ale zároveň jako kdyby neposkytovalo žádné cestičky k dalšímu vývoji a norská zpěvačka se hned na začátku své kariéry ocitla tak trochu v pasti. Inspiraci pro temnější a emocionálně vypjatější album Rykestraße 68 hledala v Berlíně, na třetí studiové desce Blood From a Stone utekla do svých teenagerských let, kdy milovala rock a hostovala na albu doom metalových Funeral. Je moc dobře, že se na svém čtvrtém počinu Featherbrain odvážila vrátit ke stylu, který jí sedí nejvíce – tedy rozverné, ale zároveň intimní písničkářské miniatury plné nalezených zvuků a nečekaných koncepčních zvratů.



Přes nepopiratelný kompoziční talent je ale největší síla Hanne v jejím hlase a novou desku na něm postavila zcela sebevědomě a bez zábran. Nejsou to ale žádné vokální ekvilibristiky, spíše chytře využívá všech jeho odstínů. V I Sing You něžně šeptá, zatímco v My Devils ho vrstvením samplů proměňuje v ďábelskou zbraň. Deska z velké části vznikala v New Yorku, nicméně uhrančivá The Time and I and What We Make byla nahraná v kostele rodného Kongsbergu s jejím otcem za varhanami. V závěrečné Erik si zapěla duet s osmaosmdesátiletým bardem Erikem Visterem, jehož hlas trochu připomíná Roberta Wyatta a má přes své opotřebování obrovskou emocionální sílu. Norsky zpívaná píseň je tak trochu návratem k zdroji jejího písničkářství a severské poetice, od níž se na posledních deskách tolik snažila utéct.

Hanne Hukkelberg natočila bez debat svoje nejlepší album. Featherbrain je možná trochu schizofrenní deska, na které najdete lo-fi hříčku SMS nahranou přes mobil i osmiminutovou Too Good To Be Good s bouřícími smyčci, je to ale jen důkaz její hudební dospělosti a sebevědomí. Můžeme o ní říkat, že je to Björk vysvlečená z technologických udělátek, méně výstřední tUnE-yArDs či melancholičtější Florence And The Machine, mnohem lepší ale bude konstatovat, že Hanne Hukkelberg je na nové desce především sama sebou.

www.hannehukkelberg.com

Dodal: Eva Kociánová, Palác Akropolis