Springsteen a E-Street Band v Praze

Není divu – Springsteen stál vždy na straně těch, kterým to v životě nevycházelo, a chtěl svými písněmi jejich osud změnit. Stejně tak přistupuje i ke svým fanouškům – se srdcem na dlani.

Kariéra Springsteena se rozjížděla pomalu, ale v okamžiku, kdy na sebe strhnul pozornost Johna Hammonda, proslulého lovce talentů, bylo vymalováno. Stejně jako období, kdy se Springsteen hudebně hledal (kapely Earth, Steel Mill, Dr. Zoom and the Sonic Boom nebo Sundance Blues Band), bylo určující jeho dětství. Springsteenův zájem o obyčejné Američany a soucit s těmi, kteří se „narodili pod lavicí“, neplynul jen z jeho „dělnického“ původu, ale také z jeho dennodenního setkávání s křesťanstvím. Ještě předtím, než ho vylili z křesťanské školy jako flákače, co se zajímá jen o svou kytaru, stačil do sebe nasát to nejlepší, co křesťanství nabízí: soucit se slabšími.



Je možné, že aktuální obrovský zájem o jeho koncerty není pouhá shoda okolností – Evropa má poprvé od druhé světové války hubu pořádně umazanou od bláta. Zosobněním vzteku jsou „indignados“, kteří považují masivní škrty a úspory jako esenciální nespravedlnost: bankéři, kteří krizi způsobili, si nasadili zlaté padáky a skončili kdoví, kde. No a všichni ostatní za ně musí nyní platit. Springsteenova hudba vznikala za podobných podmínek – jen co vyšuměla do prázdna kyselinová revoluce šedesátých let, přišla první ropná krize a tvrdá 70. léta plná rozčarování, která přinesla metal, anglickou „zimu nespokojenosti“ a v konečném důsledku punk jako totální negaci. Ve Státech to nebylo o nic lepší – slabého Cartera nahradila železná reaganova recese a ještě více zpochybnila všechny americké jistoty.



A do toho přichází Springsteen, který tehdy vůbec nevypadal jako spokojený děda, který umí na kytaru a kterému to skvěle zpívá. Nasraný a zklamaný americkou realitou, ve které přicházeli na buben právě ti, kteří celý život tvrdě makali, začal Springsteen svou skvělou hudbou a texty oslovovat stále větší zástupy lidí. Po delší době hledání a nacházení konečně přichází Born To Run v roce 1975 a s ním také první pořádný breakthrough. O tři roky později to je Darkness on the Edge of Town, které uvedlo Springsteena jako koncertního maratónce a konečně, v roce 1984 možná nejznámější Springsteenovo album Born in the USA. Svým názvem deska rezonovala se vzrůstajícím povědomím o osudech vietnamských veteránů – mnozí z nich skončili jako alkoholici a feťáci na ulici, bez jakéhokoli zájmu státu, který je do války poslal. Politicko-sociální angažovanost Springsteena tak šla dál ruku v ruce s jeho hudební tvorbou. Od roku 1979, kdy hrál na happeningu proti nukleární energii, přes zmiňovanou desku Born in the USA, písničku Streets Of Philadelphia z r. 1991, desku Rising reflektující zářijové atentáty na WHC, až po podporu Baracka Obamy. Ta vyvrcholila koncertem 10 dní po inauguraci prvního černošského prezidenta Spojených států.

Springsteen se ovšem nezastavil – držitel nesčetně cen Grammy vydal letos desku Wrecking Ball a momentálně s ním a desítkami dalších skladeb objíždí Evropu. Ve Španělsku trval koncert víc než tři hodiny – určitě se tedy můžeme těšit na velkolepý koncert také v Praze.