Úderem jedenácté zavládlo v klubu Roxy příjemné vzrušení, když na pódium nastoupil dlouhovlasý hudební mág (který jako by z oka vypadl Stevu Aoki), aby návštěvníky přenesl do říše nízkých bas. Tradičně slabší zvuk, který v Roxy bývá, byl doplněn o impozantní hradbu subwooferů, takže už při prvních tónech Vava Voom, otevíracího tracku celého setu a zároveň titulního tracku celého nového alba, bylo všem jasné, že jim v uších bude pískat ještě dlouho po konci výstupu.
Set složený převážně z nové desky nabídl pestrou směs stylů: track Tribute to Pennywise nasadil punkovější notu, drumstepový kousek Ugly přitvrdil a celý set o poznání zrychlil, remix songu Lights od Ellie Goulding naopak atmosféru zcela uklidnil. Tracky Ping Pong či Timestretch nabídly klasický dubstep, na jaký jsou fanoušci od Bassnectar již zvyklí.
Hodina a čtvrt stačila Bassnectarovi k tomu, aby zničil většinu osazenstva v zaplněné Roxy tak, že po přídavku Churn of the Century mohl málokdo chodit. Jedinou vráskou celé akce byl uzavřený Chill out a ochozy, díky kterým si návštěvníci nemohl jít ani na chvíli odpočinout. Přesto plusy rozhodně převážily mínusy. Pro mě osobně se jednalo o jednu z nejzajímavějších akcí letošního léta. Bassnectar nabídl inteligentní dubstep a nezahrál tradiční oposlouchané remixy klasických disco hitů. Bassnectar představil zábavný set se zvukem, který se v Praze často nevidí/neslyší.