Les Triaboliques v Paláci Akropolis

Les Triaboliques v Paláci Akropolis

09. 12. 2012  |  Autor: J.N.  |  Komentáře (0)
V úterý se na podiu pražské Akropole zjevilo trio chlápků, kteří si říkají Les Triaboliques (v narážce na kultovní francouzský horror Les Diaboliques)a předvedli třaskavou směs blues, punku, bluegrass, rocknrollu, folku a bůhvíčeho dalšího, které sami říkají dusk core. Že se jedná se opravdu o žánrově těžko zařaditelný mix dokonale předvedli publiku, které velký sál Akropole sice nanaplnilo počtem, ale docela určitě duchem.
Triumvirát tří legend britské hudební scény ve složení Lu Edmonds, Justin Adams a Ben Mandelson (nomen omen – hráč na mandolínu)již před rokem na stejném místě předvedl ďábelský koncert, který dokázal nadchnout a zaujmout. A v úterý se situace opakovala, což ocenili i muzikanti svým prohlášením, že se tu cítí vyjímečně dobře. Jsou to taková slova, která slýcháváme na koncertech často, podobně jako třeba AHOJ PRAHA nebo PIVO a odměnou bývá bouřlivý potlesk. Nicméně z úst těchto tří chlapíků, který očividně netrpí potřebou si hrát na cokoli, to znělo naprosto upřímně.

Koncert měl započít v sedm hodin a web Akropole nehlásil žádnou předkapelu. Takže jsem dorazil v půl 8 a ke svému překvapení jsem zjistil, že na podiu už posedává trio muzikantů a něžně rozbrnkává strunné nástroje. Podle vizáže, obsazení (krásná cellistka nevypadala jako stárnoucí punker)a stylu hraní jsem okamžitě usoudil, že se zřejmě jedná o nějaké zběhlé konzervatoristy, toužící překročit hranice narýsované školometským drcením klasiků a šel si koupit pivo.

Když jsem se s pivem vrátil do sálu, v klidu jsem si vychutnával klidné, hluboké a až léčivě příjemné violoncellové plochy doprovázené akustickou kytarou a nástrojem, který vypadal jako obří, vydlabaná kedluben. A bylo to vlastně velmi příjemné. Nepodařilo se mi zjistit jméno kapely, jen obsazení: kytaristé Martin Alacam, Michael Delia a cellistka Lucy Fillery-Murphy.

Jestliže předkapela ladila do vyklidnění a pohody, čemuž se vymykala snad jedna píseň odzpívaná maďarsky, po krátké přestavbě pódia se měla situace změnit k opravdové nepřehlednosti.

Nastoupilo trio chlapíků ověšených kytarami, mandolínou slavnou minulostí a upřímnými úsměvy, zasedli židličky a spustili.

Jako první se na nás snesla temně baladická Crossing The Stone Bridge.
“Cestujeme černou zemí a kráčíme po kamenném mostě mezi temným městem a soumrakem,”



navodila mystickou atmosféru, kterou na padrť rozmetal druhý kousek Gulaguajira, což je ruská samizdatová báseň zhudebněná v latinském, až „santanovském“stylu. Skladba, která svou niternou divokostí dá vzpomenout na Gogol Bordello opile tančíčí v bouřlivém objetí s ruským bardem Vladimírem Vysockým.



Spojení východu a západu, rozkročení se mezi břehy. To všechno jsou věci, které tito mistři struny moc dobře znají. Se svým žánrovým crossoverem vás vezmou na pouť po zaplivaných, vidláckých amerických barech nebo do písku pouště, o kterých zpívají tuaregští nomádi Tinariwen. Dá se říci, že nic nebylo nemožné tuto noc. Když už se jednou opřeli do kytar a na posluchače dole se sypal neskutečně svižný, ale sofistikovaný a nápaditý rocknroll, udělali hned vzápětí další skladbou ponor do folkově zabarvených vod plných vznešené čistoty a poezie.

Ničím jsme si nemohli být jistí. Snad jen tím, že všechny tóny budou pevně a neotřesitelně sedět na svém místě a ani na chvíli nebudete pochybovat o nepochybném mistrovství všech hráčů.

Podstatnou částí vystoupení Les Triaboliques byly také promluvy k publiku, nevázané vtipkování o historkách s cest plynule přecházely k politicky zabarveným komentářům typu, že je třeba vymyslet nový NASA projekt, který by lidi, co rádi zabíjejí, odstěhoval na jinou planetu, kde by se dosyta mohli zabíjet mezi sebou.

Ve finále nás čekalo překvapení, když se k trojici připojil houslista Karel Holas (Čechomor), který si s Les Triaboliques zahrál jednu skladbu a ať mě čert vezme, jestli nebyla z repertoáru již zmíněných TINARIWEN.

Po dvou přídavcích se kapela přesunula do předsálí, kde vesele pokračovala v hraní a pak s úsměvem podepisovala plakáty, desky i další věci, co jí přišly pod ruku.

Takové koncerty mám rád. Přinášejí čistou radost.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

LES TRIABOLIQUES /UK/

Úterý 4. 12. 2012
Vystupují:
LES TRIABOLIQUES /UK/
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
SOUTĚŽTE
SOUVISEJÍCÍ OBSAH
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika