Jak v Akropoli rozkvetlo Zrní

Jak v Akropoli rozkvetlo Zrní

30. 12. 2012  |  Autor: J.N.  |  Komentáře (0)
V pátek 21. 12. 2012 měl podle některých nastat konec světa. Mělo se tak stát v brzkém odpoledni. Jelikož ale žádný konec světa nenastal, mohl v sobotu v Paláci Akropolis odehrát dvojkoncert Květů a Zrní, nekorunovaných to králů českého new-age androše.
Říkám tomu new-age androš, od oldskůlu jej odlišíte snadno. Za prvé na jejich koncerty chodí hezčí a mladší holky, za druhé na rozdíl od původního androše, který se vyznačoval cynismem a skepsí hraničící s nihilismem, new-age androš se emocí a přiznané naivity nebojí a hrdě s nimi jde do světa. A vyhrává na plné čáře.

Frontman kapely Honza Unger, to vyjádřil v jednom rozhovoru jasně: „Umíme si ze sebe dělat srandu, ale bojíme se opravdově otvírat své emoce. Každej chlap by si měl otevřeně přiznat, že je malej nahatej kluk a nedělat ze sebe něco jinýho.“ Zrní (Ani Květy)podobný problém nemají. Poslední, třetí řadovou deskou dokazují na všechny strany, že emoce se hudebně „vyplácí“, viz. unisono potlesk naskrz hudebně blogovou scénou a nárůst fanouškovské základny.

Ten byl patrný hned při příchodu do Akropole, neboť koncert byl zcela vyprodán. Nostalgicky jsem vzpomenul na první setkání se Zrním, když jsem zhruba před rokem víceméně náhodou zabloudil do pražského Café v lese, v jejichž katakombách se tehdy Zrní vyskytlo. „Sklepní underground“ byl zaplněný, ale vstup byl zadara nebo za symbolické vstupné. Protože jsem se o český „androš“ přestal zajímat s nástupem tzv. demokracie ( což je fakt hodně dávno milé děti), byl jsem hluboce překvapen a potěšen tím, co jsem vlastně náhodou objevil a jak moc se mi to líbí.

Ale abych nezakecal Květy. Řekl bych, že měly v hledišti možná stejně fanoušků jako Zrní. Možná. Možná jen ti, kdo si oblíbili Zrní, musí si oblíbit i Květy a naopak. Jako by oba soubory spojovalo něco víc, než generační spřízněnost, emocionální otevřenost textů a hudby nebo společná nominace na ceny Apollo a Vinyla.

Květy, podobně jako Zrní, křtily a představovaly poslední, devátou desku a pochlubily se čerstvým vinylem. Kousky jako "Kostra" či "Papoušek noci" dovedly obecenstvo řádně roztleskat i rozezpívat a přimět je k vytleskání ze zákulisí a k přídavku.

Zrní rozjeli svůj díl koncertní noci ve svižném tempu "Noční jízdou" z nového alba hned po rychlém pozdravu a oznámení, že odehrají celý "Soundtrack ke konci světa". Jako druhý song nasadili „Hýkala“, který na na nás od vydání alba hýká 20 x denně z Rádia 1 a vůbec to nevadí, i když mravenci žerou lidské maso...

Repertoár poslední desky ale dovedně prošpikovali kousky z desky předchozí, jako "Bojím" nebo "Jabloně".



Fanoušci to dovedli ocenit zpěvem, kterým téměř unisono vyprovázeli Honzu Ungera napříč všemi, zrnitými, poetickými vesmíry a za KAŽDOU písní odměňovat své uspokojení burácivým potleskem, jaký obvykle následuje až na konci koncert.

V již zmíněných „Jabloních“ jsem viděl jeden z nejkrásnějších vrcholů koncertu, kdy hráči pozvolna opouštěli se svými nástroji kvílející frontmanův hlas a zpěvák zůstávál sám se svou bolestí a litanií na kolenou, na podlaze, zakousnutý do mikrofonu, jako kdyby se modlil k neznámému Bohu a prosil za celé lidstvo, za úlevu od občas nesnesitelného osamění, o kterém je celá tato nádherná píseň. Připadalo mi, že jasně rozumím slovům modlitby ukrytým v samém závěru: Kyrie eleison (Pane, smiluj se). A přece jsem nikdy dříve při poslechu tuto modlitbu nezaznamenal. Možná za to mohly blížící se Vánoce, možná ne. Každopádně oceněním podobného niterného ponoru ze strany diváctva byl téměř hysterický řev, jako kdyby se vrátily šedesátý léta a Honzy Ungera se stal na chvíli Jim Morisson, který kdysi dovedl podobně hypnoticky dovést dav v extatickému vytržení.

Podobný pocit naprostého hudebního Parnassu jsem měl při poslechu duetu Ungera s Karolinou Kamberskou v nádherném vyznání „DVA“, které by mne bývalo málem rozplakalo, mít o dvě piva víc.

Mezitím se křtilo, hudebníci pozvali své rodiče k asistenci, ale málem se nekřtilo, protože se zapomnělo cédéčko, takže musel vypomoci někdo z publika svým u vchodu čerstvě zakoupeným CD a mohl si tak domů udnést unikátní sběratelský kousek. :)

Také se chvíli po podiu proháněla sekačka, kterou ovládal producent obou křtěných alb Ondřej Ježek.

Co mi ale utkvělo v mysli nejhlouběji, že doprovodný fyzický a jevištní projev Jana Ungera, který se po podiu pohyboval bosý, v poskocích, poletech, v předklonu s tamburínou v kruhu jako indiánský šaman, zcela ponořený do prožitého TEĎ. To Teď ale nebylo o prostém extatickém opojení slovy a hudbou, kdy se interpret zcela noří do vnitřních světů. Honza Unger dovede slovy, pohybem těla vytvářet příběhy, kterými obecenstvo přiměje vydat se na cestu s ním. Někdy to může působit až trochu nápovědně, jako když Unger během písně „Líto“ - "Je mi líto všech lidí, kteří kopají do svých psů", naznačuje nakopnutí. Přes tuto nápovědnost je to jen další prostředek, jak dostat diváka, posluchače do plynulého řečiště poetiky Zrní a přimět všechny být spolu, vzájemně a blízce.
Dva přídavky byly málo. Ale nakonec vždycky rozžhnou světla a koncerty končí. Něco si odnášíme s sebou a zůstává to dál. Znáte to. Proto na koncety chodíme.

Závěrem lze říct ještě to, že v obecenstvu se daly vidět také zajímavé persony. Např. Jarda Svoboda z Trabandů, který po koncertu v baru bouřlivě tančil s Bárou Kratochvílovou z DVA a bylo to... taky moc hezký. :)

Nezbývá než si přát, aby svět nekončil ani příští rok a na světě se mohly dít podobné věci, podobně silné, pravdivé, rozvité, rozkvetlé, zrnité. Dobré.
INFORMACE K HUDEBNÍ AKCI

ZRNÍ& HOSTÉ - KŘEST CD

Pátek 21. 12. 2012
Vystupují:
ZRNÍ& hosté
Další informace
0 KOMENTÁŘŮ
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
MP3 DOWNLOAD
SpringFunk 2020 (Mixcloud.com)
26. 03. 2020 (115 MB)
Mastermix #647 (Mixcloud.com)
26. 03. 2020 (120 MB)
Mastermix #648 (Mixcloud.com)
26. 03. 2020 (124 MB)
Mastermix #649 (Mixcloud.com)
26. 03. 2020 (118 MB)
Mastermix #650 (Mixcloud.com)
26. 03. 2020 (119 MB)
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika