Report z Christmas Party 2012

Je Silvestr a mě je jasný, že spoustu věcí, jako například pověsit hodiny imitující vinyl, co jsem tak strašně chtěl až mi tady už čtvrt roku leží na skříni, nestihnu. Co ale stihnout chci, je napsat ještě letos pár slov o Christmasce. Protože tahle párty si to zaslouží. Ne že by jiné ne, ale Christmaska prostě vybočuje. A není to zdaleka jen tou zvláštní vánoční atmosférou, kdy je cítit, že předvánoční stres dvacátýhopátýho už opadl a pro většinu teprve vstupem do pardubického eLka (říká tomu vůbec někdo ABC?) ty pravé Vánoce začínají. Minimálně ty hudební. Rozdávat dárečky v podobě libých tracků dorazili krom stálic Džejar & Toky & Lucca, patřící v případě prvních dvou jmenovaných k Chtistmasce jako Popelka k vánoční TV, pánové Tomy DeClerque a Cristian Varela.

Techno večírek tak získal exotický nádech s příchutí Slovinska a Španělska a nic nebránilo tomu, aby se noc zapsala do historie, jako další z pořádných kaleb. A aby se nic nenechalo náhodě, vše zpoza foyer jistila Studio 54 stage. Jinými slovy stále stejný a stále fungující scénář. Dvě stage, směrem k old school technu štelovaný line up, finská za pár, sexy tanečnice a hostesky a na Štěpána kocovina jak Brno. Vlastně vše co chcete od dobrý party dostat. Nic nechybí ani nepřebývá. Christmaska není inovativní party, která vás oslní sofistikovaným line upem nejen pro fajnšmekry, zbrusu novými efekty a zvukem tak krystalicky čistým až si ty krystaly můžete v podobě ledu rovnou dávat do drinku, ale o to tady ani nešlo. Možná tak na svojškách, který jsou ale úplně jiná kapitola. Christmasku vnímám jako takový malý/velký dárek všem party people, kteří si chtějí užít vánoční volno po svém, jako ostrov hudební pohody mezi koledami, jako příležitost potkat hromadu lidí, co se sjedou do Pardubic jakoby to byla Roxy nebo pavilon P v Krně.

Celý to odpálil pražskej, takřka všudypřítomný fenomén Toky Tokátko a jeho Touster bro Marty Fish. Ty jsem však pro brzký start nestačil ke své škodě zastihnout. Rozkoukal jsme se během setu P@ca a pak už to šlo do červenejch. Orbith i s Luccou přitvrdili a nedali šanci vydechnout. Jejich příprava na duo hostů byla dokonale padnoucí a slovinský rukopis á-la Umek se tak mohl rozeběhnout do již připravené stopy. Stopy, kterou na vinylu držela jehla Cristiana Varely. Na rozdíl ode mě vůbec neskákala a držela tempo. Zřejmě jsem tím chtěl říct, že celá noc držela kompaktně svižnější bpm a tím pádem atmosféru i teplotu v sále.

Celý to neslo podtitul Pornographic label Night a tomu také byly podřízeny projekce. Naštěstí navzdory názvu nesklouzly do laciných vod a jaly se zejména pánskou část notně vzrušovat. I když při pohledu na líbající se dámy vedle mě, jsem zauvažoval o univerzálnosti signálů, které k nám byly vysílány z pláten. Ostatně něco málo z toho zahlédnete v našem videu. Ukouslo kousek ze setu Luccy a Tomyho a navzdory ne úplně cool qualitě dokresluje to co jsem se snažil tímhle pokusem o report říct.

Na začátku jsem psal něco o tom, že za originální atmosféru nevděčí Christmaska zdaleka jen tomu, že se koná tzv o vánocích, ale taky tomu, že už má leccos odkrouceno. Těsně před startem roku s třináctkou na konci jsme si mohli užít třináctý díl této party a to je samo o sobě vcelku vypovídající. Ostatně ti co pamatují počátky v Kutné Hoře to musí cítit podobně jako mrazení v zádech, když slyšíte svůj oblíbený track, třeba Plastic Tits od Cristiana Varely. Něco mi říká, že psát report na Silvestra, zatímco mi na stole přistává jeden drink za druhým, je pěkná pitchovina, takže přátelé, jelikož je onen zmíněný Silvestr a na poslouchej mám odkrouceno již více jak sto reportů, dovolím si tentokrát vše utnout a více přenechat videu – beztak má větší vypovídající hodnotu a pak, Christmaska nakonec žádnou reklamu nepotřebuje, je natolik zavedenou značkou, že pět na ní ódy je nošením dříví do lesa. Více tedy ve videu a příští rok na místě.