Ze křtu prvního DVD kapely Sto zvířat

Zvířat nastoupili v plnném 10 členném složení.Z počátku byli lidé naladěni na vysmátou a pohodovou vlnu, která se postupem času změnila díky Ska rytmům ve vysmátou a hopsavou Tsunami. Skupina pojala své vystoupení v odlehčeném duchu, hlavně když si členové kapely nasazovali žertovné kloboučky, bylo o show postaráno. Zpěvačka Jana Jelínková nás okouzlila svým půvabem a nádherným zpěvem.A určite ne jenom nás, ale i celou Akropoli. Když zpívala píseň Dáma s čápem, měla okolo krku černé péřové boa, které nádherně dotvářelo atmosféru. Krásně se u zpěvu vlnila a její hlas má prostě něco do sebe. Publikum jí doslova milovalo, protože Janě stačilo naznačit rukou pohyb nahoru a dolů a celá Akropole se rozeskákala. Ale ani zpěvák Jan Kalina nezůstaval zastíněn Janou. Hezky se doplňovali a byli rovnocennými partnery.


V první části koncertu zahráli Zvířata průřez svou dosavadní tvorbou. Asi tak v půlce vystoupení si Sto svířat na podium pozvali kmotry svého DVD Marka Ebena a Miro Žbirku a ještě jakéhosi pana producenta jehož jméno nám bohužel uniklo. Hosté sklidili veliký potlesk už při příchodu. Marek Erben se nejvíce rozesmál, když z publika zaznělo "Váleček". A Miro zabodoval, když se mu podařilo česky vyslovit název kapely Sto zvířat.

Tak hezké Slovenské "Ř" jsem ještě neslyšel. Marek Erben poté prohlásil, že ještě nikdy neviděl tolik dobře naladěných lidí jako na koncertu a že je moc rád že může být částí tohoto DVD a popřál vše nejlepší. Poté se se svým přáním připojil také Miro Žbirka a špunt ze šampaňského se poroučel kamsi do davu. DVD bylo pokřtěno A vzápětní našlo svého šťastného majitele v publiku. Zvířata začala opět hrát a k nim se přidal Marek Erben se svou známou skladbou Já na tom makám já na tom dělám po zvířecí úpravě ve slušivém Ska kabátku. Následující píseň patřila Miro Žbirkovi, který si s chutí zazpíval Dr. Jeckyll a pan Hyde samozřejmě ve SKA.


Po této vložce začali Sto zvířat hrát své nejznámější hity: Na základní škole, Nikdy nic nebylo, Jak znírnit děs a další. Publikum bylo ve varu.Po skončení koncertu přidala kapela mou oblíbenou coververzi písně English man in New york a ještě další dvě skladby. Došlo dokonce i na nečekaný nášup a to v opětovném zahrání písně Nikdy nic nebylo.

Mě se osobně moc líbilo sledovat atmosféru, která postupně gradovala od pohodového pohupování až do zběsilého poskakování. Křest to byl tedy velmi vydařený. A lepší reklamu Sto zvířat svému DVD udělat nemohli :-)

Napsal: Jiří Dobroruka