Argentinec Sebastian Plano na Music Infinity

Tóny klavíru či cella balí hudebník vydávající na Denovali Records do atmosférických aranží na hraně ambientu a filmové hudby. Na stejném labelu vydává i druhý host Music Infinity - mladý mnichovský klavírista a skladatel Carlos Cipa, který v lednu vydal nové EP Relive.



Argentinský skladatel Sebastian Plano, který dorazí 6. června do Paláce Akropolis, svojí tvorbou dokazuje, že hudba skutečně nezná žádné hranice. Klasicky vzdělaný hudebník přiznává inspiraci latinskoamerickou lidovou hudbou či tangem, v jeho skladbách najdete i elementy post-rocku, filmových soundtracků či moderních skladatelů Arvo Pärta či Maxe Richtera. Můžeme si ho tedy zařadit do aktuální vlny post-klasických skladatelů jako jsou Ólafur Arnalds či Nils Frahm, kteří se snaží najít novou cestu k tradičním instrumentům - v případě Sebastiana Plano navíc ozvláštněnou jeho latinskoamerickým původem.
 
Okouzlen stejnou měrou klavírem i elektronickou hudbou začal Plano skládat vlastní kompozice ještě jako teenager. Svoje formativní roky prožil v Los Angeles a v současnosti je jeho domovem Berlín. Debutoval v roce 2011 albem Arrhythmical Part of Hearts, kde zvuky klasických i elektronických nástrojů kreslí úžasné zvukové krajiny - minimalistické a zároveň plné emocí a nálad. Deska se o dva roky později dočkala nového vydání a celosvětové distribuce péčí německého labelu Denovali Records, který se stará o hudebníky pohybující se na pomezí klasické hudby a ambientu. Na stejné značce vydal vloni v září nové album Impetus, které místo hutných aranží volí spíše zdrženlivost a nechá mezi tóny promlouvat ticho. "Je to deska, která znovu vlévá život do klasického žánru komorní hudby" napsal o nahrávce portál Pretty In Noise. V současnosti Plano spolupracuje s čelistou Jeffrey Zeiglerem z Kronos Quartet na EPčku nazvaném Novel.
 
Druhým hostem večera bude třiadvacetiletý mnichovský klavírista Carlos Cipa, který se do Paláce Akropolis vrací skoro přesně po roce. Na poli současné vážné hudby ho etablovala už debutová deska The Monarch And The Viceroy (2012), jež obsahuje sólové klavírní skladby v duchu Erika Satieho či Claude Debussyho. Skladby mimochodem vyšly i v knižní podobě jako notový zápis. Cipa studoval klavír od útlého dětství, v pubertě ale utekl k bicím a působil v jazzových, punkových či indierockových kapelách. Tato zkušenost s odlišnou hudební estetikou se v jeho klavírní hře také odráží a pomáhá mu rozvinout klasické vážnohudební postupy vlastním unikátním způsobem. Letos v lednu na Denovali Records vypustil EPčko Relive, které vzniklo ze spolupráce s jeho přítelkyní Sophií Jani a obsahuje skladby pro dva hráče na jedné klaviatuře.
 
Koncertní seance Sebastiana Plano a Carlose Cipy v rámci Music Infinity nás 6. června přesune do světa hudby bez hranic, kde se staré postupy klasiky mění v něco zcela nového a současného.
 
Další informace:
www.carloscipa.com
www.sebastianplano.com
www. palacakropolis.cz

Dodal: Eva Kociánová, Palác Akropolis