Světozor ve spolupráci s kinem MAT nabízí všem filmovým fajnšmekrům, kteří sice neovládají češtinu, ale rádi by si doplnili vzdělání o zásadní kousky české filmové historie, ojedinělou možnost shlédnout českou filmovou klasiku s anglickými titulky.
Lásky jedné plavovlásky ( r. Věra Chytilová)
Hrdinkou filmu je mladičká blondýnka Andula. Žije na internátě v malém středočeském městečku, kde na jednoho muže připadá deset žen - a většina je stejně ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejich kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Prožije trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků a téměř podlehne jednomu z nich - Vacovskému. Až se konečně objeví ten pravý - mladý klavírista Milda. Když s ním stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. Vypraví se za svou láskou do Prahy. Když se seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak.
Obecná škola ( r. Jan Svěrák)
Je krátce po válce a do chlapecké třídy jedné ze škol na předměststí Prahy chodí také desetiletý Eda Souček se svým kamarádem Tondou. Stejně jako ostatní spolužáci, také Eda s Tondou zcela ignorují pokusy rezignované učitelky Maxové o výuku a spíš než o učivo se zajímají o barvu jejích kalhotek. Není divu, že se učitelka jednoho dne zblázní a na její místo nastoupí nový učitel. Jmenuje se Igor Hnízdo a vymyká se všem učitelům, které kluci do té doby poznali. Chodí ve vojenské uniformě, na opasku má opravdovou pistoli a okamžitě zavede ve třídě tuhý režim, jehož součástí jsou také velmi svižná rákoska a poutavá vyprávění o válečných zážitcích, kterými učitel prokládá probíranou učební látku. Přestože jsou jeho metody nečekaně účinné, začnou se velmi brzy na učitelem stahovat mraky. Nejenže někteří tak úplně nevěří jeho hrdinským historkám, ale navíc se začne projevovat jeho slabost pro něžné pohlaví. Zhrzená tramvajákova manželka, kterou Hnízdo opustí kvůli koketním studentkám, dvojčatům Fabiánovým, totiž napíše udání a učiteli hrozí trest za mravní delikt. Přestože se Eda stejně jako ostatní postaví za svého oblíbeného učitele, začíná si uvědomovat, že tím pravým hrdinou pro něj ve skutečnosti není okázale hrdinský učitel, ale jeho puntičkářský tatínek Fanouš Souček, se svým nenápadným, všedním přesto však skutečným hrdinstvím.
Kdo chce zabít Jessii ( r. Václav Vorlíček)
Manželství docentů Beránkových dospělo do pokročilé fáze stereotypu. Paní docentka (Dana Medřická) věnuje svůj život kariéře a podařilo se jí vyvinout přístroj, s jehož pomocí je možné nahlédnout do snů zkoumaného subjektu a podle potřeby je změnit. Docentka ovšem nepočítá s vedlejším účinkem svého vynálezu - sny se totiž zhmotňují. Jejímu choti Jindřichovi (Jiří Sovák) se jedné noci zdá o hrdinech comicsu Káji Saudka a do reálného světa se díky tomu dostává comicsová kráska Jessie (Olga Schoberová) a její nepřátelé Superman a Pistolník (Juraj Višný a Karel Effa). K nelibosti paní docentky se Jessie zamiluje do Jindřicha a je tedy třeba zprovodit ji ze světa.
Komorní psychologické drama osvědčené autorské dvojice je křehkou studií o přerodu strachu až do nenávisti. Na pomstu připravená Krista (jedna ze životních úloh I. Janžurové), kterou dva němečtí vojáci na sklonku války přinutí, aby je svým vozem dovezla k rakouské hranici, den poté, co Němci oběsili jejího muže, nakonec nedokáže nepřítele zabít a zoufalou útěchu najde v objetí vyděšeného mladičkého vojáka (nesnesitelně dlouho živené napětí explodovalo do nečekaně lidského, milostného sblížení). Ráno je tak najdou partyzáni a - neznajíce složité peripetie - krutě s nimi zúčtují.
Kočár do Vídně ( r. Karel Kachyňa)
Film kromě nevšedního tématu zaujme originální poetikou: napjatá, tiše hrozící atmosféra opuštěného lesa koresponduje s pocity protagonistů, mlčenlivost jako nemožnost dorozumění, skrývaná nenávist a zloba jsou zřetelné v zámlkách, detailech, gestech, výrazu tváří. Působivé je i vizuální ztvárnění a hudba varhanních skladeb. Film relativizuje zdánlivě jasný pojem spravedlnosti, zamýšlí se nad tragédií znecitlivěného automatického konání, hrdinové připomínají nevinné oběti nezastavitelného válečného běsnění. Strhující memento proti fanatickému aktu pomsty, proti zlobě a nenávisti, přináší katarzi z tragického pocitu. Dílo bylo dlouhý čas zakázané a označené za "hanebný ideový paskvil".
Všichni dobří rodáci ( r. Vojtěch Jasný)
Téměř už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí...Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let Je to jeden z nejkrásnějších a myšlenkově nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a životní roli nabídl především Radoslavu Brzobohatému.
Marketa Lazarová ( r. František Vláčil)
Příběh o čisté duši a čisté lásce uprostřed chladného a nemilosrdného středověku natočil František Vláčil na motivy stejnojmenného Vančurova románu. Markéta Lazarová má být zaslíbena bohu a strávit život v bezpečí kláštera, ale namísto toho je unesena čeládkou loupežníka Kozlíka. Uprostřed nelítostné sebranky kupodivu nenachází jen ponížení, ale i lásku, pokoru a pokřivený, leč upřímný smysl pro čest. Vančurova oslava lásky a volnosti se ve Vláčilově pojetí mění v temné středověké drama, které krom syrové atmosféry vyniká i neobyčejnou poetizací filmových obrazů.
kino Světozor