Stanley Kubrick na ČT 2

Stanley Kubrick

Stanley Kubrick se narodil v New Yorku a navzdory špatným známkám ve škole byl považován za inteligentního. Kubrickův otec Jack (lékař), který doufal, že změna prostředí přinese lepší školní výsledky, ho poslal v roce 1940 do Pasadeny v Kalifornii bydlet ke strýci Martinu Pervelerovi. Když se vrátil v roce 1941 do Bronxu, aby tu dokončil střední školu, zdálo se, že se jeho přístup a známky poněkud změnily. Protože Jack doufal, že najde něco, co by jeho syna zaujalo, naučil ho hrát šachy, což přineslo kýžené výsledky. Kubrick se do hry vášnivě ponořil a rychle se stal obratným hráčem. Šachy se v pozdějších letech pro Kubricka staly důležitým prostředkem, který často používal jako nástroj k jednání se svéhlavými herci, ale také jako umělecký motiv ve svých filmech.

Rozhodnutí Jacka Kubricka darovat synovi ke třináctým narozeninám fotoaparát bylo snad ještě moudřejším tahem: Kubrick se stal dychtivým fotografem. Často vyrážel na výlety po New Yorku a pořizoval fotografie, které vyvolával v temné komoře svého kamaráda. Poté, co prodal nevyžádanou fotografii časopisu Look, začal spolupracovat s fotografy časopisu a v sedmnácti letech mu nabídli místo fotografa-učedníka.
Během několika dalších let Kubrick aktivně pracoval pro časopis Look a stal se nenasytným návštěvníkem biografu. Společně se svým přítelem Alexandrem Singerem se hodlal dostat k filmu a v roce 1950 obětoval své úspory, aby natočil dokumentární snímek "Den zápasu" (1951). Po něm následovaly krátké dokumenty na zakázku "Flying Padre" (1951) a "The Seafarers" (1952), ale díky přivábení investorů a vynuceným šachovým partiím v Central Parku dokázal Kubrick natočit v Kalifornii film "Strach a touha" (1953).

Filmování tohoto snímku nebyl šťastný zážitek; Kubrickův sňatek se středoškolskou královnou krásy Tobou Metz natáčení nepřežil. Navzdory smíšeným kritikám filmu samotného se Kubrickovi dostalo příznivých ohlasů na jeho očividný režisérský talent. Kubrickovy další dva filmy "Vrahův polibek" (1955) a "Zabíjení" (1956) k němu obrátily pozornost Hollywoodu a v roce 1957 režíroval snímek "Stezky slávy" (1957) s Kirkem Douglasem v hlavní roli. Douglas Kubricka později povolal, aby převzal natáčení filmu "Spartakus" (1960), přičemž podle všeho doufal, že Kubrick se zalekne váhy takového projektu a bude povolný. To se však nestalo: Kubrick si vzal projekt na starost a prosazoval do filmu vlastní nápady a kritéria. Mnoho členů natáčecího štábu jeho vystupování pobouřilo: kameraman Russell Metty si stěžoval producentům, že Kubrick převzal jeho práci. Kubrick mu na to odpověděl, aby si sednul a nic nedělal. Metty se podrobil a paradoxně získal Cenu Akademie za kameru. Dalším Kubrickovým projektem měla být režie filmu "Křivák" (1961) s Marlonem Brando, avšak jednání selhala a snímek nakonec režíroval sám Brando. Kubrick, rozčarovaný Hollywoodem a dalším nevydařeným manželstvím, se nastálo přestěhoval do Anglie, kde natáčel všechny své následující filmy. Přestože získal pilotní průkaz, proslýchalo se, že má strach z létání.

Jako svůj první britský film natočil Kubrick snímek "Lolita" (1962), který byl pečlivě budován a veden tak, aby neurazil cenzorský úřad, jenž měl v té době moc silně uškodit komerčnímu úspěchu filmu. Snímek "Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu" znamenal pro Kubricka velké riziko; do té doby nebylo cokoli "nukleárního" považováno za komické téma. Ačkoli mělo původně jít o drama, Kubrick se rozhodl, že velmi mnoho nápadů, které napsal, je zkrátka příliš komických, než aby mohly být brány vážně. Komerční úspěch filmu i úspěch u kritiky přinesly Kubrickovi finanční a uměleckou svobodu pracovat na projektech, po nichž toužil. Někdy v této době se Kubrickova pozornost rozptýlila a on pracoval současně na několika projektech v různých stupních vývoje: "Blue Moon" (příběh o prvním hollywoodském pornografickém filmu), "Napoleon" (výpravný historický životopis, jehož natáčení studio přerušilo poté, co utrpělo ztráty při podobných projektech), "Wartime Lies" (podle románu Louise Begleyho) a "Rhapsody" (psycho-sexuální thriller).

Na dalším filmu, který Kubrick dokončil, spolupracoval s autorem vědecko-fantastické literatury Arthurem C. Clarkem. Snímek "2001: Vesmírná odysea" mnozí oslavují jako nejlepší film všech dob; je to stále kultovní klasika, jež nasadila laťku a tón pro mnoho následujících sci-fi filmů. Poté Kubrick natočil film "Mechanický pomeranč" (1971), jenž co do kontroverze soupeřil s "Lolitou" - tentokrát však nejen zobrazováním sexu, ale i násilí. "Barry Lyndon" (1975) se ukázal být bodem obratu v Kubrickově profesionálním i soukromém životě. Jeho neúprosné požadavky na odevzdání se a dokonalost herců i štábu se staly legendárními. Po hercích požadoval natáčení desítek záběrů bez přestávky. Při natáčení příběhu o Irsku, jenž zahrnoval i vojenské záležitosti, obdržel Kubrick zprávu, že ho IRA prohlásila za možný cíl. Produkce se okamžitě přesunula pryč ze země a Kubrickova touha po soukromí a bezpečí způsobila, že nastálo proslul jako samotář.

Když Kubrick odmítl režíroval pokračování filmu "Vymítač ďábla" (1973), natočil svůj vlastní horor "Osvícení" (1980). Znovu začaly kolovat historky o jeho požadavcích na herce a štáb. Stephenu Kingovi (jehož román byl předlohou filmu) se podle tisku Kubrickova adaptace nelíbila (a skutečně později napsal vlastní scénář, podle něhož byl natočen miniseriál "Osvícení" (1997)). S další prací si Kubrick dal opravdu načas: trvalo sedm let, než do kin přišel snímek "Olověná vesta" (1987). Během této doby se Kubrick oženil, pořídil si děti a do značné míry přestavěl svůj dům. "Olověná vesta" (1987), kterou jeden kritik označil jako temnou stranu humanistického příběhu "Četa" (1986), se přiřadila ke Kubrickovu odkazu solidního kritického ohlasu a zisků. V roce 1990 navázal Kubrick přerušovanou spolupráci s Brianem Aldissem na novém sci-fi filmu nazvaném "Umělá inteligence (A.I.)", avšak postup byl velmi pozvolný a snímek byl odsunut do pozadí, dokud nebude technologie zvláštních efektů na takové úrovni, jakou Kubrick vyžadoval.

Mezitím se vrátil ke svým rozpracovaným projektům, avšak střetl se s řadou problémů: "Napoleon" byl naprosto odepsaný a práce na filmu "Wartime Lies" (nyní nazvaný "The Aryan Papers") byla přerušena, když Steven Spielberg ohlásil, že bude režírovat "Schindlerův seznam" (1993), jenž zpracovával převážnou část stejné látky. Zatímco předběžné práce na snímku "A.I." zvolna přešlapovaly na místě, Kubrick zkombinoval filmy "Rhapsody" a "Blue Moon" a oficiálně ohlásil svůj další projekt jako "Eyes Wide Shut - Spalující touha" s pozdějším manželským párem Tomem Cruisem a Nicole Kidman v hlavních rolích. Po dvou letech práce s dosud nevídanou ochranou a utajením se film setkal s typicky rozporuplným přijetím kritiky a veřejnosti; Kubrick prohlásil, že je to jeho dosud nejlepší film.

Technologie zvláštních efektů zatím prošla rychlým vývojem a Kubrick se okamžitě pustil do aktivní práce na filmu "A.I. - Umělá inteligence" (2001). Ve spánku dne 7. března 1999 ho však ve spánku tragicky postihl osudný infarkt. Po Kubrickově smrti Spielberg prozradil, že byli s Kubrickem přátelé a často v soukromí hovořili o filmařském umění; oba si navzájem velmi vážili práce toho druhého. O "A.I." často diskutovali; Kubrick dokonce navrhoval, že by to měl režírovat Spielberg, protože je to spíše projekt jeho typu. Na základě tohoto vzájemného vztahu Spielberg převzal režii snímku a dokončil tak Kubrickův poslední projekt.

Do jaké míry zůstaly Kubrickovy vize zachovány ve výsledném projektu - a co by si myslel o konečném uvedení tohoto filmu - zůstane posledním velkým nezodpověditelným tajemstvím života tohoto nadaného a samotářského filmaře.


Stanley Kubrick: Život s filmem - 7.9. 21:40

Celovečerní dokument Stanley Kubrick: Život s filmem (2001) je zatím nejobsáhlejším portrétem proslulého režiséra. Jeho režisérem a producentem byl Kubrickův švagr Jan Harlan, který měl samozřejmě přístup k jeho rozsáhlému archivu a také vlastní zkušenost z dlouholeté spolupráce. Stanley Kubrick (1928-1999) patří k nejvýše ceněným filmovým režisérům a svým dílem si vydobyl takovou míru tvůrčí svobody, o nichž se většině jeho kolegů mohlo jen zdát. Nad svými filmy uplatňoval důslednou kontrolu, včetně jejich reklamní kampaně a distribučního nasazení. Jako filmař proslul až obsesivním perfekcionismem (při němž neváhal jít daleko za rámec běžně dostupných technických prostředků) a mimořádným vizuálním cítěním. Většina z jeho třinácti celovečerních filmů znamenala ve své době událost, s napětím očekávanou nejen diváckou obcí, ale celou filmařskou komunitou. Harlanův dokument podrobně mapuje jeho život i dílo. Zachycuje nejen jeho tvorbu, již tu reprezentují podstatné úryvky z jeho filmů, ale také jeho pečlivě chráněné soukromí i neúnavnou práci při shromažďování materiálů na další (často nerealizované) projekty. Ve filmu vystupuje Kubrickova manželka Christiane (Harlanova sestra) a řada jeho spolupracovníků, herců i obdivovatelů (mj. Woody Allen, Arthur C. Clarke, Paul Mazursky, Malcolm McDowell, Jack Nicholson, Sydney Pollack, Martin Scorsese, Steven Spielberg). Původní komentář namluvil hlavní představitel jeho posledního snímku Eyes Wide Shut (1999), slavný herec Tom Cruise. Tento dokument zahajuje přehlídku šesti Kubrickových filmů (2001: Vesmírná odysea, Mechanický pomeranč, Barry Lyndon, Osvícení, Olověná vesta, Eyes Wide Shut), jež ČT uvede v rámci čtvrtečního Filmového klubu.

Eyes Wide Shut - 14.9. 21:40

Široce zavřené oči vám ukáží jiný svět. Poslední výlet Stanleyho Kubricka do temných zákoutí lidské duše. Americko-britský psychologický film (1999). Hrají: T. Cruise, N. Kidmanová, S. Pollack, M. Richardsonová, R. Sherbedgia, L. Sobieská a další.

Psychologicko-erotický film, jehož název lze do češtiny přeložit jako Široce zavřené oči, je posledním opusem Stanleyho Kubricka. Příběh vznikl na motivy Snových novel (1926) Arthura Schnitzlera, rakouského klasika psychologického realismu. Děj filmu je ovšem přesazen do současného New Yorku, pulzujícího předvánočním shonem. Kubrick uvažoval o adaptaci Schnitzlerovy předlohy již v šedesátých letech, projekt se mu však podařilo zrealizovat až na konci tisíciletí. Premiéry se již autor nedožil.


Tom Cruise a Nicol Kidman

Spořádaný a poměrně zámožný newyorský lékař William Harford začne žárlit na svou krásnou manželku Alici poté, co se mu žena svěří, že by kvůli erotickému zážitku byla schopná vzdát se rodiny i kariéry. Muž se jedné noci neúspěšně pokusí o několik sexuálních dobrodružství. Výlet za dobrodružstvím ho nakonec přivede až na utajenou akci, jejíž účastníci se v maskách a kostýmech oddávají podivným rituálům a sexuálním orgiím. Nezkušený návštěvník je však velmi rychle odhalen...

Ve dvouapůlhodinovém díle se Kubrick vydal na svou poslední cestu lidským podvědomím. Do hlavních rolí obsadil prominentní hereckou (a tehdy také manželskou) dvojici, Toma Cruise a Nicole Kidmanovou. Eyes Wide Shut je po Osvícení druhým filmem, kterým se perfekcionista Kubrick zapsal do Guinnessovy knihy rekordů: Natáčení totiž trvalo 15 měsíců a jeden ze složitých záběrů zabral autorovi neuvěřitelných 46 týdnů.

2001: Vesmírná odysea - 21.9. 21:40

Dva nejdůležitější kroky ve vývoji lidstva. Britský film natočený podle literární předlohy A. C. Clarkea, oceněný Oscarem za vizuální efekty (1968). Hrají: K. Dullea, G. Lockwood, W. Sylvester, D. Richter a další.

Svět stojí na samém prahu jednadvacátého století a lidstvo už dávno proniklo do vesmíru. Proniklo, ale dosud jej zcela neovládlo a nepochopilo. Dalším důkazem toho je nečekaný objev záhadného monolitu na Měsíci, jehož nevysvětlitelnou existenci je třeba (alespoň prozatím - v zájmu zachování řádu a klidu) lidem utajit. Jediná stopa vede k Jupiteru, k němuž monolit vyslal signál. Proto je k této planetě ve vší tajnosti vypravena expedice, jejímž cílem je získat důkazy o možné existenci myslící civilizace ve vesmíru. Tři hibernovaní vědci, dva piloti a HAL, geniální a neomylný počítač nejnovější řady 9000. To je posádka vesmírné lodi Discovery, vydávající se na dalekou, nebezpečnou pouť na samu hranici naší sluneční soustavy...



Do budoucnosti, vzdálené více než tři desítky let, situovali Stanley Kubrick a A. C. Clarke svou vizi budoucího světa. Vizi, která se - jak již dnes víme - zcela nenaplnila, která však jako dílo, jež v oblasti kinematografie položilo základ žánru sci-fi, dodnes uchvacuje diváky na celém světě.

Literární předlohou filmu se stala Clarkeova povídka Hlídka (The Sentinel), vydaná už roku 1951, na jejímž přepisu do scénáře pracoval Kubrick s Clarkem čtyři roky. Zároveň s uvedením filmu pak přišla na trh i románová podoba "Odysey".

Film získal Oscara za vizuální efekty (nominován byl na 3 další: za režii, za scénář, za výpravu), a řadu dalších mezinárodních cen. Názory kritiků se různily, divácky byl ovšem film maximálně úspěšný od prvního uvedení v kinech.

Zajímavůstky:
- Proč byl zvolen právě rok 2001? Prý jako Kubrickova pocta Fritzu Langovi, jehož film Metropolis se odehrává v roce 2000.
- Skrytý význam jména HAL prý odhalíme, nahradíme-li jeho písmena následujícími v abecedě (IBM). Podle A. C. Clarkea se však prý jedná o náhodu.
- Oba filmové monolity měly symbolizovat Boha i skutečnost, že člověk je připraven na další evoluční krok. (V první verzi scénáře na ně Kubrick hodlal promítat obrazy...)