Zářijová Music Infinity uvítá Mary Lattimore a Julii Kent

V Kalifornii usazená filadelfská harfistka Mary Lattimore převzala štafetu po Joanně Newsom a se svojí harfou propojuje světy postklasické hudby, experimentů a současné alternativy. Na rozdíl od Newsom ale Lattimore zpívá jen minimálně, něžné, epické skladby přesto rády vypráví příběhy, které se ale pohybují v rovině emocí. „Její písně sledují, jaké to je zažít něco silného a pak se tím změnit - ten zvláštní a často matoucí způsob jakým se naše těla a mysli mění v nepředstavitelných intervalech,“ napsala o její hudbě Amanda Petrusich pro časopis Newyorker. Hudební kariéra Mary Lattimore začala ve sdružení The Valerie Project, které v roce 2007 vydalo své debutové album koncipované jako „alternativní soundtrack“ k československému filmu Valerie a týden divů (1970). Poté spolupracovala s hudebníky jako jsou Thurston Moore, Kurt Vile, Marissa Nadler nebo Steve Gunn. Své první sólové album s názvem The Withdrawing Room vydala Lattimore v roce 2013, to zatím poslední – loňská meditativní kolekce Hundreds of Days – sklidilo skvělé recenze. Lattimore ráda spolupracuje s jinými hudebníky, letos už stihla vydat společnou desku s Mac McCaughanem ze skupiny Superchunk nazvanou New Rain Duets a rovněž letos se objevila i remixová deska Hundreds of Days Remixes, kde najdete předělávky třeba od Jónsi ze Sigur Ros, Julianna Barwick, King Britt nebo Sing Fang.

 

Julia Kent se už více než dvě dekády pohybuje na scéně postklasické hudby či vážnohudební avantgardy. V Kanadě narozená a v New Yorku usazená cellistka a skladatelka se asi nejvíce proslavila jako členka hudebního kolektivu Antony and the Johnsons shromážděného kolem zpěvačky dnes známé jako Anohni. Svými smyčcovými aranžemi se výrazně podepsala na úspěchu desky I Am A Bird oceněné britskou cenou Mercury. Na konci devadesátých let ale byla také členkou skupiny Rasputina a hrála s Current 93, Angels Of Light, Paramount Styles, nebo Devendrou Banhartem. Sólovou kariéru odstartovala Julia Kent v roce 2007 albem Delay, na němž její cello zní prohnané efekty jako celý orchestr. Své pak druhé sólové album nahrála až o 4 roky později pod názvem Green and Grey pro značku Important. Od roku 2013 vydává na kultovní značce Leaf Label - desky Character nebo Asperities s pomocí cella, smyček, efektů a terénních nahrávek prozkoumávají průnik lidského a přírodního světa, technologického a organického. „Julia Kent se celou svoji kariéru zaměřuje na studium vztahu emotivních konstrukcí stvořených ze zvuků cella a elektronických manipulací. Každá její deska dokazuje, jak plodný, fascinující a efektivní může být tento vztah,“ napsal o její hudbě portál IglooMusic. Během své kariéry si Julia Kent zahrála na festivalech Primavera, Donaufestival, Meltdown, Mutek nebo CTM. Do Prahy přiveze nové, už šesté album Temporal, která vyšlo v lednu 2019 do třetice na labelu Leaf. Jinak Julia Kent se v Praze objeví poprvé po devíti letech.

Dodal: Eva Kociánová, Palác Akropolis