Apokalypse kapacita Boby centra nestačila

Apokalypse kapacita Boby centra nestačila

21. 11. 2006  |  Autor: Jervin  |  Komentáře (4)
Party Apokalypsa tentokrát s podtitulem „I love techno“ přinejmenším opět trochu narušila základy Boby centra, do kterého se sjela pořádná snůška německých techno djs v čele s belgickou stár, kterou byl Marco Bailey. Podrobnější rozbor tohoto večírku, přesněji jak vypadala láska k technu se dozvíte v mém článku.
Poté co jsme absolvoval předprázdninovou „Gold edition“ už jsem byl napnutý, kdo se představí na dalším dílu a tak po zveřejnění line-upu je moje cesta opět jasně nasměrovaná i na pokračování „I love techno“. Hlavním tahákem se pro mě stávají dvě nejtučněji napsaná jména účinkujících. Nejvíce mé pozornosti bylo samozřejmě věnováno belgické hvězdě, kterou Marco Bailey bez diskuzí je. Plný očekávání jsem se těšil na jeho hraní, protože vím, že jeho styl se posunul zase o kousek dál. Nebudu ještě předbíhat a vezmu to popořadě, tak jak jsem to měl možnost na techno floru vidět a slyšel od doby mého příchodu. Dovnitř jsem dorazil něco okolo půl jedenácté a hned po vstupu do prostor, mé první pohledy směřovaly na početný dav. Začínalo mi byt jasné, že bude pěkně narváno. Jelikož nejezdím na párty autem a venku už na tričko není, nezbylo mi nic jiného, než se pomalu doslova probojovávat přes tančící dav k šatnám. Když jsem se dostal k schodům nad šatnami, tak ve mně trochu hrklo. To všichni lidi čekají na šatnu! Bylo tomu tak. Akce šatna a opětné probojování se k baru pod balkonem, abych se osvěžil drinkem a očíhl výhled z vip zóny, mi zabralo fůru času a tak si párty začínám užívat až na konci setu polského veterána s nickem Schimek. Ač krátce, ale těch pár posledních traků, které jsem slyšel se mi velice zamlouvalo. Přes tuto skutečnost hodnotím jeho vystoupení jako kvalitní a povedené. Teď už se mohu vrátit k belgickým mrštným prstům, vytříbenému vkusu a samozřejmě velkému srdci, bez kterého to prostě nejde.

Techno lover Marco Bailey
marco bailey

Padla půlnoc a za mixážní pult se staví zakladatel vydavatelství MB Elektronice, Pornographic a zároveň člověk, který jde ve vývoji svého zvuku stále kupředu. Už dlouho před párty se mi honilo hlavou, jaký přístup zvolí a co má nachystáno pro vystoupení na apokalypse. Odpočet času do jeho vystoupení doběhl do finiše a já nervózně stepoval, co se bude dít. Čekal jsem minimalově laděný set a moje očekávání předčilo moje představy. První cedečko, které pouští mě velice potěšilo a ze zvědavosti jsem zaměřil svou zvědavost na reakce publika, které bylo od podia dosti vzdáleno, poněvadž před ním byla umístěna vodní stěna, na kterou se promítaly laserem speciální projekce. Reakce davu byla aspoň v prvních okamžicích velice kladná, s postupem času zeslábla, ale byla tam pořád. Trochu bych na chvilku odbočil od Marca a krátce se zmínil o tom zajímavém laseru. Skládal se ze dvou částí. Laseru a vodní stěny, která byla umístěna nad djs, zhruba tři metry před podiem. Co se týkalo animací, které byly na toto vodní plátno promítány, bych konstatoval, že jsem možná čekal víc, ale i tak to byla rozhodně kvalitní show, kterou stálo za to vidět a dala párty další (třetí) rozměr. Ještě bych poznamenal malou drobnost. Tento vodopád měl doslova a do písmene blahodárné účinky na klima v hale, minimálně v prvních liniích. Rozhodně dobrá a zároveň praktická volba. Nyní se zase vrátím k hudbě, kterou Marco od půlnoci do půl jedné zahlcoval hlavní stage. Poté co dohrávalo první cd, přišel na řadu vinyl a začíná dlouhý gradovaný nájezd, na jehož konci už si podupávala slušná porce minimalu. Nicméně jeho projev nebyl jen o minimalu, ale občas zabrousil i pěkně zostra. Nemohl jsem se ubránit jít podívat na jeho práci za gramofony a cd-playery, bylo vidět, že ctí heslo „I love techno“. Často používal efekty z novinkového Pioneeru DJM 800 a gradoval jimi už tak pestrou nadílku svěžích zvuků. Při pravidelném střídání vinylů s cedečky jsme mohli slyšet například i track od Franka Biazzio „Fiction“, který je už staršího data výroby, ale přesto by se o něm dalo říci, že je to solidní nářez. Celkově sečteno a podtrženo výkon Marca Baileyho byl přehlídkou vývoje umění a moderních trendů, které se zpožděním doráží už i k nám do Čech. Každý lásku k technu cítí jinak a to se nám chystal předvést další dj v pořadí.

Striptér Felix Krocher
Felix Kroecher

Poté co halou zaznělo poděkování Marcovi se za nadupaný mixák staví človíček menšího vzrůstu a střízlivé postavy, přesto ve svých 23letech velmi uznávaný producent a dj. I on začíná ládovat nenasytné cd-playery a hned první pekelné stroje začnou válcovat už tolik hard-techna nedočkavé publikum. Každý, kdo si občas pustí jeho radiovou show, nebo stáhne nějaké to jeho video ví, co bude následovat a tudíž musím konstatovat, že ani tento set nebyl odlišný. Chvíli jede pop, pak zase pussy, aby to dohromady dalo pussy n´pop. Nejen tuhle pecku jsem v jeho setu zaznamenal. Poté startoval tryskáč, zastavil a znovu se rozjel vlak, aby posbíral snad všechny ovečky hard-techno hudby a strýček „Supermario“ je odvezl do říše pohádek a her. Výlet u strýčka Maria se chýlil ke konci a Felix se přetlačuje s mixpultem a předstírá, že ho tlačí před sebou. Přitom při těchto kouscích stále diktuje davu svých fanoušku jeden hit za druhým. V půl třetí ráno přichází jeho finální číslo, na které všichni čekali. Poté co se posilnil dalším douškem Jagermaistra, začal tolik známý „striptýz“ ( zahazuje tričko ), k tomu si pouští neohranou klasiku „born slipy schranz mix“, ve stejný okamžik go-go tanečník v podobě robota pomyslně skládá cihly, žehlí podlahu, opírá se o sklo. Na konci tohoto výborného hitu od Underworld přistupuje ke svému druhému typickému gestu. Ukazuje pomocí svých prstů na lidi srdíčko. Jeho čas se taktéž blížil ke konci a poté co utichly pekelné písty, znějí v laser show hall skoro až nezvykle dlouho, dá se říci trancové tóny. Po nich se, ale opět rozpoutává destruktivní nálož chrčících beatů vedoucích až ke známé hlášce „get on up“. Poměrně nečekaně zařazená stará deska, ovšem neméně dobrá, od Majora Rushe byla znamením blížícího se konce. Po ní následovala opravdu už poslední deska a na řadě bylo předání štafety dalšímu dji.

Eric Sneo
Eric Sneo

Už při hraní Felixe si tento dj začal připravovat svoje nádobíčko, které už sbíral jako dvanáctiletý klučina, aby se následně stal výborným producentem a sound-engineerem. To se mu stalo dobrou školou a už před čtrnácti lety se staví za gramofony. Teď se tento dj, který si zahrál na většině významných eventů, postavil za mix v Boby centru. Začíná zábava trochu z jiného soudku. Při poslechu tohoto svižného techna to bylo podruhé, co jsem uvedl své tělo do pohybu a nechal se obsluhovat závoji příjemně čechraných zvuků. Zněly kousky od samotného mistra jako například „The brain creates“ nebo ještě svižnější pecka, dá se říci už hard-techno kousek z EP-čka Brainhammer. Nezůstal ovšem pozadu ani s takovou klasikou jakou je bezesporu Manu Chao, samozřejmě v techno mixu, který vždy zvedne náladu a snad každý, kdo právě tančil, byl potěšený touto skladbou. Jeho hodinu a půl dlouhé vystoupení bych charakterizoval jako svižné a hravé techno, doplněné o melodické vokály. Jednoznačně mu právem patří druhé, nejtučněji napsané, jméno na plakátu apokalypsy.

Mistr střihu Viper XXL
ViperXXL

Předposledním djem, který se postavil za gramofony byl další zastánce tvrdší odrůdy techna. Po Ericovi to bylo o třídu tvrdší hned ze začátku. První track s příjemnou melodii střídal industriální part, kdy bušení kovadlin s řádnou snůškou výšek pumpoval tento střihač do lidí. Správně jsem ho nazval střihačem, možná se ptáte proč? Odpověď je jednoduchá. Když v prvních dvou deskách použil tzv.“cut-ování“ a nešetřil s ním téměř v každé další desce, je tím přezdívka střihač vysvětlena. Zprvu se mi tento djský manévr líbil, ale všeho moc škodí a proto se mi jeho vystoupení moc nelíbilo, i když na talíř gramofonu pokládá dobré vinyly, které byly v ranních hodinách to pravé pro stále neunavné tančící publikum. V šest hodin se prostříhal k poslední desce a na řadu měl přijít člověk, na kterého jsem se těšil už od samého začátku. Mám namysli Weichentechnikka a jeho live show. Těsně před koncem vystoupení si odskakuji na bar, abych se na tu ďábelskou nálož posilnil a poslední hodinku si řádně vychutnal. Chyba lávky. Jak už všichni víme, tak Stefan Wietek dnes leží v nemocni a já taktéž pevně doufám, že se v brzké budoucnosti opět postaví před publikum a bude dál předvádět svou show. V šest ráno jsem tedy čekal, kdo byl přizván jako náhrada. A po chvíli se z projekce nad djs dozvídám, že to bude plzeňský dj Home. Proti tomuto dj nic nemám, ale po jeho nástupu se ubírám do šatny a chystám se vyrazit domů. S vyzvednutými věcmi v ruce jsem ještě poslouchal, čím baví lidi a ke svému údivu jsem byl překvapený, že volil pomalejší tempo. To byl můj poslední postřeh z této párty.

svetla

Mé líčení o čtyřiadvacátém díle párty Apokalypsa zakončím jak jinak než tím, že shrnu plusy a mínusy, které jsem v průběhu párty zaznamenal. Začal bych plusy, ke kterým jednoznačně patřil špičkový laser. Za tento visuální zážitek patří rozhodně dík. Dalším plusem by se dala nazvat atmosféra na párty, která bohužel měla i svou odvrácenou tvář v množství návštěvníku. Přišlo mi, že lidí bylo uvnitř opravdu moc a možná přeci jen stálo za to zvážit jiný prostor, nebo omezit kapacitu, tak aby nedošlo k takovému přeplnění, což považuji rozhodně za mínus. Další věcí co se mi nelíbila, byla obsluha na barech, když přejdu to, že si suverénně někteří barmani nechávali spropitné a nenašli ani gesto k tomu, aby se zeptali jestli to tak mohou nechat. S dalším mínusem mířím opět k barům. Nebyl jsem v Boby centru poprvé, jinak bych tento problém asi přehlédl, vzhledem k počtu návštěvníků. O co se jednalo, bary na clubbing stagi a nahoře na hlavní stagi nestíhaly, když na nich většinou obsluhoval jen jeden barman, což mělo i dopad na kvalitu rozlévaných drinků. Bary co byly dole jsem se radši ani nepokoušel navštívit, či zkoušet, jestli dole mají něco, co už nahoře není. Dalším mínusem je absence dvou djs a to BB Mika a již zmiňovaná neúčast Weichentechnikka, tu ovšem pořadateli nevytýkám. Můj celkový verdikt nad touto párty je sedm z deseti možných bodů. Můj osobní pocit je, že zůstat doma a sety si později stáhnout, by byla lepší volba, jenže atmosféra dělá hodně.

Diskuze k Apokalypse
Fotoreport z Apokalypsy od Acida
Fotoreport z Apokalypsy od TaZe

4 KOMENTÁŘE
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
Janek
23. 11. 2006 | 11:23:44
+0 | -0
Panové, ja se tři měsíce těšil na Cinematic Orchestru, ale včera když jsem přišel do Roxy, která byla nechutně přeprodaná tak o 50%, tak jsem to po dvaceti minutach otočil a smutně šel domu.. takže souhlas s jervinem!
jervin
23. 11. 2006 | 08:25:40
+0 | -0
To máš pravdu, že by se Elvis obracel v hrobě, kdyby viděl tenhle díl ačka...to bez diskuzí;)))trochu bych tě ale poopravil, každý máme svojí předstvu o párty ;) Mě mačkaní se s upocenýma lidma, co byli na této party, neustálé dlouhé čekání at na pití, štanu, záchody prostě jako nějaké jiné lidi nenaplnuje. Za to nemohu!Pořadatelům taktéž děkuji za hudební zážitky, ale nechápu jejich omezenost, když nejsou schopni udělat něco s těmi samými problémy, které se párty od párty opakují.btw nemyslím si, že bych se v blízké budoucnosti stěhoval na vesnici...;)

22. 11. 2006 | 18:09:48
+0 | -0
,,že zůstat doma a sety si později stáhnout´´ =O kámo tohle jsou řeči lidí, kteří se stěhujou z města na venkov za klidem. To i sám Velký Elvis Presley se obrací v hrobě a to neví že Techno je všechno. Já bych dal 9 z 10 bodů (ty fronty u Baru byly fakt peklo) a pořadatelům velice děkuji a jen tak dáál!
Mirek
21. 11. 2006 | 18:17:13
+0 | -0
No je fakt, že pokud to bude pokračovat tímhle stylem, tak aby v Boby začali řešit přístavbu :-)
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika