Na Marca V přišlo méně lidí, než by zasloužil

Cesta byla bez problému a po necelých dvou hodinách jsme projeli v Brně kolem nově zrekonstruované budovy Semilasso. S parkováním jsme tentokráte neměli vůbec problémy a tak již chvíli po desáté hodině jsme stanuli v klubu, vlastně tedy v kulturním domě. Prostor byl podle mého názoru zvolen vhodně. Taneční sál, jež byl oddělen stěnami od ostatních prostorů, byl po pravé straně (při pohledu na podium) lemován místem k sezení a barem, z čelní strany (hned proti podiu) pak byla šatna. Parket byl pro tuto noc (zřejmě z bezpečnostních důvodů a proti poškození parket) pokryt slabým kobercem. Kam se člověk podíval, tam byly koše, což se tedy musí nechat. Organizátor v tomto ohledu nezaspal a chtěl mít na své akci čisto, což ne každá party docela dobře zvládne. Taneční parket byl po celém svém obvodu lemován světelným parkem a zbylo zde místo i na dva lasery, takže po světelné stránce se nám to ze začátku líbilo. S přibývajícím časem nám ovšem malinko začala vadit monotónnost problikávajících světel. V jedné chvíli jsem se snad i koukal, jestli je zde přítomen nějaký osvětlovač, avšak nedohledal jsem ho. A nebo už jsem měl tak unavené oči, že mi to vadilo, těžko říct, čemu bych přikládal větší váhu.



Ale zpět k party. Jako prvního jsem tento večer slyšel Bona Finixe, a to co jsem od něho slyšel, mě opravdu potěšilo. Způsob, jakým to podal a jak komunikoval s publikem. Bylo na něm vidět, že se tento večer opravdu baví a taky to přirozeně dával najevo. Během svého setu odehrál Super8 & DJ Tab - Needs To Feel ve Wippenberg Remixu, asi nejvíc mě od něj tento večer potěšila skladba od Cara Dillon vs. 2Devine - Black Is The Colour v Above & Beyond's Devine Intervention Remixu. Čas neúprosně běžel, přiblížila se třiadvacátá hodina a proběhlo střídání za mixážním pultem. Následující hodinu a půl se předvedl domácí Michal Poliak. Z mého pohledu mě tento vystupující celkem zklamal, ale jak říkám, je to jen můj soukromý názor. I když, hned ze začátku jsem od něj slyšel pro mě hodně povedený track M.I.K.E – Masive Motion, ale to bylo asi tak vše, co jsem rozeznal.



Během svého setu měl avizovanou vokalistku, tak jsem si říkal, že to aspoň slečna ozvláštní, ale ta se akorát ukázala na patnáct minut před koncem Poliakova vystoupení, což mě opravdu zklamalo. Navíc byl avizován křest alba Michal Poliak - World Republic EP vycházející u Relic Recording, na jehož remixech se podíleli i věhlasní Filterheadz. Ale k tomuto křestu snad ani nedošlo, tedy aspoň na podiu před diváky určitě ne. Čas se opět posunul, a to už bylo půl jedné, tak akorát pro další střídání. Dalším hostem tohoto večera byl Michael Burian. Nastoupil se svým Applem, jak u něj už bývá v poslední době zvykem. To, co během své hodiny a půl předvedl, mě úplně nadchlo. Snad to bude i tím obratem o pomyslných sto osmdesát stupňů. Bylo na něm vidět, že sem přijel pro zábavu, pro lidi a ne jako před ním Michal Poliak, který vůbec nekomunikoval s publikem. Jeho set byl energetický, našlápnutý a hodně povedený. Dokonce i publikum na parketu bylo v této době v celkem hojném počtu. V průběhu setu se tak bavil nejen Michael, ale i celé obecenstvo a to ho také během vystoupení několikrát odměnilo velkým aplausem. Nej skladba, kterou jsem od něj tento večer slyšel, byla Filo & Peri feat. Eric Lumiere - Anthem. Tento track se pomalu stává klasikou, nebo ho aspoň v této době hraje každý, kdo má ruce :). Jako předposlední track pro svoje vystoupení Burian zvolil svoji vlastní produkci Michael Burian – Praha. Celý set byl podpořen projekcí Michaelova nového DVD s názvem Michael Burian – The DVD. Ale to už se opět čas posunul a před druhou hodinou ranní se za pultem objevila hvězda večera, Marco V.



Michael ho samozřejmě jaksepatří přivítal, pomalu dohrál svůj poslední track, poděkoval publiku a pomyslného kormidla večera se ujal Marco V. Nebyla na něm znát ani únava z předchozích tří dnů hraní po celém světě. Jeho poslední hraní bylo o den dříve v Holandsku na afterparty k třístému vydání radiové show A State Of Trance s moderátorem Arminem van Buurenem. Ovšem dnes přijel do Brna, podle jeho slov do města, na které byl zvědav, a taky se těšil na zdejší publikum, které ho určitě v tak hojném počtu nezklamalo. A hned ze začátku se do toho pěkně opřel. Opravdu ukázal, proč patří do první dvacítky žebříčku dle časopisu DJ MAG. Jeho set byl opravdu energetický a Marco se výtečně bavil. Na publiku bylo vidět, že tento večer přišlo snad jen kvůli němu, protože v okamžiku jeho nástupu byl parket nejvíce naplněn.



Samozřejmě Marca přivítalo jásotem a potleskem. Během své prezentace taneční muziky Marco V zahrál i svoji vlastní produkci, a to Marco V – Second Bite, která vyvolala opravdu velký ohlas. Průběh setu od Marca V se z části nesl v duchu prezentace jeho nově vydané kompilace Combi:Nations:III. Jako jednu z prvních skladeb na úvod svého setu zařadil Djuma Soundsystem - Les Djinns (Trentemoeller Mix). Dále zazněl track od Robbie Rivery - Escape (Original Mix), což je track, který se vám hned na první poslech vryje svým samplem pod kůži. Dalším trackem byl Meck - Feels Like Home (Marco V Remix), Sander van Doorn – Riff či Man-To-Man - Chords Of Love v naprosto výborném Marco V Reconstruction Mixu. Marco V mě v průběhu tohoto večera opět přesvědčil, že opravdu stojí podniknout za ním cestu, když bude v rozumném dosahu mého rodného města. Bohužel čas se neúprosně naplnil a já musel opustit tuto dobře rozjetou párty chvíli po čtvrt na čtyři. Následovalo rozloučení se všemi známými a cesta domů.



Jediné co by se dalo během tohoto večera vytknout, byla poměrně malá účast návštěvníků z pohledu hlavní hvězdy, která by si opravdu zasloužila aspoň tak dvakrát víc zaplněný parket v těchto prostorách. Vystoupení Finixe bylo hned ze začátku pro mě opravdu výborné, pak následovalo zklamání v podobě Michala Poliaka, který vůbec nekomunikoval s publikem. Vystoupení Michaela Buriana snad nikdy nezklame a Marco V byl pomyslná třešnička na dortu. Ceny na baru se mohly podle mě pohybovat malinko níže. Jinak jsem byl s průběhem akce celkem spokojen.

Foto: Bladeblade