Skinny Puppy se zastaví v Roxy

Sígři šikanující slabší děti ve třídě, ředitelé velkých korporací i sebestřední potentáti ve vedení takřka každého současného státu se chovají velmi podobně. Všichni vám řeknou, že když vám berou svačinu nebo peníze na daních, dělají tak pro vaše dobro. Přitom si všichni uvědomujeme, že pouze prosazují své vlastní zájmy a šíří svou soukromou mytologii. Falešná blahovůle však není jen metodou veřejných činitelů. Život nás učí, že těmi nejproradnějšími mistry manipulace jsou ti, kteří za námi přicházejí pod pláštíkem osobních vztahů. Jen si vzpomeňte na své přátele, milence a životní partnery.

Nikdo nemá tato schémata prozkoumaná tak dobře jako Ogre a cEVIN Key, autorská dvojice za projektem Skinny Puppy, která přestože už načíná třetí dekádu společné tvorby, stále zůstává jednou z nejprogresivnějších elektronických / industriálně rockových kapel. Jejich třinácté album (druhé u labelu SPV) nazvané Mythmaker je drásavým proudem skladeb zahalených do temné zneklidňující atmosféry, které zkoumají koncept kontroly a manipulace v kultuře podporující život v přetvářce.



“V čase mezi minulou deskou The Greater Wrong Of The Right a touto nahrávkou jsem si prošel bouřlivým obdobím rozvíjejících se a upadajících vztahů,” komentuje Ogre situaci, kdy našel nevyhnutelné paralely mezi manipulativními aspekty chování veřejných činitelů a přetvářkou ve svém osobním kruhu přátel. „Texty na nové desce se inspirují mým detailním rozborem několika velmi důležitých vztahů v mém životě. Osobnosti těchto lidí byly různé, ale psychologické pozadí bylo stále stejné. Vyšel jsem ze svých sociálních zkušeností a rozšířil jsem je do podoby obecného tématu.“ Ogre nicméně odmítá prozradit konkrétní jména za těmito příběhy, protože by „toho tito lidé mohli zneužít.“

“Ústřední myšlenkou alba je snaha kontrolovat ostatní lidi a setrvávat ve svých mýtických archetypech za účelem ochrany svých vlastních zvrácených citů.“ Ogre má za to, že „nejzajímavější je pozorovat, jak lidé se obvykle rozhlížejí kolem sebe a promítají si do ostatních to, co nejvíce nesnášejí sami na sobě. Ve svém jádru se album Mythmaker točí kolem věcí, které lidé záměrně i bezděky dělají, aby se měli o co opřít (např. MySpace) nebo aby se ochránili.“

Produkce dua Skinny Puppy nebyla nikdy tak prostá, abyste ji mohli chápat doslova. Pokud si pozorně pročtete Ogreho komentáře k albu, odhalíte jednotící motiv hněvu. Úvodní track “magnifishit” (s odvážným prohlášením “Jsem maso z červa/magnetická střela/jsem díra tvojí mámy”) je satirou na halasení alternativní umělecké scény, která si přeje být přehlížena. V naléhavé skladbě “politikiL” zpěvák pokládá řečnickou otázku “Necháte se vodit za nos?” a shrnuje tak klam a polopravdy, kterými média krmí zástupy svých oveček. Drtivá skladba “ugLi” (nesoucí refrén “Ježíš chce být ošklivý”) není útokem na spiritualitu, ale filipikou na způsob, jakým morálně nízcí lidé zneužívají náboženství ke kontrole mas. “Tento text jsem napsal před více než rokem, když jsem si uvědomil, že koncept Ježíše se dost nehezky zneužívá,” komentuje zpěvák. “Když před sebou vidíte velké setkání křesťanů, musíte si nevyhnutelně položit několik nepříjemných otázek o tomto utopickém společenství a o morálce současné administrativy.”



Za produkcí Mythmakera v Keyově studiu Subconscious stojí Mark Walk a záhadná existence známá jako “the Scaremeister” (kterou z nějakého záhadného důvodu nikdo nikdy neviděl ve stejné místnosti s Keyem). Díky nim toto album nepostrádá současný sound, který skupina prozkoumala na minulé desce The Greater Wrong Of The Right (2005), přičemž si zachovává všechny zvukové nuance, které se pro Skinny Puppy staly příznačné. Ogreho vokály—často zpívané přes vokodér a hlasové modulátory—fungují dobře jako veřejná hlášení nemocnému světu (ne nepodobnému filmu Blade Runner) i jako mrazivý hlas řízený vyšinutou myslí. Keyova hudební vize stojí na pomezí světa antikvárních analogových syntezátorů a virtuálních nástrojů, přičemž všechny charakteristické prvky jako samply, zpomalování času a pulzující zkreslená basa stále vnášejí do hudby Skinny Puppy čistou sonickou sílu. Dlouhodobí spolupracovníci kapely (jako Ken “Hiwatt” Marshall) se tu setkávají s maniakálním zjevem novodobého elektra Otto Von Schirachem a dodávají vám desku tak vtahující jako puppyovská klasika Too Dark Park and Mind: The Perpetual Intercourse.

“U poslední desky jsme možná ani tolik nemysleli na to, že nakonec nějaké album vznikne,” směje se Key. “Šlo spíš o takové soustředění ducha a podnětů. Spolupráce s ostatními lidmi byla jistě důležitější než využívání základních stavebních kamenů Skinny Puppy.”

Key také nezapomíná ocenit neomylný instinkt Marka Walka, který hrál nezbytnou roli v koncepci Mythmakera. “Dřív jsme vždy prostě napsali nějakou skladbu a už jsme na její aranže dál nesahali. Teď jsme vyrukovali s 25 písněmi, které nebyly nijak zaranžované ani dokončené, a předali je Markovi, který nám začal dávat návrhy, jak je zasadit do jiného kontextu. Jednou mi řekl: ‘Beatles kdysi od každé písničky natočili tři nebo čtyři verze. Ale kdo ví, která je ta nejlepší?’ Holili jsme hudbu na kost, znovu ji obalovali a sledovali jsme, co naší produkci pomáhá. Když napíšete nějakou píseň, často přilnete k její původní podobě. Pokud za vámi pak někdo přijde, rozebere ji na součástky a řekne: “A co třeba tohle?” otevře tím pro vás nové dveře a postrčí vás kupředu. Potom ještě pokaždé přišel Hiwatt a znovu skladbu přetvořil k obrazu svému, nebo jak tomu říká on, ‘našel srdce písničky.’ Mark a Ken jsou součástí takového ‘užšího týmu Skinny Puppy.’” A opravdu, rozrůzněný zvuk Mythmakera—od art-rockové pompéznosti v tracku “haZe” přes kytarové šílení v “pedafly,” rytmické lupance skladby “lestiduZ” po drsnou distorzi panující skladbě “ambiantz”—se zdá uhánět vpřed všemi různými směry.

Skinny Puppy zůstali tak dlouho významným pilířem na scéně, protože byli vždy schopni vrhat světlo na problémy společnosti a zároveň sebejistě prolamovat hranice svého hudebního světa. Mnozí jejich současníci nyní točí jen další a další verze svých starých nahrávek jako formu sebenaplňujícího se proroctví, zatímco noví lidé ve hře nemají oproti Skinny Puppy žádné další výhody než větší harddisky a radikálnější účesy. Mythmaker odděluje pozéry a rezignované veterány od pravé zvukové antropologie, která byla po věky hlavním artiklem kapely. Stará poučka o “umění napodobujícím život” je sice klišé, přesto je po bližším zamyšlení jasné, že Skinny Puppy v blízké budoucnosti nehodlají psát milostné písně, bezstarostné party tracky nebo potravu pro rocková rádia. Ogre a Key jsou natolik odhodlaní, že nemohou jít po cestičce vyšlapané jinými, ani kdyby chtěli. Tahle dvojka si pokaždé šla jen svou vlastní cestou.

“Dělá mi problémy uvěřit, že už jsme na scéně čtvrt století a pořád skládáme hudbu,” přiznává Key. “Když si poslechnu Mythmakera, cítím to samé, co jsem cítil už od prvního momentu, kdy jsme začali hrát. Je to fakt zvláštní. Až neuvěřitelně dobře se nám vždy dařilo držet se svých vlastních nástrojů a zůstat věrní sami sobě. Kdybych měl vystihnout podstatu Skinny Puppy, řekl bych, že to není o kontrole stylu, jako spíše o nakládání s koncepty.”

“Zkušenost z této desky mě donutila zamyslet se nad mými vlastními problémy s kontrolou,” říká Ogre. “A teď nemám na mysli snahu kontrolovat jiné lidi, ale mou vlastní schopnost snášet jisté situace. Snad budu v roce 2007 se sebou více smířený.”

Hudební fanoušci se mohou 9.srpna v pražském klubu Roxy přesvědčit, jak bude takové smíření znít. Support obstará zvukový ranař Otto von Schirach (USA). Vstupenky zakoupíte v předprodejích sítí Ticketpro, Tickeportal a Ticketstram za 640,- Kč + poplatky.

www.skinnypuppy.com