Producent a světově uznávaný Superstar DJ, vlastník Stealth Records, stará se o nové talenty elektronické taneční hudby a jedna z největších osob světové Dance scény. Dámy a pánové: Roger Sanchez vystoupil exkluzivně 20.9. 2007 v klubu Mecca.
Akce v pražské Mecce odstartovala ve 22:00, ale návštěvníci (včetně mě) si svůj příchod většinou načasovali tak, aby měli dostatek prostoru pro aklimatizaci a seznámení s nádherným a luxusním prostorem klubu ( kterému se opravdu neříká nadarmo „drahokam pražského nočního života“) a poté se mohli odebrat na hlavní parket a vyčkávat příchodu hlavního hosta.
Bary byly v přední části klubu spíš poloprázdné, zato v zadním traktu bylo už narváno k prasknutí. Nikdo nechtěl propásnout začátek setu hlavní hvězdy. Příjemné bylo ale i to, že ač nebylo v klubu rozhodně prázdno, dalo se tam pořád bezproblémově pohybovat, aniž by do vás někdo ustavičně vrážel a naopak. I tím si u mě Mecca našla jedno z předních míst v žebříčku hodnocení klubů.
Roli hlavního „rozehřívače“ měl tentokrát resident klubu DJ Lafayette, ale po pravdě jsem z jeho setu osobně moc neměla, protože téměř ihned po mém příchodu se objevil za mix pultem Roger, který i to minimum, které jsem od Lafayette slyšela, odhodil kamsi hodně daleko. Dokud nezačala hrát hlavní star, lidé spíše postávali okolo a „okukovali“ situaci, čekali, popíjeli a mírně se pohupovali do rytmů Lafayettova setu.
Pak už ale nastal zlatý hřeb večera, dárek k devátým narozeninám klubu, který přicestoval až z dalekého New Yorku. Velmi sympatické bylo, že se příchod Rogera Sancheze obešel bez větších speciálních efektů, jako tomu je téměř vždycky na halových akcích podobného typu. Sanchez už během příchodu dokázal, že mu nejde o kvantitu, ale naopak o kvalitu. Tu mu nabídlo nejen publikum chtivé jeho hudby, ale zároveň i on svými čerstvě připravovanými a míchanými tracky, kdy zněla od začátku do konce jedna lahůdka vedle druhé.
Roger definitivně dokázal, že si titul nejlepšíhio remixéra na Grammy Awards 2004 právoplatně zasloužil. Jeho um čistého mixu nebyl nudný a ani jednou si nepohrával s prvky kýče, ke kterým to občas svádí. Kdo by se nenechal přesvědčit takovými Rogerovými hity jako byly starší „Another chance“, nebo v závěru (mnou nejvíc očekávaný) novější track „Lost“ a „Not enought“. Mezi jeho další TOP hity patří bezpochyby i singl „Turn on the music“, který pochází z posledního alba „Come With Me” a bez jeho zařazení by se tenhle set neobešel. Vrcholem večera byl singl “Born Slipy“ od Underworld nebo “Otherside“ od Red Hot Chilli Peppers. Atmosféru perfektně dolaďovaly ještě přítomné tanečnice. Jejich šaty byly ušité namíru v jakémsi renesančně gotickém stylu a i když to zní neuvěřitelně, do houseových taněčních smyček se jejich vlnění nádherně hodilo.
I když Roger hrál téměř tři hodiny non stop, ani jemu, ani publiku, se nechtělo tuhle výbornou houseovou smršť ukončit, a tak nejen proto jeho set trval téměř od půl jedné bezmála do tří hodin celkem přes neuvěřitelných 150 minut.
Poté nastoupil v roli after baviče Tripmain, který se postaral o zbytek nevytancovaného publika. I když se počet lidí na parketu zřetelně snížil, atmosféra zůstala stejná a zbytek lidí se perfetkně bavil dál. To už jsem se ale i já rozhodla, spokojená a naplněná stoprocentním a kvalitním houseovým setem, odejít pomalu domů.
Klub Mecca oslavil své deváté narozeniny přesně tak, jak mu přísluší: luxusním programem v kombinaci s luxusním prostředím, to bylo pro takovou příležitost to pravé. Výběr hlavního “headlinera” byl na výsost dobrý a vyplatil se jak pro organizátory akce, tak pro návštěvníky samotné. Co lepšího nám pořadatelé připraví za rok, až bude Mecca slavit deset let své existence? Nechme se překvapit, ale už teď věřím že to bude stát za to.